Odkud pocházejí moderní lidé?

30. 10. 2019

Studie dospěla k názoru, že nejstarší předkové anatomicky moderních lidí (Homo sapiens sapiens) pocházeli z jihoafrické "domoviny" a dařilo se jim tam po 70 000 let.

Výsledky byly publikovány v časopise Nature. Autoři tvrdí, že změny afrického klimatu vyvolaly první cesty předků moderních lidí, které vedly ke vzniku lidské genetické, etnické a kulturní diverzity. Tato studie poskytuje vhled do prvních 100 000 let historie modenrích lidí.

"Už nějakou dobu bylo jasné, že anatomicky moderní lidé se objevili v Africe zhruba před 200 000 lety. O čem se dlouho debatovalo je přesná lokalizace tohoto vzniku a následujícího rozptýlení našich prvních předků," uvádí hlavní autorka studie, profesorka Vanessa Hayesová z Garvan Institute of Medical Research a University of Sidney, která také vykonává mimořádnou profesuru na University of Pretoria.

"Mitochondriální DNA funguje jako časová kapsle matek našich předků, která pomalu v průběhu generací akumuluje změny. Srovnání kompletního kódu DNA, neboli mitogenomu, od různých jedinců poskytuje informaci o tom, jak blízce jsou spřízněni."

Profesorka Hayesová a její kolegové odebrali krevní vzorky, aby zřídili podrobný katalog mitgenomů moderních lidí z takzvané skupiny ´L0´. "Naše práce by nebyla možná bez velkorysého přispění místních komunit s účastníků studie v Namibii a Jižní Africe, které nám umožnilo odhalit vzácné odbočky L0," uvádí spoluautorka studie a profesorka veřejného zdraví Riana Bornmanová z University of Pretoria.

"Spojili jsme 198 nových, vzácných mitgenomů se současnou databází nejranější známé populace moderních lidí, linií L0. To nám umožnilo vyjasnit nejrannější větve našich předků v evolučním stromu lépe než kdy dříve," říká hlavní autorka Eva Chanová z Garvan Institute of Medical Research, která vedla fylogenetické analýzy.

Kombinováním časové mapy linie L0 s lingvistickou, kulturní a geografickou distribucí různých odboček autoři studie odhalili, že před 200 000 lety se první mateřská linie Homo sapiens sapiens vynořila z "domoviny" jižně od oblasti povodí řeky Zambezi, která zahrnuje celou expanzi ze severní Botswany do Namibie na západě a Zimbabwe na východě.

Zkoumáním existujících geologických, archeologických a fosilních důkazů geolog Andy Moore z Rhodes University odhalil, že domovská oblast kdysi obsahovala nejvěší africký jezerní systém. jezero Makgadikgadi.

Pravěký systém mokřadů na místě postupně vysychajícího jezera podle tohoto výzkumu poskytoval stabilní ekologické prostředí pro první předky moderních lidí, v němž se jim dařilo po dobu 70 000 let.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2595

Diskuse

Obsah vydání | 5. 11. 2019