Vyhláška nereaguje na změny klimatu nahrazením smrku v některých souborech lesů středních poloh dubem nebo bukem a dalšími stromy, které tam přirozeně patří. Ve výrazné části lesních souborů středních poloh umožňuje dál vysazovat hlavně smrky nebo borovice, u některých pouze varuje, že pěstování smrku je zde „velmi rizikové”. Například v Nízkém Jeseníku, kde smrkové porosty hynou na velkých plochách, umožňuje návrh vyhlášky znovu zasadit 75 % smrků. Ty se tam již také na čerstvých holinách hromadně sázejí (foto v příloze, lokalita Větrná poblíž Zlatých Hor, foto Hnutí DUHA, 16.5.2018).

Ačkoliv v Jeseníkách nyní státní podnik Lesy ČR již zalesňuje smrkem méně než dřív, jinde v zemi se v podobných podmínkách smrky dál vysazují jako hlavní dřevina. Vědecké modely přitom upozorňují na velké riziko rozpadu 80 % smrkových porostů na většině území České republiky [2]. Přesto je smrk stále nejpoužívanější dřevinou při nových výsadbách.

Hnutí DUHA bude navrhovat přepracování špatné vyhlášky Mze tak, aby omezila nové výsadby smrku v oblastech, kde jsou ohroženy hynutím. Hnutí DUHA požaduje, aby vyhláška vytvořila podmínky pro pěstování pestrých lesů přírodě blízkými způsoby, i pro takzvané lesy nízké a střední. Ekologická organizace přitom upozorňuje, že tyto změny jsou pouze potřebným dílčím a dočasným vylepšením. Nezbytné je změnit lesní zákon, a vyhlášku pak vydat úplně novou.

Podrobný komentář k novele vyhlášky je uveden na další straně.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Když smrkové lesy mnoha místech velkoplošně hynou, je skutečně nehorázné, jak ministerstvo zemědělství dál zarytě trvá na dalším pěstování smrkových porostů. Ministr Jiří Milek by měl vyvodit důsledky k podřízeným, kteří mu takový návrh dali k podpisu, a sabotují politické zadání urychleně přizpůsobit naše lesy změně klimatu.“
 
„Je přece zcela nemyslitelné znovu sázet smrk v zastoupení až 75 % například na Bruntálsku, kde nyní smrkové lesy plošně usychají. Právě to ale nová vyhláška ministerstva zemědělství umožňuje. Namísto většího podílu našich přirozených druhů stromů ministerstvo doplňuje rizikové smrky a borovice stejně rizikovými exotickými dřevinami.“
 
Tuto i další tiskové zprávy najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne

 
Podrobnější komentář k novele vyhlášky:

Ministerstvo zemědělství deklaruje, že v reakci na katastrofální hynutí smrkových a borových lesů mění potřebné vyhlášky. Změnu vyhlášky „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů” oznámil ministr Jiří Milek na předvčerejším jednání s premiérem Andrejem Babišem [3]. Její hlavní účel je napravit nedostatky stávající vyhlášky [4] a stanovit možné zastoupení jednotlivých druhů dřevin v lesích s různými geografickými a klimatickými podmínkami. Dosavadní vyhláška umožňovala pěstovat lesy s převahou smrku ve středních polohách, ačkoliv ekologové a vědci dlouhodobě upozorňují, že zde smrky chřadnou a kvůli změnám klimatu budou hynout. Návrhy vědců, ekologických organizací ale i dalších vládních resortů ministerstvo zemědělství dlouhodobě ignoruje.

Návrh vyhlášky chce umožnit významné rozšíření exotických druhů stromů tím, že je zařazuje mezi takzvané meliorační a zpevňující dřeviny (např. douglasku, jedli obrovskou) nebo v lužních lesích dokonce dřeviny hlavní (ořešák černý). To přináší obrovská rizika pro biodiverzitu lesů, protože naše ostatní druhy nejsou přizpůsobené na soužití s těmito stromy, které se navíc mohou začít chovat invazivně. Jejich výsadba by neměla být dotovaná, což by se ale zařazením mezi meliorační a zpevňující dřeviny stalo. 

Pozitivní změnu přináší vyhláška novou možností použít při zalesnění tzv. přípravné dřeviny (pionýrské dřeviny s kratší životností). Ty by zlepšily odolnost budoucích lesů, které vyrostou na nynějších kalamitních holinách se zničenou lesní půdou. Byla by to jediná významná pozitivní změna vyhlášky, kdyby MZe zároveň nepožadovalo přípravné dřeviny zase pokácet krátce po vysazení. Ve výčtu přípravných dřevin navíc někde některé důležité chybí [5]. Stejně jako mezi melioračními a zpevňujícími dřevinami chybí některé dřeviny přirozené druhové skladby, což omezuje snahu o pestrost lesů.

Ministerstvo zemědělství neprodloužilo potřebným způsobem takzvanou obnovní dobu lesů, aby lesníci mohli rozložit těžbu do mnohem delšího období a budoucí porosty nebyly znovu stejnověké.

V návrhu novely vyhlášky ministerstvo nechce napravit ani další nedostatky té stávající, která vůbec nepočítá s pěstováním druhově a věkově bohatých lesů, ačkoliv právě takové lesy by měly být cílem hospodaření, protože jsou odolné a nepodléhají kalamitám. Stejně tak vyhláška nadále nepočítá s pěstováním takzvaných středních a nízkých lesů, které jsou v některých místech rovněž dobrým řešením krize stejnověkých monokultur.

Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce neřeší ani zlepšení péče o lesy, které jsou zvlášť významné pro vodní režim, ačkoliv je to ve vládou schváleném Národním akčním plánu adaptace na změny klimatu.

Hnutí DUHA v reakci na zcela šokující tolerované zastoupení smrku v návrhu ministerstva zemědělství upozorňuje na výzkum zveřejněný v prestižním časopise Nature Climate Change, který názorně ukazuje, jak rychle se budou podmínky pro smrk v České republice zhoršovat. Podle týmu autorů studie vedené profesorem Hanewinkelem zde bude naopak prosperovat dub, buk a další listnaté dřeviny. Související mapy v českém překladu jsou přiložené k tiskové zprávě. [6] 

Na potřebu se urychleně zaměřit na kořeny současné krize českých lesů a systematicky změnit českou lesnickou legislativu, certifikaci, dotační pravidla i zadání Lesům ČR, aby vedly k trvale udržitelné péči o les, upozorňuje i výzva Zachraňme lesy, kterou dosud na webu www.zachranmelesy.cz podepsalo přes jedenáct tisíc lidí.
 

Poznámky:

[1] Podklady návrhu vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů pro právě zahájené meziresortní připomínkové řízení, které potrvá do 5. června, jsou zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB

[2] Podle mezinárodní inventarizace ICP Forest je zdravotní stav českých jehličnanů zdaleka nejhorší v Evropě. Více v tiskové zprávě Hnutí DUHA z 26. 4. http://hnutiduha.cz/aktualne/stav-jehlicnatych-lesu-v-cr-je-dlouhodobe-nejhorsi-v-cele-evrope-trojnasobne-nad-evropskym

Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu zde. Mapa je k dispozici zde. Podstata sdělení studie v tiskové zprávě Hnutí DUHA z 21. 3 2018 zde: http://hnutiduha.cz/aktualne/misto-oslav-mezinarodniho-dne-lesu-varovani-v-roce-2060-bude-az-80-smrkovych-lesu



 
Mapa: Výskyt smrkových porostů v podmínkách klasifikovaných jako vhodné na základě srovnání s normálovým obdobím 1961-1990. K predikci byl použit globální cirkulační model (GCM) IPSL (IPSL-CM5A-MR)


[3] Po jednání dne 15. května vydalo Hnutí DUHA tiskový komentář:
http://hnutiduha.cz/aktualne/premier-s-ministry-se-dohodli-ze-se-dohodnou

[4] Podle důvodové zprávy je důvodem vydání vyhlášky “odstranění zjištěných nedostatků při praktické aplikaci současně platné vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů a doplnění nové právní úpravy požadavků vzešlých z lesnické praxe.“

[5] Mezi přípravnými dřevinami nadále chybí jeřáb ptačí, olše lepkavá či olše šedá.

[6] Hnutí DUHA přeložilo grafy vlivné, dvěstěkrát citované, studie vědeckého týmu profesora Hanewinkela, které ve třech scénářích vývoje klimatu ukazují na posun vhodných podmínek pro pěstování dřevin:


      
      
zdroj: Hanewinkel, M. et al. 2013. Climate change may cause severe loss in the economic value of European forest land. Nature Climate Change 3, strany 203–207.

Grafy jsou na stranách 15-17 a popis legendy je uvedený na straně 8  volně přístupné přílohy studie https://media.nature.com/original/nature-assets/nclimate/journal/v3/n3/extref/nclimate1687-s1.pdf Přeložené grafy v plném rozlišení jsou volně dostupné na https://goo.gl/yB4PQL