Dokáže se Izrael znovu stát etickým státem?

19. 5. 2018

čas čtení 8 minut

Crispin Blunt: Myslím, že je nesmírně důležité, aby Izrael znovu objevil svou morální autoritu. Když Izrael začínal, byl to velmi významný morální projekt. Ochraňoval židy, kteří trpěli po staletí pronásledováním. V Evropě i jinde. Otázkou je, jak Izrael najde znovu ten morální cíl. Jak se může znovu stát zemí, ke které budeme moci všichni vzhlížet s úctou. A přestane být státem, který se stal posedlým bezpečnostní obranou. Což vede k degeneraci postojů i jeho obyvatelstva a ke zhoršování názoru světa na Izrael. Takže Izrael je ve stejně velké pasti jako Palestinci. A vedoucí představitelé z obou zemí musejí najít východisko.


Moderátorka: Připojili se k nám dva britští poslanci se silným zájmem o Blízký východ, Philippa Whitford ze Skotské nacionální strany, která cestuje do Gazy a na Západní břeh a provádí tam chirurgické operace a léčí tam pacienty s rakovinou, a Crispin Blunt z Konzervativní strany, bývalý předseda zahraničněpolitického výboru Dolní sněmovny.

Moderátorka: V pondělí byl izraelský Den nezávislosti. 70 let od oficiálního založení toho státu. Palestinci pro to ale mají jiný název:  den nakba, den katastrofy. V této problematické situaci se Trumpova vláda rozhodla v tento den přesunout americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Bylo to rozhodnutí, které zřejmě nadchlo vládu Binjanina Netanjahua, avšak vždycky bylo kontroverzní, protože sdílené vlastnictví Jeruzaléma bylo vždycky považováno za klíčovou součást mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci. Velká Británie své velvyslanectví nepřesunula.

Asi 80 km od pompézní ceremonie otevírání amerického velvyslanectví, jehož se účastnili Ivanka Trump a její manžel Jared Kushner,  protestovaly tisíce Palestinců u těžce zmilitarizované hranice v Gaze. Izraelští vojáci na ně stříleli a usmrtili asi 60 lidí. Britská premiérka Theresa Mayová požaduje vyšetřování přesného zjištění okolností jejich smrti.

Připojili se k nám dva britští poslanci se silným zájmem o Blízký východ, Philippa Whitford ze Skotské nacionální strany, která cestuje do Gazy a na Západní břeh a provádí tam chirurgické operace a léčí tam pacienty s rakovinou, a Crispin Blunt z Konzervativní strany, bývalý předseda zahraničněpolitického výboru Dolní sněmovny.

Philippa Whitford: Když jsem tam pracovala v letech 1991 a 1992, byla jsem tam v ten den, kdy začal mírový proces. A měli jsme množství násilí, už v 8 hodin ráno. A přesto, ve čtyři hodiny odpoledne, viděla jsem, jak mladí muži lezou na ozbrojená vozidla a dávají izraelským vojákům olivové ratolesti. Doslova si mysleli, že se celá budoucnost změní. Mezitím minulo skoro čtvrt století. A když jsem tam byla loni v září, uhodilo mě doslova, jak nesmírně zoufalí a zdeprimovaní jsou tamější lidi. Žijí tam teď dva miliony lidí. Zpracování kanalizačních vod nefunguje, Gaza nedostala povolení to rozšířit, voda nyní není pitná, elektřina jde jen čtyři hodiny denně, a to včetně do nemocnic. Takže obyčejný každodenní život je naprosto děsivý.

Moderátorka: Ale mě zaujala absence reakcí z arabských států. Znamená to, že se na Blízkém východě mění aliance?

Crispin Blunt: No, to se skutečně děje. Jediným opravdovým arabským přítelem Palestinců už zůstává jen Jordánsko. Libanon je příliš rozhádaný, v Sýrii se dějí jiné věci, a to, co se děje v geopolitice, vztah mezi Emiráty, Saúdskou Arábií, Trumpem a Izraelem, to je velmi znepokojující. Přesunutí amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma vypadá jako jasně provokativní akce. Zjevně to bylo úmyslné.

Philippa Whitford: Myslím, že to bylo velmi provokativní, a myslím, že je zjevné, že Trumpova vláda už nemá zájem o to, aby byla neutrální vyjednavač, aby podporovala mírový proces, namísto toho se rozhodla ignorovat mezinárodní právo, izraelskou okupaci palestinských území i situaci Jeruzaléma jako hlavního města obou národů.

Crispin Blunt: Dvoustátní řešení je v současnosti v podstatě nemožné. Izraelci jej stavbou svých osad vyloučili. Kdybych měl poradit Palestincům, jejich snahy používat tvrdou sílu jsou katastrofální. Palestinci nemají proti Izraeli žádnou tvrdou sílu. A poskytuje to Izraeli určitou míru právní a morální autority, protože mají právo reagovat na útoky. Pokud není možné vytvoření dvou států, pak jedinou možností je jeden stát. A kdyby více než pět milionů Palestinců požadovalo svá občanská a politická práva v Izraeli-Palestině, to by byla síla, na niž by Izraelci museli reagovat,  a reprezentovalo by to aspirace mnoha Palestinců, především mladých, kteří nechtějí po celý život bojovat v tomto konfliktu. Pohlížejí na to, co mají mladí Izraelci, a něco ztoho taky chtějí. A myslím, že je možné, aby Palestinci řekli, "Dejte nám prostě naše občanská a politická práva." To by bylo pro Izrael podstatnou výzvou a přimělo by ho, aby se vážněji začal angažovat v mírovém procesu, a vážněji usiloval o dvoustátní řešení.

Philippa Whitford: Já nejsem žádný přítel ani stoupenec Hamásu, Nesouhlasím s Crispinem v tom, že problém, kdyby Palestinci požadovali řešení jediného státu, je v tom, že kdyby se jednou vzdali Gazy a Západního břehu, nemohou si to za pár let rozmyslet. Víme, že Izrael se považuje za židovský stát. Kdyby vznikl jednotný stát, židé by přišli o svou většinu. A jsme svědky množství zákonů, schvalovaných izraelským parlamentem, které doslova odebírají občanská práva Arabům, kteří žijí v Izraeli.

Crispin Blunt: Jsme tady v pasti. A jsme v trvalé pasti, než z ní nalezneme cestu ven. A jsou jen dvě možnosti: jeden stát, anebo dva státy. Pokud to budou dva státy, protože jeden stát nemůže vzniknout z důvodů, které popisuje Philippa, totiž že by židé nikdy nedali Palestincům jejich občanská a politická práva, pak se musíme soustředit na vytvoření dvou států, tedy začít vážně pracovat pro vznik dvou států. Ovšem v současnosti Izrael absolutně nemá zájem o vytvoření dvoustátního řešení. Pro domácí izraelskou politiku to až do tohoto masakru vůbec nebyl problém.

Moderátorka: Tak prakticky: Co může Británie udělat?

Philippa Whitford: Já souhlasím s Crispinem, že potřebujeme nové myšlení. Ale má-li k tomu dojít, musíme být součástí mírového procesu. Nakonec o tom budou muset rozhodovat lidi, kteří tam žijí. Avšak v tomto okamžiku ta nerovnováha moci znamená, že když to prostě necháváte jen na těch dvou stranách, jedna bude házet kamením a druhá bude v reakci na to střílet. Takže mezinárodní společenství, včetně Británie, která má morální odpovědnost, musí daleko víc usilovat o obnovení skutečného mírového procesu.

Crispin Blunt. Myslím, že je nesmírně důležité, aby Izrael znovu objevil svou morální autoritu. Když Izrael začínal, byl to velmi významný morální projekt. Ochraňoval židy, kteří trpěli po staletí pronásledováním. V Evropě i jinde. Otázkou je, jak Izrael najde znovu ten morální cíl. Jak se může znovu stát zemí, ke které budeme moci všichni vzhlížet s úctou. A přestane být státem, který se stal posedlým bezpečnostní obranou. Což vede k degeneraci postojů i jeho obyvatelstva a ke zhoršování názoru světa na Izrael. Takže Izrael je ve stejně velké pasti jako Palestinci. A vedoucí představitelé z obou zemí musejí najít východisko.


BBC: Week in Westminster (audio) od minuty 9 ZDE

 

0
Vytisknout
9573

Diskuse

Obsah vydání | 22. 5. 2018