Kapacita a odhodlání: Soupeření mezi USA a Íránem

21. 5. 2018

Zničení Iráku v roce 2003 způsobilo, že se z Blízkého východu stal nevyvážený systém, napsal Alex Deep. V regionu, který se v minulosti vyznačoval vyrovnaným soupeřením mezi Irákem a Íránem, od té doby řada sunnitskoarabských států spoléhá na USA ohledně zaplnění vakua po nárazníku proti íránskému vlivu.

  Ačkoliv Spojené státy mají drtivou vojenskou a ekonomickou kapacitu, není jasné, zda mají také nezbytné odhodlání. Ochota Íránu snášet náklady a trpět ztráty v Iráku a zejména v Sýrii naopak ukazuje, že má odhodlání použít své relativně slabé materiální kapacity.

Nerovnováha odhodlání omezuje soupeření mezi Íránem a USA na nepravidelné síly a proxies. V této oblasti je Írán často ochotnější vystavit vlastní vojáky přímému boji než USA, což poskytuje Íránu větší vliv a legitimitu u jeho proxies a regionálních partnerů. Zatímco měkká a vojenská moc Íránu roste, selhání USA při úkolu čelit Íránu přiměje sunnitskoarabské státy, zejména Saúdskou Arábii a další státy Perského zálivu, aby íránský vliv vyrovnávaly samy.

Toto balancování bude zahrnovat přinejmenším podporu fundamentalistických sunnitských militantů v Sýrii a těžkopádné intervence, jako je letecké tažení v Jemenu. Přinejhorším se eskalace inherentní pro takovéto chování rozvine ve všeobecnou válku. V každém případě mocensky nevyvážený Blízký východ umožňuje rozkvět extrémistických organizací, utrpení uprchlíků a regionální mocnosti se soustředí na soupeření v oblasti bezpečnosti místo na kooperativní svobodný obchod. Tyto výsledky zájmům USA příliš neslouží.

 

Celý text v angličtině: ZDE (pdf)

0
Vytisknout
2064

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2018