Bodláky Václava Duška

Když usnou lesy hluboké

24. 5. 2018 / Václav Dušek

čas čtení 4 minuty
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

V tichosti rostou podezřelé přátelské dohody i neshody. Nebudeme posluhovat velmocenským nápadům, vyhneme se tak nežádoucím dopadům; dělat ciráty se ovšem nevyplácí. Obr šlápne bez obalu, kam ho napadne, s mezinárodními bezbarvými úmluvami i pochybnými smlouvami se jděte laskavě vycpat, vy nosiči čistopravdy a lásky! V utajených laboratořích testují vědátoři chemické pochutiny, pouze ale kvůli mírovým krokům; testuješ, vyrobíš, někdo dodá – a utajované skutečnosti lechtají bránice posměváčkům; ke všemu se najdou odborníci z mini partajních včelínů, kteří strkají rypáčky do kopek hnoje a předstírají, že jsou těhotní myšlenkami a tajnými informacemi. A naši rozumbradové i rozumbradky bez uzardění řídí nadřízené, musí se vypovídat z vyčtených mouder, ukázat voliči, že se nespletl a zvolil to pravé ořechové – i levé, zkrátka baví ty ozdoby překvetlé politické zahrady pšoukat k údivu veřejnosti; máme kecaly prvoligové, ale převažují nám ti z pralesní ligy, kde se okopává ze zásady a pro zábavu, kde hru tvoří částečně i potřebná zákeřnost. 

U nás v Podřipsku si na fauly stěžovat nemůžeme. Naši plejeři baví okolní krajiny urputnou a nenapodobitelnou svéhlavostí – nevím, takže vím, mluvím a mluvím, tož žiju; placení žvanilů se nevyhýbáme. Dnes můžeš konečně být vším, brachu, na co jen vzpomeneš. Nesmíš o sobě pochybovat. Stýkat se s podezřelými lidmi je zapovězeno. Ona kariéra cosi stojí. Hlavně se vyhni každému, kdo si pamatuje tvoji minulost; přikrčení se narovnali, štěkají a poštěkávají, pomazat druhé se vyplácí, sčítání úspěchů se blíží.

Vítáme změny – čekáme odměny. 

Kopírovat spojence prý přináší zaručený úspěch; ledoví muži ze zahraničních politických kruhů pozorují s podezřením nadšence, vyložené břídily, i nadržené roztleskávače. Důvěra se může rozlinout za předpokladu, že i v revolučních časech nasloucháme zkušenějším.

V našem líbezném kraji diskutujeme rádi i o politice; plodné diskuse napomáhají psychické čistotě a zapuzují nemoci. V tichu pod hvězdami pravil lidový odborník, že předseda opeřenců je slušný člověk. O tom nebude pochyb, na první pohled svatoušek Dušín, ale k čemu se slušný chlapík spojuje s neslušnými brepty a brebtami a nezavře jim zlehka ústa? Bůh suď, a ty červe hádej. A do debaty se zapojil pravicový volič a hned vystřelil ostrými, že odtajnění novičoku, byť prezidentem a nejvrchnějším velitelem armády, rovná se velezradě a částečné tupohlavosti … nu, hádejme se pod hvězdami, svět se nehne o milimetr, ale i sebemenší množství svinské látky se holt musí vyrobit, anebo odkoupit, anebo zkrátka získat jiným zaručeným způsobem. Mediální míchanice spustila silný útok k podpoře tvrzení, že dvojitý, možná i trojitý agent s nevinou dcerkou byl otráven a je na pokraji smrti. Oj, jaká starost o slušného zrádce, který skončil v péči demokratického státu – semena zasetá v neplodné době nenesou užitku.

Nehledej vysvětlení, odpočineš si v ráji nevědomosti.

Psala mi čtenářka, že mediální nádeníci nedokážou chválit. Jenom cupují, vysmívají se veličinám, pomlouvají kdekoho, tepou chyby i chybičky, nit suchá nezůstane na politicích a…Nu, nemá zcela pravdu, i když procentuálně chvála jistě pokulhává. Dejte si domácí úkol a napište oslavný článek na vybranou osobu – pak teprve mluvte. Vůle dojít pravdě naproti, může vyvolat nevolnost. Hlásáš prokazatelnou pravdu, a přesto můžeš zůstat plonkový – o skutečnou pravdu nemáme v Podřipsku zájem. Pravdomluvců defilovalo v minulosti stovky. Hvězdné brány hltavě spolykaly vyslance samotných nebes, kanuly slzy pozůstalých do dlaní, nikdy nezapomeneme… čas se pohnul, slzy již oschly, slova odnesl vítr do zapomnění – a jedeme dál, močálem černým podél bílých skal.

Usnuly lesy hluboké.

Vypalujeme cejchy nehodným a vybraným na požádání a bez příplatku. Kati navlečeni v řízách se kají u oltáře odpouštění; nebudeme se věčně postrkovat, dojít k rozumu není dáno všem. Cesta k pokroku vede temným lesem – oběti se nestačí divit, kdo je dnes všechno demokratický obhájce reality života, oběti spočítány, zdokladovány, ořádovány, a přece tam nenaleznete zmučeného Pavla Wonku, kdeže, odsaď pocaď -  jak se říká, že?

Když usnou lesy hluboké, spánek ukryje nepravosti. 

0
Vytisknout
8250

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2018