Bodláky Václava Duška

Jarmark blaženosti

10. 5. 2018 / Václav Dušek

Jarmarečníci nabízejí sladkokyselá partajní lízátka, laciné koblihy, zaručenou pravdu, zemi Pánu zaslíbenou, ověřenou světovou vojenskou techniku, mírovou železnou oponu, zahraniční bludy, zdravotní pohodu, právní ochranu, štěstí větší mušky zlaté – kývněte na koupi, prodávají lacino, záruka netřeba, k čemu váhat, jarmark objevů skončí rychle, jako začal. Zameteme, poklidíme, připravíme náměstí k novým a nevídaným rejdům; váhaví střelci utřou, bohužel. Jarmark blaženosti není nekonečný. Evropská železná košile jest nám nepohodlně těsnou. Dusí nás nesmyslné předpisy nadměrně placených strejců a tetinek, suchá nařízení, řízné pokyny, kontrola vydaných prostředků; budeme-li si vládnout sami bez EU, bude veselo, namoutě, zaraduje se náš podřipan a vykročí bez bázně a hany vstříc absolutní svobodě. O žebrácké holi se sejdeme u vyschlých pramenů v utajených chýších – poslouchat plky nadutých cizinců nemusíme. Dvakrát měř a jednou řež. Potrefení frňáci – nejraději mají navýsost jedinou pravdu, vlastní – ikvé tykve kvete v nebývalé hojnosti.

Potřebujeme důsledný vhled do světového dění, můžeme okamžitě dodat mluvčí, poradce všelikého druhu, politické kolibříky, orvané dravce z půtek o státní majetky, povedené lháře, právní kouzelníky i trénované žonglery, urputné politické rváče a fackující pradámy, duchovní naháče, přispějeme k trvalé planetární pohodě – všechno závisí na dohodě. Dneska vám lidi lžou až se jim od huby práší. A nezapomínají se podivovat nad strnulými a namyšlenými senátory, plamennými poslanci, kteří se rádi rožní v bezduchých problémech, lkají nad vládními zmocněnci, vyděděnci a nedoučenci. Lhaní je lehké, pírko je oproti tomu kosmickou zátěží; povídá mi do mobilu známá, že má jednání, přitom slyším, jak kvoká s jinou popelící se leghornkou, jak a kdo má o inteligentní krasavici zájem. Poslech a obraz zajištěn. Nestačíš se divit vynalézavé komické trojici, pachtění za slávou vysiluje, nebo posiluje? Pozor, pokrok zajištěn pomíjivostí. V pohádce Zmar nade vše vystupuje Tlučhuba Jarek Tubera, nemakačenko Marek Frnda i vševěděl Míra Klouzků, nezklamou, hbitě pobaví, hravě poučí; drží se hesla, kabrňáci, že lépe je býti živým psem než mrtvým lvem. Poslanci a senátoři se nám tetelí, ve dne v noci s významnou mocí. Žádná vysilující lopota, naše práce, brachu, beze zloby nás zhodnoť, naše předsevzetí je trvalé – my tě obsloužíme, posloužíme, zařídíme třaskavé žertování, zdravé ujímání. Budeš mít bránici rozervanou od smíchu. Malocharaktery k dohledání zdarma. Splašil se herec okresního formátu, málem se stal profesorem, spisovatelem, výtvarníkem, režisérem, neoblomný tlučhuba cifruje na požádání, uvažuje filozoficky, pomatený lhář, horlivý prokurátor, jenže pomatenost není polehčující okolnost, i když s ztřeštěností nejdále dojdeš. Duchovní nuzák, vyšlechtěný kopytonov, vitální sudokopytník, není ve stáji jediným strašákem vypátraným u plného bohatého žlabu. Kdepak vzdát se hojnosti, vitalita, mobilita, debilita – chráněno památkovým úřadem. Paliči reality mají zastoupení v opeřeneckém klubu, pablesky důvěrných informací vypouští post soudružský logopedický virus – a velmi se podobá zbojníkovi, který bohatým bral a chudým mával. Tuhle nudle – vzdát se minulosti s přehmaty, a s morálkou na něj vůbec nechoďte, neví, co to slovo znamená. Vídáváme na obrazovkách vybrané Borisy Mlaskancovy, musí nám dávat rozumy, my ničeho nechápeme – a oni mají dané vzorce, do kterých se nás pokouší zavléci. Necháme s sebou šibovat?! Anebo poděkujeme za nevhodné masáže a řekneme nahlas: děkujeme, odjeďte! Bože, svět pomáhají řídit tisíce nadutých mamlasů – a kdo bude dělat, tvůrci prorůžovělé budoucnosti. Potkal mládenec kdesi čarokrásnou východňárskou čaju, což může i nemusí být životní trefa – pozor, slova bývají zrádná, ty seš Čaja a co jsem potom já, blekotal omámeně? No, ty jsi čaj. Úrodná pole u nás vybízí ke sklizni i zahraniční movité experty, my neumíme umně sklízet, rafáme se jako zdivočelí psi, pereme volně špinavé prádlo v zahraničí, tupec vyzvoní polopravdy o vládnoucím mamelukovi – poškodí zemi, ale ani ho nenapadne, škůdce, zmizet z politiky a přidat se k pirátům z Karibiku. Nositelé objevných pravd bývají nebezpečnější než dráty spadlé na zem.

0
Vytisknout
1915

Diskuse

Obsah vydání | 15. 5. 2018