Guardian: Trump vytvořil narativ pro válku s Íránem

11. 5. 2018



Hlas Donalda Trumpa v zahraniční politice je hlasem, který osciluje mezi drzou arogancí a ulepenou samolibostí, míní redakční komentář listu Guardian. Trump šíří nadřazenost zpoza téměř neskrývaného postoje pohrdání. Tím, že odstoupil od jaderné dohody s Íránem, Trump riskuje, že udělá z Íránu outsidera, vyvolá jaderné závody ve zbrojení na Blízkém východě a předá moc fundamentalistickým extremistům v Teheránu. Dohodu, kterou schválila OSN, mají nahradit Trumpovy bombastické sliby větší americké nezávislosti a menšího množství omezení.


Trump v podstatě svým projevem, odcizeným od faktů, téměř vyhlásil Íránu válku. V rozporu s Trumpovými tvrzeními Írán jadernou dohodu dodržoval, jak o tom svědčí inspektoři OSN. Teherán není "na hraně získání nejnebezpečnějších zbraní na světě".

Jaderná dohoda s Íránem měla Íránu umožnit mít prospěch z globální ekonomiky za to, že se Írán vzdá jaderných zbraní. Nyní je na Trumpovi, aby nalezl, jak řekl "trvalé řešení pro íránskou jadernou hrozbu". Avšak Bílý dům nepředložil žádný plán. Absence amerického vedení znamená, že Evropané, především Británie, Německo a Francie, budou muset neochotně spolupracovat s Ruskem a s Čínou při udržení této dohody při životě. To bude vyžadovat ochranu pro firmy a banky, které budou obchodovat s Íránem. Bez podpory Washingtonu to může znamenat, že se začnou vyhýbat dolarovým transakcím, aby se vyhnuly americkým sankcím. Stejně jako to bylo v případě pařížské smlouvy o opatřeních proti globálnímu oteplování, Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem nikoliv proto, že by rozuměl podrobnostem a důsledkům složité dohody, ale protože chtěl skandálním způsobem vyjádřit názor, že Obamovi nešlo o americké zájmy, když smlouvu podepisoval. Když nejsou mezinárodní dohody ústavním principem chráněny před svým zrušením jinou politickou stranou u moci, svět je začne považovat jen za krátkodobá řešení. Severní Korea tomu porozumí až příliš dobře.

Autorem úspěchů Íránu jsou Spojené státy. Jejich katastrofální invaze do Iráku způsobila, že vliv Íránu výrazně vzrostl po celém šiitském půlměsíci na severním Blízkém východě. Prostředníci Teheráýnu podpoprují vražednou diktaturu Bašára al Asada v Sýrii a objevili se jako mocné politické bloky v Libanonu a v Iráku. Protiíránské výlevy Donalda Trumpa a jeho týmu vytvářejí narativ, vněmž je válka s Teheránem jedinou realistickou politikou.

Pobízet íránské fundamentalisty, aby zahájili program výroby jaderných zbraní je neobyčejně riziková strategie, která pravděpodobně vyvolá vojenskou konfrontaci mezi USA a Íránem a pravděpodobně i syrským režimem. Problémem je, že takového konfliktu by se velmi pravděpodobně účastnily i Rusko a Izrael, který je také jadernou mocností. Mezitím usiluje Saúdská Arábie o právo obohacovat jaderný materiál. Pokud jí to bude dovoleno, totéž začnou dělat Spojené arabské emiráty. Trump otevírá na Blízkém východě Pandořinu skřínku. Svět ho musí přesvědčit, aby ji uzavřel. 

Kompletní článek v angličtině ZDE
 
0
Vytisknout
2246

Diskuse

Obsah vydání | 15. 5. 2018