Trumpův válečný kabinet na cestě ke katastrofální vojenské konfrontaci

24. 5. 2018 / Daniel Veselý

Události posledních dnů naznačují, že se Trumpova administrativa vydala na cestu ke katastrofální vojenské konfrontaci s Íránem. Důkazem pro toto tvrzení je proslov amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, ve kterém světovou veřejnost seznámil s „nejtvrdšími sankcemi v dějinách“, které Spojené státy po jednostranném odstoupení od jaderné dohody s Íránem (JCPOA) uvalí na Teherán. Sankce bývají přijatelnější alternativou k vojenské intervenci, nicméně často představují předehru k válce, čehož jsme byli svědky například v Iráku.    

Neexistuje žádný racionální důvod k tomu, aby Spojené státy vypověděly funkční dohodu s Íránem, jež podle mezinárodního společenství, jakož i amerického a izraelského vojenského a bezpečnostního establishmentu představuje záruku pro regionální a světovou bezpečnost. Nesouhlas s vypovězením této klíčové dohody vyjádřilo také 94 procent amerických expertů na zahraniční politiku.Odstoupení Spojených států od JCPOA uvítaly pouze vlády v Izraeli, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Tyto státy chtějí neutralizovat íránskou dominanci na Blízkém východě, a to za jakoukoliv cenu. I když se Írán, ostatně jako další autoritářské státy v tomto volatilním regionu, účastní značně kontroverzních vojenských aktivit především v Sýrii a na domácí půdě porušuje lidská práva, důvody k jeho ostrakizaci Bílým domem a jeho spojenci jsou čistě pragmatické.

Teherán od pádu Washingtonem podporovaného diktátora v roce 1979 – lidově řečeno – nejde Spojeným státům na ruku. Bílý dům, který ztratil kontrolu nad touto klíčovou blízkovýchodní zemí, okamžitě na Írán uvalil obchodní embargo, jež postupně přibývalo na intenzitě. O iracionalitě sankčního režimu zahrnujícího i zákaz prodeje letecké techniky včetně náhradních dílů, v listu New York Times před šesti lety hovořil íránský pilot Houshang Shahbazi. Podle Shahbaziho při leteckých haváriích kvůli těmto nesmyslným restrikcím zbytečně zahynulo 1700 osob. 

A nyní Bílý dům Pompeovými ústy přichází s „nejtvrdšími sankcemi v dějinách“. Při těchto slovech leckomu může běhat mráz po zádech, zvláště když si vzpomene na děsivé dopady extrémního embarga v Husajnově Iráku. Američany a Brity podporované sankce proti Iráku nejen zdecimovaly tamní střední třídu, uvrhly miliony lidí do beznaděje a chudoby a mohly si vyžádat životy statisíců iráckých dětí, ale dokonce posílily Husajnův režim. Názorné příklady z dějin ukazují, že sankční politika Spojených států (zejména pokud je aplikována na země, jejichž primární komoditou je ropa) je odsouzena k naprostému fiasku. Vypovězení JCPOA ze strany Spojených států je navíc darem z nebes pro íránské hardlinery, kteří, obdobně jako Trump a jeho lidé, o žádnou smysluplnou dohodu nikdy nestáli. Přichází tedy nebezpečná doba, kdy mají v obou zemích extrémisté zelenou.        

Vzhledem ke skutečnosti, že Írán podle posledního verdiktu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) z 9. května i nadále dodržuje podmínky dané JCPOA, je třeba analyzovat skutečné důvody, proč se Trumpův kabinet rozhodl od dohody odstoupit. Dva klíčoví představitelé Trumpovy vlády - šéf americké diplomacie Mike Pompeo a poradce pro národní bezpečnost John Bolton – ještě nedávno volali po vojenském úderu proti Íránu. Jde o protřelé jestřáby mající zásadní vliv na impulzivně jednajícího Trumpa.

Pompeo je coby zapálený křesťanský fundamentalista patrně motivován svou nenávistí vůči islámu, na niž ale oportunisticky zapomíná, přijde-li řeč na Saúdskou Arábii, Egypt nebo Bahrajn, tedy tyranské islámské režimy podporované Spojenými státy. Americký ministr zahraničí podléhající nacionalistickým tendencím chápe svět jako bojiště, kde proti sobě stojí „křesťanský západ“ a „islámský východ“. John Bolton, který světovou veřejnost oklamal "hrozbou" neexistujících zbraní hromadného ničení v Iráku, americké veřejnosti slibuje, že do konce tohoto roku dojde v Íránu ke změně režimu.    

Fakta jsou neúprosná a hovoří jasnou řečí: Trumpův kabinet si nyní klestí cestu k vysoce nebezpečnému střetu s Teheránem, a to s vědomím obrovského rizika. Podle expertů by případná vojenská konfrontace mezi Spojenými státy a Íránem byla mnohem horší než válka v Iráku, neboť dnešní íránská armáda je silnější, než bylo Husajnovo vojsko v předvečer nelegální invaze v roce 2003. To však v podivném myšlenkovém univerzu Trumpových jestřábů očividně nehraje žádnou roli.     

1
Vytisknout
5742

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2018