Volodymyr Zelenskyj: proč bych se měl bát Donalda Trumpa?

10. 11. 2025

   
Ukrajinský prezident popřel tvrzení, že Trump odhodil mapy bojiště během bouřlivé výměny názorů v říjnu v Bílém domě, kam přijel v naději, že zajistí dodávky amerických řízených střel Tomahawk. „Nic neodhodil,“ řekl Zelenskyj. Jejich vztahy popsal jako „normální“, „obchodní“ a „konstruktivní“.

Podle Financial Times Trump údajně naléhal na Zelenského, aby přijal maximalistické podmínky Vladimira Putina pro ukončení války, a řekl, že ruský vůdce „zničí“ Ukrajinu, pokud s nimi nesouhlasí. Zelenskyj řekl, že schůzka proběhla jinak.

Ukrajinská delegace zřídila před Trumpem a jeho americkým týmem tři stánky, kde představila postupná opatření, včetně zbrojních a ekonomických sankcí, které by „oslabily“ Moskvu, řekl. Cílem bylo snížit schopnost Ruska bombardovat Ukrajinu a donutit Putina k jednání.

Zelenskyj ve svém projevu v prezidentském paláci v Kyjevě řekl, že „všichni na světě“ se Trumpa bojí. „To je pravda,“ dodal. Na otázku, zda to platí i pro něj, odpověděl: „Ne... nejsme nepřátelé Ameriky. Jsme přátelé. Proč bychom se tedy měli bát?“

Řekl: „Trump byl zvolen svým lidem. Musíme respektovat volbu amerického lidu, stejně jako já jsem zvolen svým lidem. USA jsou naším strategickým partnerem, a to již mnoho let, možná dokonce desetiletí a století.“ Obě země mají hluboké společné hodnoty, na rozdíl od „imperialistického“ a revizionistického Ruska, naznačil.

Také prozradil, že anglický král Karel sehrál klíčovou roli v zákulisí, když povzbuzoval amerického prezidenta, aby Ukrajinu podporoval s větším nadšením, a to po bouřlivém setkání v Oválné pracovně před kamerami v únoru, kdy Trump veřejně zastrašoval Zelenského a vyhodil ho z Bílého domu.

Během státní návštěvy Velké Británie v září se Trump setkal s králem. „ Neznám všechny podrobnosti, ale chápu, že Jeho Veličenstvo vyslalo prezidentu Trumpovi několik důležitých signálů,“ řekl Zelenskyj.

Uvedl, že Trump krále respektuje a považuje ho za „velmi důležitého“, což je podle něj upřímný kompliment, který se podle něj nevztahuje na „mnoho lidí“. „Jeho Veličenstvo je velmi citlivé k našemu lidu. Možná citlivé není to správné slovo. Je velmi podporující,“ řekl ukrajinský prezident.

V posledních týdnech Rusko opakovaně útočí na ukrajinskou národní rozvodnou síť, což vede k častým výpadkům proudu v mnoha městech. Další útoky o víkendu snížily kapacitu výroby energie v zemi na „nulu“, uvedla státní energetická společnost Centrenergo. Ruské drony také zasáhly dvě jaderné elektrárny hluboko na západě Ukrajiny a Kyjev vyzval jadernou dozorčí organizaci OSN, aby zareagovala.

„Takové jsou naše životní podmínky,“ řekl Zelenskyj s ironickým úsměvem. „Je to normální. V Kyjevě máme výkyvy v dodávkách elektřiny, jako všude jinde.“ Řekl, že Putin nařizuje „teroristické útoky“ na ukrajinský energetický systém, při nichž umírají civilisté a zůstávají bez elektřiny a vody. „Jiným způsobem nedokáže vyvolat napětí v naší společnosti.“

Zelenskyj uvedl, že úzce spolupracuje s mezinárodními partnery na ochraně Ukrajiny před nočními roji ruských dronů. Dosud však Velká Británie a další spojenci vyloučili vyslání stíhacích letadel k hlídkování nad střední a západní částí země, což je dlouhodobá žádost Kyjeva. Zelenskyj uvedl, že chce objednat 27 protivzdušných systémů Patriot od amerických výrobců. Mezitím by evropské státy mohly Ukrajině zapůjčit své stávající systémy Patriot, řekl.

Na otázku, zda EU a Velká Británie dělají dost, před mrazivou a temnou zimou, Zelenskyj odpověděl: „Nikdy to není dost. Dostatečné to bude, až válka skončí. A dostatečné to bude, až Putin pochopí, že musí přestat.“ Uvedl, že má dobré vztahy s Keirem Starmerem a je v „neustálém kontaktu“ s Londýnem. „Nejde o něj [premiéra] osobně,“ řekl k otázce nedostatečné pomoci.

Vzhledem k tomu, že Trump vyloučil vojenskou účast USA, francouzská a britská vláda slíbily vyslat vojáky v rámci případného mírového urovnání. Na otázku, zda by si přál, aby britští vojáci dorazili dříve – například aby zaujali obranné pozice na ukrajinské hranici s Běloruskem – Zelenskyj odpověděl: „Samozřejmě. Žádali jsme o mnoho věcí, včetně zbraní a členství v EU a NATO.“

Uvedl však, že otázka evropské vojenské přítomnosti na Ukrajině v době zuřících bojů musí být řešena opatrně. „Vedoucí představitelé se bojí svých společností. Nechtějí se zapojit do války,“ řekl. Vyslání vojáků je nakonec „jejich rozhodnutí“. Pokud by na to příliš tlačil, existovalo by riziko, že Kyjev by mohl přijít o „finanční a vojenskou podporu od našich partnerů“.

V posledních dnech ruské jednotky po dlouhé a krvavé kampani obsadily většinu východního města Pokrovsk. Zelenskyj uvedl, že Moskva nasadila do operace obrovské síly – „170 000 mužů“ – a válka je nejzuřivější a nejbrutálnější v Doněcké oblasti, která je hlavním cílem Putina. „To je celý příběh. Tam [Rusko] nemá žádný úspěch. A mnoho obětí,“ řekl.

Podle Zelenského utrpěla Moskva v říjnu 25 000 zabitých a zraněných vojáků – což je rekord.

Uvedl, že Kreml také vede „hybridní válku proti Evropě“ a testuje červené linie NATO.

Argumentoval, že je zcela možné, že Rusko otevře druhou frontu proti jiné evropské zemi ještě před koncem války na Ukrajině: „Věřím tomu. On to dokáže. Musíme zapomenout na obecný evropský skepticismus, že Putin nejprve chce obsadit Ukrajinu a pak možná půjde někam jinam. On dokáže obojí současně.“