Británie: Starmer je připraven vyslat britské vojáky na Ukrajinu, pokud bude dosaženo mírové dohody

17. 2. 2025

 

Cílem politiků bude vypracovat strategii v reakci na snahu Donalda Trumpa o dohodu s ruským prezidentem a na obavy, že USA sníží své obranné závazky v Evropě.

Starmer prohlásil, že tato krize je „okamžikem, který se opakuje jednou za generaci“, a pro Evropu představuje „existenční“ otázku.

V deníku Daily Telegraph napsal, že Spojené království je „připraveno hrát vedoucí roli“ v obraně a bezpečnosti Ukrajiny, včetně závazku poskytnout 3 miliardy liber ročně až do roku 2030. Starmer uvedl, že spolu s vojenskou pomocí „to také znamená být připraven a ochoten přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadíme vlastní vojáky“.

„Neříkám to lehkovážně. Velmi hluboce cítím odpovědnost, která je spojena s potenciálním nasazením britských vojáků a vojákyň,“ řekl Starmer.

„Ale jakákoli role v pomoci při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti našeho kontinentu a bezpečnosti této země.

„Konec této války, až přijde, se nemůže stát pouze dočasnou pauzou před dalším Putinovým útokem.“

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 britští premiéři odmítli veřejně uvažovat o vyslání britských vojáků.

Vojenští velitelé se domnívají, že Spojené království nemůže splnit své stávající vojenské závazky - a to ani před případným zapojením do jakýchkoli mírových sil na Ukrajině - v rámci stávajícího obranného rozpočtu ve výši 64 miliard liber, který činí 2,33 % HDP. Zasvěcené osoby však uvedly, že Británie je ochotna poskytnout vojáky do mnohonárodních mírových sil, pokud to bude výsledkem diplomatického úsilí.

Labouristé slíbili zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP, ale nestanovili datum, kdy se tak stane, zatímco Trump vyzývá všechny evropské země, aby je zvýšily na 5 %. Zprávy naznačují, že britští vojenští velitelé prosazují, aby se časem zvýšily na 2,65 %.

Starmer již dříve navrhl, že by se britské jednotky mohly podílet na ochraně Ukrajiny po uzavření příměří. Britský premiér, který má koncem tohoto měsíce navštívit Trumpa ve Washingtonu, uvedl:   „Ačkoli evropské země musí v této chvíli posílit - a my to uděláme -, podpora USA bude i nadále rozhodující a pro trvalý mír je nezbytná bezpečnostní záruka USA, protože pouze USA mohou Putina odradit od dalšího útoku.“

Očekává se, že se zástupci americké administrativy a ruských protějšků sejdou v Saúdské Arábii k jednání po telefonickém rozhovoru Trumpa s Putinem minulou středu.

Neočekává se však, že by v této fázi zasedli k jednacímu stolu ukrajinští představitelé, a další evropští představitelé se do procesu možná vůbec nezapojí.

Starmer dodal: „Musíme si jasně říci, že mír nemůže nastat za každou cenu. Ukrajina musí být při těchto jednáních u jednacího stolu, protože cokoli jiného by znamenalo akceptovat Putinův postoj, že Ukrajina není skutečným národem.“

Varoval také před opakováním chaosu po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v srpnu 2021 pod vedením Joea Bidena, které následovalo po dohodě uzavřené s Talibanem za Trumpa.

„Nemůže se opakovat situace jako v Afghánistánu, kde USA vyjednávaly přímo s Talibanem a vyřadily afghánskou vládu,“ řekl Starmer.

„Jsem si jistý, že prezident Trump se tomu bude chtít také vyhnout.“

Jakékoli zesílení britské vojenské angažovanosti by zvýšilo tlak na náklady a šéfové ozbrojených sil se v pátek se Starmerem sešli individuálně, aby projednali stav armády v době, kdy armáda bojuje o počty a je nejmenší za posledních 200 let.

Zdroj z obrany uvedl, že velitelé nechtěli u premiéra výslovně lobbovat za výdaje na obranu, ale spíše „prohloubit premiérovy znalosti o ozbrojených silách“, neboť přezkum obrany, který vede bývalý šéf NATO George Robertson, spěje ke svému závěru.