19. 2. 2025
Předtím, jak napsal The Economist, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla rozmístit mírové kontingenty z Číny a Brazílie podél linie příměří na Ukrajině, spolu s armádou ze zemí EU. Americký viceprezident J.D. Vance vysvětlil potřebu takového rozhodnutí tím, že síly složené pouze z Evropanů by byly méně účinné při odstrašování potenciální agrese ze strany Ruska. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa přitom dříve vyloučila možnost vyslání americké armády na Ukrajinu, ale oznámila svou připravenost poskytnout "vnější podporu" jednotkám členských zemí NATO, které budou vyslány do zóny konfliktu s mírovou misí.
Mezitím se země EU nedokázaly dohodnout na vyslání mírových sil na Ukrajinu na mimořádném summitu 17. února v Paříži, informovaly Financial Times. Německo, Itálie, Polsko a Španělsko se vyslovily proti, zatímco Francie, Velká Británie a Švédsko tuto myšlenku podporují. Německý kancléř Olaf Scholz poznamenal, že o této otázce by se nemělo diskutovat, dokud nebude uzavřen trvalý mír, a italská premiérka Giorgia Meloni označila vyslání vojáků za "nejobtížnější a nejméně efektivní" z možných možností podpory Ukrajiny.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v prosinci řekl, že Moskva nepodporuje myšlenku vyslání mírového kontingentu na Ukrajinu pod záštitou "britských a evropských sil". Tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov však připustil, že tato otázka "může být zvážena" jako součást jednání.
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse