Zelenskyj: Trump „žije v dezinformačním prostoru“, v němž Rusko záměrně vyvolává neshody

19. 2. 2025

Rozhovory s EU o financování ukrajinské armády pokračují, říká Zelenskyj

Zelenskyj také říká, že jedná s evropskými spojenci o financování ukrajinské armády.

Říká, že si myslí, že EU je na tyto rozhovory připravena, ale dodává, že bude muset „pracovat i na alternativách“.

Říká také, že Ukrajina by byla připravena nakupovat zbraně od USA, protože ty podle něj „umožňují, aby od nich nakupoval zbraně Blízký východ“.
 
NATO zůstává nejsilnější zárukou pro Ukrajinu, říká Zelenskyj

Zelenskyj dostává otázku, co by pro Ukrajinu představovalo nejlepší bezpečnostní záruky, a říká, že „NATO je nejsilnější zárukou“.

Říká, že nutně nepotřebuje americké vojáky se systémy protivzdušné obrany, protože Ukrajina „má vlastní lidi, kteří tyto systémy obsluhují“.

„Ale můžeme získat licence na výrobu raket nebo výrobu dílů pro systémy Patriot?“, ptá se.

Říká, že nejmenované město má v současné době problémy s protivzdušnou obranou, protože mu došly rakety.

„To je špatně,“ říká.
 
Odpovědnost Ruska za válku nelze odstranit, říká Zelenskyj

V komentáři, který se opírá o Trumpovy odkazy na průzkumy veřejného mínění, Zelenskyj říká, že učinění  ústupků Rusku podporuje pouhé jedno procento ukrajinského obyvatelstva.

„To odpovídá na všechny otázky,“ říká.

Rusko podle něj zůstává „viníkem“ a nelze je „prát jako peníze“ a odstranit jeho odpovědnost za válku.

„Možná si myslíte, že vše vyřešíte dohodami. To je nemožné. Nikdo na Ukrajině Putinovi nevěří. Potřebujeme jasné bezpečnostní záruky,“ říká.

Pokračuje:

„Kellogg to dnes uvidí... ať se projde po Kyjevě a dalších městech. Chybí 20, 30 % hlavního města, protože bylo zničeno,“ říká.

Vyzývá Kellogga, aby šel ven a promluvil si s Ukrajinci a zeptal se jich, co si myslí o Trumpových výrocích:

    Ať si promluví s lidmi. Věří svému prezidentovi, nebo Putinovi? Ať se zeptá na Trumpa, co si lidé myslí o Trumpovi po jeho výrocích.

    Je důležité prostě jít a mluvit s lidmi. Ať si vybere, kam půjde. Má tady svého velvyslance. Je důležité, aby se sám přesvědčil, co se děje. A pak jsem připraven jít s ním do první linie. Pojedeme tam, ať si promluví s armádou.

Je to válka Ruska proti nám, ne „konflikt“, říká Zelenskyj

Zelenskyj vyzývá USA a americké představitele v Rijádu, aby ruskou nezákonnou invazi na Ukrajinu označili za „konflikt“, a ne „prostě za válku Putina proti nám“.

„Tím se to změkčuje,“ říká.

Říká, že podobný rozhovor vedl i s předchozí americkou administrativou, když „bojoval“ proti oficiálnímu dokumentu, který válku popisoval „jako konflikt“.

USA pomáhají vyvést Rusko z globální izolace, říká Zelenskyj

Zelenskyj říká, že USA „pomohly Putinovi vyjít z izolace“, která podle něj byla „zcela spravedlivá kvůli jejich invazi v plném rozsahu“ na Ukrajinu.

Vyčítá také Trumpovy výroky, že většina podpory Ukrajiny pochází z USA.

„Pravda je někde jinde,“ říká, ale dodává, že zůstává ‚vděčný za podporu‘ a chce, aby ‚Trumpův tým měl pravdivá fakta‘.

Dále hovoří o jednáních:

„Pro Ukrajinu to není pozitivní. USA vyvádějí Putina z izolace, a Rusové jsou rádi, protože se diskuse zaměřuje na ně,“ říká.

Dodává, že Rusko se zřejmě prezentuje „jako oběť, a to je něco nového“.


Zaměřte se na to, co může Evropa udělat dál, říká Zelenskyj

Říká, že na setkáních s evropskými lídry v minulých dnech zazněl „silný vzkaz pro Evropu“ z Ukrajiny a další setkání, včetně setkání ve Velké Británii, se chystají „v příštích několika týdnech“.

Rozhovor se podle něj soustředí na to, „co je Evropa připravena udělat, aby pomohla Ukrajině, pokud dojde ke snížení pomoci ze strany USA nebo k něčemu jinému“, neboť zdůrazňuje, že „musíme počítat se spojeneckou pozicí v Evropě“.

Říká, že se plánuje hybridní schůzka k výročí plné invaze 24. února, a komentuje své rozhovory se Spojenými arabskými emiráty a Tureckem, přičemž vyslovuje domněnku, že Ankara by mohla potenciálně poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky.

Švédsko a Polsko podepíší dohodu, podle níž budou obě země spolupracovat v oblasti civilní obrany s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci v celé Evropě

Mezitím se v Kodani očekává, že vláda Mette Frederiksenové, která chce prokázat svou připravenost tváří v tvář kritice ze strany USA, jež chtějí získat kontrolu nad Grónskem, jež je součástí Dánského království, představí novou obrannou dohodu v hodnotě 50 miliard dánských korun.

Ruští představitelé se ve středu chopili nejnovějšáích výroků Donalda Trumpa, v nichž zpochybnil legitimitu Volodymyra Zelenského jako ukrajinského prezidenta.

V úterý večer Trump ve svém projevu nepravdivě tvrdil, že Zelenského podpora na Ukrajině je „4 %“, a označil Ukrajinu za zemi „rozmetanou na kusy“.

Zatímco Zelenského popularita v posledních měsících klesala, čerstvý únorový průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) zjistil, že prezidentovi důvěřuje 57 % Ukrajinců, zatímco o měsíc dříve to bylo 52 %.

Pjotr Tolstoj, vysoce postavený člen ruské Státní dumy, označil Trumpovy výroky za „významné“ a naznačil, že budou „velmi zajímat ty, kteří si v Kyjevě říkají politici“.

Rusko počítá s tím, že Trumpovy výroky zasejí neshody mezi kyjevské politické elity a společnost jako celek a potenciálně oslabí schopnost Ukrajiny vzdorovat ruským silám.

Putin již dříve odmítl jednání se Zelenským a prohlásil, že jeho prezidentství je „nelegitimní“.


'Neexistuje alternativa k odstranění hlavních příčin ukrajinské krize,' říká Lavrov.

Lavrov říká, že v roce 2025 si připomínáme 80 let od konce druhé světové války, kritizuje „projevy neonacismu“ ve světě a hází falešná obvinění na Ukrajinu, Pobaltí a Kanadu.

V návaznosti na tuto agresivní linii tvrdí, že „neexistuje alternativa k odstranění hlavních příčin ukrajinské krize“, když opakovaně obviňuje Ukrajinu z kampaně proti ruské kultuře.

Žádné známky zmírnění jeho vyjadřování po včerejším jednání s USA..


Rusko a země BRICS „brání Západu v celosvětovém vnucování ukrajinské agendy“, říká Lavrov

Lavrov hovoří o významu skupiny zemí BRICS s tím, že Rusko a tento blok „brání Západu ve vnucování ukrajinské agendy“.

BRICS tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Indonésie, Írán a Spojené arabské emiráty.

Dále pak hovoří o významu diplomacie a kulturní diplomacie, neboť podle něj mnoho ruských skupin „prožívá těžké časy kvůli rusofobii rozpoutané Západem“.


Lavrov vyzdvihuje „bezprecedentní“ spojenectví Ruska s Čínou

Lavrov rovněž hovoří o spojenectví Ruska s Běloruskem, Severní Koreou, Čínou a Íránem a zeměmi v Africe.

„Komplexní partnerství s Čínou“ je podle něj ‚na bezprecedentní úrovni a přesahuje všechna předchozí spojenectví klasického typu‘, přičemž oba lídři se vzájemně účastní významných výročí ve svých zemích.

Chválí rovněž vztahy Ruska s Indií.

Hovoří také o ruských plánech „nahradit euroatlantický model, který zkrachoval“, novou iniciativou „otevřenou všem spojenectvím na kontinentu, včetně evropské části velké Eurasie“.

Lavrov říká, že Rusko postupuje v souladu s „multipolárním světem“, útočí na „sobecký“ Západ

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovoří v ruském parlamentu v Moskvě.

Říká, že ruská diplomacie „plní úkoly stanovené prezidentem, který o tom podrobně hovořil na své výroční tiskové konferenci a v mnoha rozhovorech“.

"Řeknu vám něco, co je pro nás v této fázi mezinárodního vývoje klíčové, a to je směřování k multipolárnímu světu. Je to historický proces, který souvisí se subjektivním trendem, kdy se na mapě světa objevují nová mocenská centra."

Pokračuje:

"Naši partneři na globálním Jihu a na Východě jsou jedinečnými civilizacemi a náboženstvími a jsou členy různých integračních sdružení, ale všechny je spojuje touha po rozvoji, progresivním rozvoji bez vnějšího tlaku...."

Poté přechází k útokům na Západ a zábavně se snaží vykreslit Rusko jako vůdce „pokrokového lidstva“, které se bouří proti dominanci Západu v globální politice.

Přitom je třeba konstatovat, že kolektivní Západ sice verbálně souhlasí a přijímá multipolární realitu, ve skutečnosti však stále chce zachovat svou dosavadní dominanci na Západě.

Kolektivní Západ se nedokáže sjednotit a nedokáže se zříci sobeckých návyků, kterými se řídil v posledních pěti stoletích, kdy vládl světu.

Opakuje také své slovní útoky na Ukrajinu.

Sankce EU proti Rusku budou rozšířeny na dovoz hliníku a desítky dalších „stínových“ lodí, které tajně vyvážejí ruskou ropu pod cenovým limitem, který stanovili západní spojenci.

Schválení balíčku má mimořádnou váhu vzhledem k obavám Bruselu, že Donald Trump bude v rámci své snahy o uzavření mírové dohody usilovat o zrušení amerických sankcí vůči Rusku.

Nový balíček, šestnáctý od plnohodnotné invaze v roce 2022, zahrnuje zákaz dovozu ruského hliníku do EU, který podle představitelů EU přináší Rusku značné příjmy. Dalších 73 plavidel, o nichž se předpokládá, že obcházejí omezení cen ropy, bude mít zákaz vplouvat do přístavů EU, ačkoli to nezahrnuje všechny stárnoucí tankery, o nichž se předpokládá, že pomáhají Rusku obcházet sankce.

Celkem 48 osobám a 35 subjektům hrozí zmrazení majetku a zákaz cestování, jejich jména však nebyla zveřejněna. EU rovněž odebírá vysílací licence 8 ruským médiím a vylučuje 13 bank z mezinárodního platebního systému Swift.

V dřívějším návrhu EU plánovala zastavit prodej herních konzolí a joysticků do Ruska, o nichž se předpokládá, že jsou znovu použity pro válku s drony. Diplomatické zdroje bezprostředně nepotvrdily, zda se tyto položky dostaly na konečný seznam před očekávaným zveřejněním sankcí příští týden.


To znepokojí evropské spojence poté, co Trump v noci na dnešek na otázku, zda by se mohl s Putinem setkat v únoru, odpověděl: „Pravděpodobně.“

Britský premiér Keir Starmer je prvním evropským lídrem, který by se měl s Trumpem osobně setkat někdy příští týden, a evropští spojenci budou doufat, že se tak stane dříve, než se americký prezident setká s Putinem.


Americký vyslanec pro Ukrajinu Kellogg přijíždí do Kyjeva

V rozhovoru s novináři na vlakovém nádraží uvedl, že americká administrativa naslouchá ukrajinským argumentům, a zdůraznil, že americká administrativa chápe potřebu bezpečnostních záruk.

„Mým úkolem je sedět, naslouchat a říct, jaké jsou vaše obavy, ... pak se vrátit do USA, promluvit si s prezidentem Trumpem, ministrem Rubiem a zbytkem týmu a prostě zajistit, abychom to udělali správně,“ říká.

Na otázku, nakolik si je jistý, že se podaří najít dobré řešení, odpovídá, že si je vždy jistý vším.

Kellogg byl včera v Bruselu a Varšavě, kde se setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Ukrajina v noci ohlásila ruský útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země, v důsledku čehož zůstalo nejméně 160 000 obyvatel bez tepla a elektřiny. Je tam -7 stupňů Celsia.