Bývalý íránský představitel naznačuje existenci programu vývoje jaderných zbraní

16. 2. 2024

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi reagoval na Sálehího komentáře 13. února tvrzením, že Írán není "zcela transparentní" ve svých jaderných aktivitách. "Vysoce postavený úředník řekl, že ve skutečnosti máme všechno, je to rozebrané," řekl Grossi. "Tak mi prosím řekni, co máš."

"Nestrukturovaný íránský program jaderných zbraní je přímým důsledkem neúspěšné íránské politiky Bidenovy administrativy. Biden musí brzy změnit kurz. Nejplodnějšímu státnímu sponzorovi terorismu na světě nemůže být dovoleno, aby přidal do svého arzenálu jadernou zbraň," říká Anthony Ruggiero, vedoucí vědecký pracovník FDD a vrchní ředitel Programu nešíření zbraní hromadného ničení a biologické obrany FDD.

"Zdá se, že Sálehího komentáře popisují to, o čem se domníváme, že je způsob, jakým Írán pokračoval ve svém jaderném zbrojním programu po roce 2003: Rozptýleným způsobem a silně spoléhající na počítačové simulace, aby se připravil na budoucí jaderný průlom. Jakmile se režim rozhodne odklonit obohacený uran od mezinárodních záruk, může být již příliš pozdě na to, aby Teheránu zabránili ve výrobě zbraní. To by mělo Washington a jeho partnery přimět k tomu, aby ukončili neúspěšnou politiku vůči Íránu, požadovali mezinárodní dohled a zavedli smysluplné sankce a tlak na režim," prohlásila Andrea Strickerová, výzkumná pracovnice FDD a zástupkyně ředitele Programu nešíření zbraní hromadného ničení a biologické obrany FDD.

Íránský jaderný pokrok

Od zvolení prezidenta Bidena nashromáždil Írán dostatek obohaceného uranu pro 12 jaderných zbraní. Pro svou první bombu by Teherán mohl dále obohatit dostatek uranu na zbraňovou kvalitu za pouhých sedm dní. V červnu 2023 Úřad ředitele národních zpravodajských služeb sdělil Kongresu, že Írán "v současné době neprovádí klíčové činnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní, které by byly nezbytné k výrobě testovatelného jaderného zařízení". Sálehího komentáře jsou však v rozporu s tímto hodnocením a naznačují, že roční nebo delší časová osa, kterou Spojené státy a Izrael často přisuzují íránské výrobě funkčního jaderného zařízení, může být chybná.

Neexistují žádné důkazy o tom, že íránský program jaderných zbraní skončil

Írán měl dříve strukturovaný program jaderných zbraní, jehož cílem bylo do roku 2003 vyrobit prvních pět jaderných zbraní a poté je otestovat, po čemž by následovala výroba většího jaderného arzenálu. Íránské dokumenty, které získal izraelský Mossad v roce 2018, ukazují, že v polovině roku 2003 se Teherán pod rostoucím mezinárodním dohledem rozhodl rozptýlit a utajit klíčové aktivity v oblasti jaderného vyzbrojování a pokračovat v nich méně strukturovaným způsobem. Kvůli íránským obstrukcím nebyla MAAE schopna zjistit, zda tyto aktivity pokračují dodnes.

Jakákoli práce na jaderných zbraních, byť nestrukturovaná, by byla porušením íránských závazků vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, kterou Teherán ratifikoval v roce 1970 a která je oddělena od jakýchkoli sporů o status jaderné dohody z roku 2015, formálně známé jako Společný komplexní akční plán (JCPOA).

Zdroj v angličtině: ZDE