Netanjahu prohlásil, že Lula překročil červenou linii, a Izrael z něj oficiálně učinil "personu non grata"
20. 2. 2024 / Fabiano Golgo
čas čtení
10 minut
Izraelský
autokrat Benjamin Netanjahu se rozzuřil poté, co brazilský prezident
Lula přirovnal to, co se děje nevinným civilistům v Gaze, k tomu, co
prosazoval Hitler při holocaustu. Jak všichni víme, jakékoli srovnávání
čehokoli s Hitlerem nebo holocaustem je tabu. Poté, co Německo zosnovalo
vyhlazení židů velmi germánským způsobem - organizovaně, plánovitě,
průmyslově, chladně, technologicky -, se holocaust stal kategorií sám o
sobě a není dovoleno ho srovnávat s jakoukoli jinou hrůzou. Důsledkem
toho je, že když Lula na tiskové konferenci v Etiopii prohlásil, že jediný
podobný masakr národa, na který si vzpomíná, je to, co se stalo židům v
Hitlerově Německu je, že nyní byl izraelským vůdcem prohlášen za personu
non grata.
Novinář Glenn Greenwald, který se
proslavil zveřejněním úniků informací Edwarda Snowdena v denících The
Guardian a New York Times a který žije v Brazílii, uvedl, že Lula není
první, kdo situaci přirovnal k holocaustu, ale že Netanjahua rozzuřilo
to, že brazilský prezident má mezinárodní důvěryhodnost.
Je
pravda, že mezi oběma situacemi existují palčivé rozdíly, protože
židovský národ na Německo nijak nezaútočil, natož teroristickými činy, a židé se nezasazovali o konec existence Německa. Srovnání je tedy
chybné, protože Izrael reaguje na hrůzné činy Hamásu. Na druhou stranu
Hamás je pouze důsledkem násilné kolonizace a systému apartheidu,
kterého se dopustili Izraelci.
Neexistoval
by žádný Hamás, kdyby Izrael nezabíral Palestincům půdu a domovy, kdyby
izraelské síly po desetiletí nezacházely s Palestinci jako s podlidmi,
kdyby Palestinci měli volný přístup k vodě, elektřině a pracovním
příležitostem, které jsou uměle omezovány izraelskou politikou.
Lula
mohl zvolit méně kontroverzní přirovnání, například že Netanjahu jedná
stejně pomstychtivě a nevybíravě jako Hitler vůči Británii během
bombardovací kampaně, při níž umírali obyčejní lidé. Nebo jako syrský
diktátor proti oblastem, které se proti němu vzbouřily. Nebo Američané
ve Vietnamu.
Netanjahu reagoval okamžitě po
Lulových výrocích a na přeplněné veřejné akci zaútočil na
brazilského prezidenta v angličtině, aby se to mohlo vysílat po celém
světě. Přivolal brazilského velvyslance, aby mu udělil, jak oznámil,
velmi důraznou důtku. Lula povolal velvyslance zpět do Brasílie a zatím
odmítá svůj postoj změnit, a to i po řadě setkání s členy vlády, kteří
ho prosili, aby prohlásil, že se omlouvá.
Všechna
židovská sdružení v zemi přirozeně protestovala. V Brazílii žije asi
200 tisíc židů, nepočítaje ty, kteří mají jako já židovskou krev pouze z
otcovy strany, což je neopravňuje k tomu, aby byli oficiálně považováni
za židy, kterých je asi čtyřikrát tolik, vzhledem k tomu, jak jsou
Brazilci náchylní k míšení ras.
Holokaust
byl tak zrůdný, že by se skutečně neměl používat jako přirovnání, i když činy Stalina,
Mao Ce-tunga, Pol Pota a mnoha afrických diktátorů jsou mu blízké. A
neměli bychom zapomínat - jak se často stává - že nacistické
koncentrační tábory a vražedná pole byly zaměřeny také na homosexuály,
Romy, černochy, intelektuály a komunisty, kromě všech Slovanů, kteří si
dovolili "nehajlovat". Cikáni, černoši a homosexuálové sdílejí břímě
toho, že byli v té době a dodnes jsou terčem všeobecných a rozšířených
předsudků. Zatímco židé dostali území, které mohli nazývat svým
vlastním, s Romy se v Evropě nadále zachází velmi podobně, jako se s
nimi zacházelo po staletí a stejně jako se po staletí zacházelo se židy.
Dovedu si představit, jak odlišné by bylo chápání toho, že Romové by
měli mít právo na vlastní území, ať už v jižní Asii nebo v Rumunsku.
Nebo v Košicích...
To, čeho jsme
právě teď svědky, když se používá dvojí metr k posuzování práva Izraele reagovat na teroristický útok, při němž zahynulo asi tisíc lidí,
genocidním bombardováním, které zabilo nejméně třicetkrát více lidí, je
čirý rasismus. Naprosto nepřiměřený, stejně jako každodenní "útoky",
které se Palestinci pokoušeli podnikat na izraelské síly, když používali
kamení proti tankům. Tisíce a tisíce nezletilých Palestinců byly v
průběhu izraelské historie uvězněny jen za to, že hodili symbolický
kámen na izraelský tank. Takový nepoměr sil mezi nimi dělá z izraelských
brutálních reakcí čirou zbabělost. Mouchu nezabijete samopalem.
Je
to rasismus, protože ti, kdo se domnívají, že všichni Palestinci by
měli nést odpovědnost za teroristické činy Hamásu, považují izraelské
kobercové nálety za oprávněnou reakci jen proto, že Palestince
nepovažují v pyramidě lidské hodnoty za lidi na stejné úrovni jako
Izraelce. Stejně jako když média ignorují neustálé vraždy, znásilnění
nebo únosy černošských dívek, ale když je obětí bílá blonďatá dívka,
dělají z toho titulky (někdy i desítky let, jako v případě britské
Madeleine McCann). Toto podvědomé rozlišování hodnoty přisuzované bílé
versus tmavé dívce se zde opakuje u Izraelců, jejichž ztráta asi tisíce
lidí je nyní mstěna vyvražděním asi třicetinásobku jejich obětí. Hrůzám, které v říjnu
spáchal Hamás, se přikládá geometricky vyšší význam a důležitost než
statisícům palestinských životů, které připravili o život Izraelci,
milionům lidí, kteří byli vysídleni kvůli nelegálním osadám, abychom
zmínili jen některé z každodenních hrůz, které Palestinci snášejí.
To,
že jsou Palestinci tmaví a chudí, samozřejmě způsobuje, že je lidé
bezděčně a většinou nevědomky považují za méněcenné, za méně důležité
než židy. Přidejte k tomu trochu šikanózních výčitek svědomí z toho, co
jim provedli naši předkové, a recept na to, aby byly židovské životy
vnímány jako důležitější než životy Palestinců, je uvařen.
Ale
stejně jako současní Řekové mají jen velmi málo společného s těmi,
kteří nám dali to nejlepší z filozofie a politiky, a současní Egypťané
nejsou přímými dědici těch, kteří postavili pyramidy, izraelští židé
nejsou těmi, kteří byli obětí v Evropě a po celém světě. Jsou novou
bytostí, neboť Izrael spojil různé větve židovského národa z Ruska,
Etiopie, Latinské Ameriky a USA a vytvořil novou entitu. Jejich činy
nejsou jen přímým důsledkem toho, co se jim
stalo v minulosti, a nesouvisejí s tím. Jsou směsicí netolerance, arogance, xenofobie,
samolibosti a čistého prosazování státní moci, nelišící se od toho, co
jsme viděli v Jižní Africe nebo co vidíme v tzv. americkém biblickém pásu.
I
když možná není fér používat holocaust jako srovnávací obrázek k tomu,
co dělá izraelská vláda (nikoli Izraelci, protože ti jsou ohledně války nejednotní, ani židé, kteří jsou obrovskou a různorodou komunitou
roztroušenou po celém světě), nelze říci, že Izrael nevraždí hordy
nevinných pod falešnou a propagandistickou záminkou, že mezi těmito
dětmi jsou ukryti teroristé z Hamásu. Do očí bijící lež, které věří jen
lidé, jejichž vnitřní předsudky vůči chudšímu, tmavšímu "druhu", k tomu
jsou to muslimové - aby toho nebylo málo...
Kdyby
bylo bombardováním Hamásu zabito 30 tisíc izraelských civilistů,
vnímání těchto obětí by bylo zcela jiné. Izraelské děti mají v očích
mnohých větší hodnotu. Kdyby ty kruté záběry zkrvavených a na kusy
rozsekaných palestinských dětských mrtvol, kterých jsou desítky tisíc,
patřily blonďatým dětem, reakce by byla jiná.
Lula
se svým improvizovaným způsobem snažil říci, že důvod, proč jsou v Gaze
vyvražďovány děti, ženy, staří lidé a nebojovníci, je srovnatelný s
důvodem, proč byli židé pronásledováni Hitlerem: pochopení, že jsou na
jejich území cizinci, že jsou méněcennými (neárijskými) lidmi, že jsou
hrozbou pro národ. Přestože v mnoha jiných aspektech není podobnost s
tím, co se stalo v minulém století s židy, snažil se Lula osvětlit
skutečnost, že se Izrael snaží vyhnat a vyhladit celou skupinu lidí,
jejichž jediným "zločinem" je jejich etnický původ.
Stejně
jako to nebyli "Američané", kdo zabil více než milion iráckých
civilistů nebo tolik Vietnamců, ale vláda v době, kdy se konflikty
odehrávaly, nejsou to "židé", kdo je napadán, když se křičí proti
genocidě v Gaze. Protože stejně jako ve Spojených státech existovala
obrovská část obyvatelstva, která byla proti válkám a zneužívání ze
strany jejich ozbrojených sil, platí totéž pro občany Izraele a židy na
celém světě. K žádnému útoku na židy nedochází, když říkáme, že není
přijatelné zabíjet tisíce dětí pod falešnou záminkou, že Hamás musí být
zlikvidován hned a okamžitě kvůli říjnovým útokům.
Jen
imbecilové mohou věřit, že 1) Hamás bude zlikvidován (protože to nejsou
lidé, ale idea), 2) že existuje skutečná naléhavost, jako by měl Hamás
schopnost zopakovat říjnový útok. Pokud nelze Hamás zlikvidovat smrtí
jeho členů, protože to, co ho vytvořilo, je situace, která se nemění,
takže se stále objevují noví členové, pak není třeba spěchat s
ospravedlněním zabíjení všech bez rozdílu, abychom se dostali k
teroristům skrývajícím se mezi obyvatelstvem. Pokud by existoval
skutečný záměr teroristy ulovit, nemuselo by se to stát náhle, mohlo by
to být po ovládnutí Gazy a pečlivém lovu nebo zaškrcení schopností
teroristické organizace. To, co se děje nyní, je masakr, nikoli operace
proti Hamásu.
4660
Diskuse