Reportéři bez hranic vyvracejí časté omyly v případu Juliana Assangeho

22. 2. 2024

čas čtení 11 minut

Tento text byl zveřejněn v předvečer soudního přelíčení s Julianem Assangem o jeho vydání do Spojených států (pozn. DV).  

Mylná představa: Julian Assange je "zrádce", který by měl být postaven před soud ve Spojených státech.

Oprava: Assange není americkým občanem, nikdy v USA nežil a nemá na USA žádné významné vazby. Je australským občanem, který žil a pracoval v Londýně, když proti němu americká vláda zahájila trestní řízení. Obvinění proti němu souvisí se zveřejňováním materiálů ve veřejném zájmu serverem WikiLeaks. Assangeovo vydání by vytvořilo nebezpečný precedens, který by mohl ohrozit další vydavatele a novináře po celém světě bez ohledu na jejich občanství. Znepokojivé je, že americká vláda rovněž uvedla, že na se Assange jako na cizího státního příslušníka nebude vztahovat ochrana podle prvního dodatku.

Mylná představa: Julian Assange je whistleblower, který vyzradil tajné informace.

Oprava: Assange hrál jinou roli; sám utajované informace nevynášel, ale zveřejňoval informace, které mu byly poskytnuty. Bývalá armádní analytička Chelsea Manning si již odseděla více než sedm let ve vězení za získání tajných informací, než jí prezident Obama zmírnil 35 letý trest s tím, že je "velmi nepřiměřený ve srovnání s tím, jaký trest dostali jiní whistlebloweři". V případě vydání do USA by Assange byl prvním vydavatelem souzeným podle zákona o špionáži, který postrádá obhajobu veřejného zájmu, což znamená, že každý takto obviněný se nemůže dostatečně bránit. Hrozí mu tak až 175 let vězení.

Mylná představa: Pokud nevěřím, že Julian Assange je novinář, nemohu ho obhajovat.

Oprava: Na Assangeův status novináře, vydavatele nebo novinářského zdroje existuje mnoho různých názorů, ale nejdůležitější je, proč se Assange stal terčem útoku a jaké důsledky bude mít jeho vydání a stíhání. RSF Assangeho hájí kvůli jeho přínosu žurnalistice, neboť WikiLeaks zveřejněním uniklých utajovaných dokumentů informovaly ve veřejném zájmu po celém světě. Jeho trestní stíhání by mělo znepokojivé důsledky pro budoucnost žurnalistiky a představovalo by bezprecedentní úder svobodě tisku.

Mylná představa: Pokud bude Julian Assange odsouzen, nebude to mít širší dopad.

Oprava: Assangeovo odsouzení by mělo dopad na budoucnost žurnalistiky na celém světě a na právo nás všech na informace. Byl by prvním vydavatelem souzeným podle amerického zákona o špionáži, který postrádá obhajobu veřejného zájmu a nutně potřebuje reformu. Jeho odsouzení by připravilo půdu pro podobné stíhání dalších osob, které zveřejňují články založené na uniklých utajovaných informacích, což by pro žurnalistiku představovalo nebezpečný precedens. Ohrozilo by to mnoho mediálních organizací a novinářů a vyvolalo by to zřetelný mrazivý účinek na zpravodajství ve veřejném zájmu. V konečném důsledku by to mělo dopad na právo veřejnosti na informace.

Mylná představa: Julian Assange vědomě vystavil lidi riziku.

Oprava: Assange nikdy nikoho vědomě neohrozil a aktivně usiloval o ochranu všech, kteří by mohli být poškozeni v důsledku zveřejnění neredigovaného souboru údajů v neobvyklé situaci, kterou nemohl ovlivnit. Nebyly to WikiLeaks, kdo původně zveřejnil neredigovaný soubor údajů, a když se Assange dozvěděl, že se zveřejnění chystá, vyzval vládu USA, aby přijala opatření na ochranu všech, kteří by mohli být poškozeni. WikiLeaks spolupracovaly s koalicí profesionálních mediálních organizací -  New York Times, Guardian, Le Monde, Der Spiegel a El País - na novinářském zpracování uniklých informací. Heslo zveřejnil jeden z mediálních partnerů a další strany pak získaly přístup k neredigovanému souboru dat a zveřejnily jej. WikiLeaks později soubor dat znovu zveřejnily. Ministerstvo spravedlnosti nikdy nestíhalo nikoho, kdo soubor údajů zveřejnil, kromě Assange. Vláda USA dosud nepředložila důkazy o tom, že by v důsledku zveřejnění vznikla nějaké osobě skutečná újma.

Mylná představa: V případu Juliana Assange, který se táhne již velmi dlouho, není žádná naléhavost.

Oprava: Trestní stíhání proti Assangeovi nyní dosáhlo zásadní naléhavosti než kdykoli předtím a možnost jeho vydání je na spadnutí. Případ sice začal před více než 13 lety poté, co server WikiLeaks v roce 2010 zveřejnil více než 250 000 uniklých utajovaných dokumentů, ale řízení o vydání se nyní u britských soudů chýlí ke konci. Slyšení u britského Nejvyššího soudu ve dnech 20. a 21. února představuje začátek konce tohoto řízení, neboť proti případným důvodům, které tito soudci zamítnou, se již nelze ve Spojeném království odvolat. Pokud budou všechny důvody zamítnuty, může Assangeovo vydání následovat velmi rychle. Jeho jedinou další možností by bylo obrátit se na Evropský soud pro lidská práva.

Mylná představa: Julian Assange zůstává na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.

Oprava: Assange je již téměř pět let držen ve vězení s přísnou ostrahou. Po téměř sedmi letech strávených na ekvádorském velvyslanectví, kde hledal útočiště před možným vydáním do USA, byl Assange v dubnu 2019 nucen velvyslanectví opustit a v roce 2012 byl zatčen na základě obvinění z porušení podmínek kauce, za což si poté odpykal nepřiměřený trest 50 týdnů ve věznici Belmarsh. Od té doby zůstává ve vazbě ve věznici Belmarsh, kde je držen ve vyšetřovací vazbě až do výsledku řízení o jeho vydání. Assangeova poslední žádost o propuštění na kauci byla zamítnuta v lednu 2021.

Mylná představa: Julian Assange byl během let, kdy se ukrýval na ekvádorském velvyslanectví, chráněn.  

Oprava: Assange zůstal aktivním terčem americké vlády a jejích zmocněnců po celou dobu svého pobytu na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Vyšetřovací zpráva, kterou poprvé zveřejnil server YahooNews, odhalila znepokojivé diskuse představitelů CIA za Trumpovy vlády, kteří navrhovali Assangeův možný únos nebo vraždu. Assange a jeho návštěvníci - včetně jeho právního týmu a novinářů - byli aktivně sledováni španělskou bezpečnostní firmou, která byla najata k zajištění bezpečnosti ambasády. Pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování zjistila, že Assangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví představovalo svévolné zadržování, a bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro mučení konstatoval, že Assange vykazoval příznaky dlouhodobého vystavení psychickému mučení. Po téměř sedmi letech velvyslanectví nakonec Assange vyhostilo, což umožnilo britské policii, aby ho zatkla, a ekvádorští vládní představitelé vznesli obvinění z absurdního chování Assange během jeho pobytu na velvyslanectví, což podpořilo intenzivní mediální hon proti jeho osobě. Úředníci velvyslanectví také údajně několik týdnů předtím odstranili Assangeovu břitvu, což mělo za následek jeho zanedbaný vzhled na fotografiích pořízených během jeho nuceného vyvedení z velvyslanectví a zatčení, které zůstávají v mediálním oběhu jako jeho poslední veřejné fotografie.

Mylná představa: Lidská práva Juliana Assange byla dodržována.

Oprava: Assange čelil rozsáhlému porušování svých práv, kdy proti němu vláda USA vedla řízení, při sledování na ekvádorském velvyslanectví a při jeho pobytu ve vězení. Tím, že se americká vláda v roce 2010 zaměřila na Assange a žádného jiného vydavatele kvůli opětovnému zveřejnění souboru neredigovaných dat a neúnavně ho pronásledovala po dobu 13 let, ho vyčlenila k právnímu pronásledování. Na ekvádorském velvyslanectví byly sledovány Assangeovy právně chráněné rozhovory s jeho právníky. Ve věznici Belmarsh bylo Assangeovi na dlouhou dobu během pandemie zcela pozastaveno právo na návštěvy a občas byl kvůli infekci na svém vězeňském bloku zcela uzavřen ve své cele. Během řízení o vydání byl Assange zjevně nadměrně prohledáván. Vězeňští úředníci mu přitom zabavili právně chráněné dokumenty. Přestože Assange žádal, aby se ke každému soudnímu jednání dostavil osobně, nebylo mu to od slyšení o kauci 6. ledna 2021 umožněno; mohl se připojit pouze na dálku prostřednictvím videospojení.

Mylná představa: Vydání Juliana Assange inicioval prezident Obama nebo prezident Biden.

Oprava: Přestože Assange zůstal během Obamova prezidentství na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, Obama ho aktivně nestíhal. Bylo to Trumpovo ministerstvo spravedlnosti, které proti Assangeovi podalo doplňující obžalobu a začalo aktivně usilovat o jeho vydání. Po nástupu prezidenta Bidena do úřadu jeho ministerstvo spravedlnosti pokračovalo v odvolacím řízení, které zahájilo Trumpovo ministerstvo spravedlnosti po prvoinstančním rozhodnutí britského soudu, který zabránil Assangeovu vydání z důvodu duševního zdraví - toto rozhodnutí bylo později zrušeno odvolacím soudem.

Mylná představa: Vláda USA vede proti Julianu Assangeovi řízení týkající se amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Oprava: Tento soudní případ souvisí pouze s tím, že server WikiLeaks v roce 2010 zveřejnil více než 250 000 uniklých utajovaných vojenských a diplomatických dokumentů. Doplňující obvinění proti Assangeovi je založeno na 18 bodech obžaloby - 17 podle zákona o špionáži a jeden podle zákona o počítačových podvodech a zneužití - souvisejících se zveřejněním uniklých utajovaných materiálů. Nesouvisí s žádnou činností WikiLeaks, která následovala v roce 2016, ani s žádným jiným bodem.

Mylná představa: Proti Julianu Assangeovi je ve Švédsku vedeno trestní řízení.

Oprava: Ve Švédsku není proti Assangeovi veden žádný otevřený případ. Obvinění ze znásilnění, která proti němu byla vznesena, byla předmětem rozsáhlého zkoumání a sporu a Assange tato obvinění popřel. Nikdy nedošlo k žádnému formálnímu trestnímu obvinění a vyšetřování Assange švédskou prokuraturou bylo v listopadu 2019 zastaveno pro nedostatek důkazů. Tažení americké vlády proti Assangeovi, které je založeno na zveřejnění utajovaných materiálů serverem WikiLeaks, je zcela oddělené od obvinění vznesených proti němu ve Švédsku.

 

Celý článek v anglickém originále ZDE

1
Vytisknout
2534

Diskuse

Obsah vydání | 26. 2. 2024