V Británii nehrozí fanatický islamismus, Keir Starmer leze kamsi Američanům, nikoliv muslimům

21. 2. 2024 / Jan Čulík

 
Představa, že Rashida Tlaib v USA nechce hlasovat pro Bidena, protože je islamistka, je komicky absurdní. Kritika Izraele není způsobena sílícím politickým islamismem, ale prostě a jednoduše - chováním Izraele. Z téhož důvodu tam klesá podpora Joea Bidena u mnoha mladých lidí.

Britská opoziční Labouristická strana má nyní v předvolebních průzkumech veřejného mínění obrovský náskok asi dvaceti procent před čtrnáct let v Británii vládnoucími a nyní v důsledku neuvěřitelné arogance a nekompetence zcela krachujícími, rozhádanými konzervativci.

Je velmi pravděpodobné, že labouristé vyhrají letošní všeobecné volby.

Jenže navzdory tomu dvacetiprocentnímu volebnímu náskoku jsou labouristé stále nesmírně nervózní. Dosud se nevyrovnali s katastrofou někdejšího vedení Jeremyho Corbyna, za jehož šéfovství Labouristické strany dosáhli v posledních britských všeobecných volbách v prosinci 2019 labouristé rekordně nejhorších volebních výsledků v historii.

Totéž se týká i zahraniční politiky. Keir Starmer v ní napodobuje Spojené státy, a právě proto se až do posledních dní neodvážil požadovat příměří v Gaze. Ano, vyskytly se v Británii komentáře, že si tím může odradit muslimské voliče v Británii, kteří izraelské vraždění civilistů v Gaze vnímají - stejně jako velká většina britského národa - velmi citlivě. Muslimové v Británii tradičně hlasují pro labouristy, avšak i tak píší komentátoři, odborníci na volby, o tom, že jejich kritika Starmera, že donedávna nepožadoval příměří v Gaze, nemusí znamenat jejich odklon od Labouristické strany - Gaza je přece jenom zahraničně politické téma, které britské voliče, i když jsou to muslimové, tolik před volbami nepálí - daleko závažnější je chudoba, rozklad zdravotnictví, miliony lidí čekají na zákrok či na to, aby je prohlédl lékařský odborník, dlouhé měsíce až roky, a další domácí hlavně ekonomické problémy.

Představa, že Starmer povoluje a požaduje nyní příměří v Gaze, protože podléhá tlaku nějakého islamistického extremismu, je komická. Ne, je to jinak. V minulých dnech hlasovala skotská Labouristická strana pro bezpodmínečné příměří v Gaze, a tak má Starmer problém, protože se jeho opatrnosti v této věci dost podstatná část jeho strany vzepřela. Dále strana skotských nacionalistů tuto středu plánuje požadovat v londýnské Dolní sněmovně, aby parlament hlasoval o bezpodmínečném příměří v Gaze, a Starmer má problém, protože už loni při podobném hlasování se jeho vůči jeho opatrnému politickému postoji vzbouřilo několik desítek labouristických poslanců, nikoliv muslimů!  a teď hrozilo, že jich bude ještě daleko víc. Tak pod tlakem skotských labouristů a skotských nacionalistů Starmer začal ustupovat směrem k požadavku na příměří v Gaze. Také proto, že se výrazněji mění politika Spojených států, které jsou vůči agresivnímu vojenskému chování Netanjahuovy vlády stále kritičtější a posunují se stále více k podpoře příměří a vyjednávání. Starmer dělá to, co vidí v USA, to je třetí vliv a důvod, proč v těchto dnech najednou začal podporovat princip příměří. Představa, že je pod tlakem jakýchsi islamistů v Británii, je směšná.

Možná žiju v Británii v bublině, ale v životě jsem tu neslyšel ani neviděl žádného extremistického islamistu. Ano, tento týden pronikla médii v Británii zpráva, že se v zemi rozšířil antisemitismus, hlavně ve školách - pořád se zdůrazňuje, že kritizovat izraelskou vládu není antisemitismus, antisemitismus je říkat "židé jsou..." Stejně jako antisemitismus se v Británii prý také šíří islamofobie.


Ayaan Hirsi Ali se ve svém článku zmiňuje jako o údajném  příkladu islamismu v Británii o anglickém městě Rochdale, i když situaci podrobněji nevysvětluje. V městě Rochdale se mají konat 29. února doplňovací volby. Bulvární ultrapravicový list Daily Mail, který dělá velmi průraznou investigativní práci, získal a publikoval audiozáznam, na němž kdysi loni na podzim labouristický kandidát v městě Rochdale, muslim, dlouholetý a známý aktivista Labouristické strany, řekl kdesi na soukromé schůzce s několika dalšími labouristickými aktivisty, že izraelská vláda o útoku Hamásu ze 7. října 2023 údajně předem věděla, od Egypta a z dalších zdrojů, a že proti tomu záměrně nic neudělala, aby získala záminku zničit Gazu.

Z informace o této konspirační teorii, vyslovené tímto labouristickým kandidátem, vznikl obrovský skandál. Kandidát to všechno vzal zpět, hluboce se omluvil také různým místním židovským organizacím. Starmer ho jako kandidáta pro doplňovací volby  nejprve neodstranil, hlavně proto, že už bylo pozdě a nešlo ho nahradit kandidátem jiným. Jenže o dva dny později zveřejnil Daily Mail ještě jednu nahrávku, v níž tento muslimský kandidát řekl něco o vlivu židů v britském tisku. To už bylo i pro Starmera moc, a tak tohoto kandidáta vyhodil - labouristé nebudou mít v doplňovacích volbách dne 29. 2. kandidáta žádného. V zemi to vyvolalo obrovskou diskusi, ale zase: všichni poukazují na to, že kritizovat vládu Izraele za její nynější brutální chování vůči Palestincům antisemitismus není.

Takže alespoň co se týče Británie, mohu ubezpečit čtenáře Britských listů, že invaze islamistů se nekoná a není pravda, že se země propadá do islámského fundamentalismu. Nevím, kde to autorka sebrala.

V České republice v minulých dnech kdosi v tisku protestoval, že by se nemělo říkat "Jdu nakupovat k Vietnamcům", je to rasismus. Proti tomu se ozvali někteří, že je to přehnané něco takového tvrdit.

No, nevím. V Británii vedou většinou večerky Pákistánci, nicméně lidi neříkají, že jdou nakupovat k Pákistáncům, ale že jdou do večerky. Podobně je to třeba s muslimskými pokladními v supermarketu. Mám je zavraždit, protože to jsou muslimky?

Británie je multikulturní země a na veřejnosti se nevnímá, že je někdo běloch nebo černoch, křesťan nebo muslim. Prostě s tím z Británie nemám zkušenosti. Že bych kádroval někoho, že je muslim. Nebo že by se něčím takovým média vůbec zabývala.