Slovensko: Odpůrci se obracejí na Ústavní soud a Brusel, aby zablokovali slovenskou reformu trestního soudnictví
26. 2. 2024 / Albín Sybera
Slovenské opoziční strany a protestující se již dva měsíce snaží zablokovat rozsáhlé změny v trestním soudnictví, které navrhuje nová levicově-pravicová populistická vláda premiéra Roberta Fica
Poté, co zákony začátkem tohoto měsíce definitivně schválil parlament a minulý týden je neochotně podepsala liberální prezidentka Zuzana Čaputová, se pozornost nyní přesouvá k Ústavnímu soudu země a do Bruselu.
Opozice považuje balík za pouhou "propustku z vězení" pro Fica a členy jeho strany a oligarchy, kteří byli zapleteni do policejního vyšetřování zahájeného za bývalé středopravicové vlády v předchozí éře vládnutí lídra Smeru v letech 2012-2018.
Balík škrtů ruší speciální prokuraturu, která se specializovala na případy korupce, snižuje tresty za finanční trestnou činnost a další závažné trestné činy, jako je znásilnění, zkracuje promlčecí lhůty, kdy lze zahájit trestní stíhání, a oslabuje ochranu oznamovatelů korupce. Po těchto změnách by úplatkářství do výše 250 000 eur mohlo být trestáno pouze podmíněným trestem.
Legislativa byla v parlamentu protlačena ve zkráceném řízení, což znemožnilo právním expertům, aby se k ní vyjádřili.
Čaputová zákon podepsala i přes svůj nesouhlas, protože případné veto by bylo v parlamentu, kde má Ficova vládní koalice těsnou většinu, téměř jistě přehlasováno.
Místo toho podala stížnost k Ústavnímu soudu, aby jeho soudci měli možnost zákon zablokovat ještě předtím, než 15. března automaticky vstoupí v platnost. Pokud by soud balík po tomto datu zrušil, protože by již vstoupil v platnost, mnoho obviněných spojených se Smerem by bylo buď propuštěno z vězení, protože by jim byly zkráceny tresty, nebo by jim byly případy zamítnuty, protože by byli příliš staří na to, aby mohli být stíháni.
Legislativní balík se nezabývá pouze oslabením boje proti korupci. Ivan Štulajter, reportér liberálního deníku DennikN a někdejší mediální poradce bývalého premiéra Eduarda Hegera, vysvětlil, že Ficův kabinet sice zavádí legislativu zaměřenou na korupci na vysoké úrovni, ale je nucen ji dělat tak, aby byla "použitelná pro každého občana".
"Nemohou [Fico a jeho spojenci] chránit své lidi tím, že [zavedou] konkrétní zákony pro každého z nich, a tak to musí dělat plošně". Vedlejším efektem je, že "zloději, podvodníci a zločinci, kteří nemají s politikou nic společného", dostanou tímto zákonem také volnou ruku, vysvětlil Štulajter.
"Jednoduše řečeno", s touto legislativou se "otevírá široký prostor pro mafie a různé druhy kriminálního jednání", říká Štulajter.
Vysoce prestižní vyšetřování
Strana Smer je zapletena do několika významných vyšetřování, která byla zahájena v době jejího působení v opozici. Zablokování těchto vyšetřování a ochrana svých lidí se zdá být Ficovým hlavním cílem v jeho čtvrté vládě, vytýkají kritici.
"Vidím jedinou logiku, proč čtyřnásobný premiér Fico tak tvrdě prosazuje tuto legislativu, včetně zkráceného legislativního procesu, a je ochoten riskovat mezinárodní postavení Slovenska," říká Štulajter.
"Robert Fico plní své závazky vůči lidem, kteří jsou již odsouzeni nebo vyšetřováni, případně obviněni, a hrozí jim rozsudek, protože tito lidé by proti němu mohli podat svědeckou výpověď," což může mít škodlivé důsledky, tvrdí Štulajter.
Obvinění proti samotnému Ficovi a jeho blízkému spolupracovníkovi Robertu Kaliňákovi stáhl z důvodu procesních chyb generální prokurátor Maroš Zilinka, který se odvolal na kontroverzní paragraf 363 trestního řádu.
Zákonodárce Smeru a bývalý policejní prezident Tibor Gaspar stále čelí obvinění, které zahrnuje zneužití policie, stejně jako jeho příbuzný a podporovatel Smeru Norbert Bodor, který je obviněn z praní špinavých peněz a vedení zločinecké skupiny zahrnující Gaspara. Podle právních změn by Bodorovi, kterému v současnosti hrozí 12 let vězení, mohlo nyní v případě odsouzení hrozit 2-8 let nebo dokonce jen podmíněný trest.
"Voliči Smeru jsou vůči tomuto tématu imunní," dodává Mihočková a vysvětluje, že si "uvědomují, že v těchto případech je mnoho zla", ale jsou ochotni ho vyměnit za sociální výhody a "pocit stability vlády" pod vedením Fica. V neposlední řadě je rozšířen pocit, že "ostatní kradou také".
Eskalace konfliktu
Tyto nálady umožnily vládě přežít opoziční demonstrace proti zákonným změnám a rychlosti, s jakou byly protlačeny parlamentem. Pokud Ústavní soud včas nezasáhne nebo balík schválí, jedinou nadějí na jeho zastavení by pak byla hrozba Bruselu, že zadrží prostředky z fondů EU, nebo dokonce zahájí proceduru podle článku 7 a případně pozastaví Slovensku hlasovací práva.
"Můj odhad je, že se tento konflikt [s Bruselem] bude dále stupňovat," řekl Štulajter poté, co Evropský parlament v polovině ledna přijal usnesení kritizující legislativní změny.
Europoslanci z Progresivního Slovenska uspořádali minulý týden tiskovou konferenci, na které přečetli korespondenci mezi Ficovým kabinetem a Evropskou komisí. Z citované korespondence vyplývá, že EU již pozastavila výplatu čtvrté tranše prostředků z národního ozdravného plánu v hodnotě 900 milionů eur.
Někteří pozorovatelé se však domnívají, že EU se na Slovensko zatím příliš nezaměřuje, nebo se možná snaží vyhnout tomu, aby se dostala do další bitvy o právní stát, která již poznamenala její vztahy s Maďarskem a Polskem. Potrestání slovenské vlády také může Fica jednoduše dohnat ke spojenectví s Maďarskem, které umožní jeho premiérovi Viktoru Orbánovi dále bránit rozhodování EU.
Marco Nemeth, slovensko-maďarský spolupracovník regionální platformy Visegrad Insight a autor knihy Europa v kostce, uvedl, že po vydání rezoluce Evropského parlamentu legislativní reforma na Slovensku "již není celoevropskou diskusí".
"Myslím, že pro Slováky v zahraničí je to téma, ale pro ostatní už ne tak velké téma, jako tomu bylo například u Maďarska nebo Polska, když se diskutovalo o článku 7," říká Nemeth.
"Je to možná proto, že je to příliš složité. V legislativním návrhu, který sám o sobě obsahuje více než 100 opatření, byly prováděny téměř každodenní změny, které jsou těžko srozumitelné," říká Nemeth.
Poukazuje na to, že EU se zatím jasně nevyjádřila, zda proti Slovensku zakročí.
"V celé EU se toho děje tolik, včetně blížících se voleb do Evropského parlamentu, že lze těžko očekávat, že by se orgány EU ve velkém soustředily jen na toto," říká Nemeth.
Nemethova slova potvrzuje i Dana Mareková z Klimatické koalice Slovenska, která působí v Bruselu. "Je pravda, že v současné době, ve světle voleb do EP, je Komise v trochu jiném režimu," říká.
Mareková však zároveň zdůraznila, že poplašné zvony zazněly již při listopadovém plošném propouštění na ministerstvu vnitra.
"Opatrnost je již všeobecná" a "zdá se, že Komise jasně zvedla prst", řekla Mareková. Podle ní se nyní bedlivě sleduje, zda by se "s prostředky EU nenakládalo bez kontroly a nápravných opatření".
Diskuse