Viděli Češi ty záběry z Gazy?
27. 12. 2023
Sledují Izraelci stejné záběry jako ostatní svět? Jsou hrůzy v Gaze pro Izraelce blokovány, nebo jsou jim jednoduše lhostejné? Počet mrtvých v Gaze překročil 20 000; jistě jste toto číslo slyšeli.
Když se ptám, zda jste viděli záběry z Gazy, neptám se ani nejsem sarkastický. Ptám se proto, že žiji ve městě, kde 70 procent obyvatelstva tvoří židé. Například kolem sebe pravidelně vídám jednoho žida, příjemného člověka, když na chvíli upustíme od politiky, normálního chlapa s rodinou, prací a autem. Jeho tvář nese stejné obavy jako ta moje (doufá, že nebudou dopravní zácpy nebo že mu v zimě nepoteče střecha). Ale jsou tu dva velmi výrazné rozdíly: puška, kterou nosí na rameni, a nálepky s nápisem "Srovnejte Gazu se zemí" na všech oknech jeho auta.
Pokaždé, když mi popřeje dobré ráno, ptám se sám sebe, jestli je teď ta správná chvíle zeptat se ho, proč chce vyhladit Gazu. Ale nechci mu kazit "dobrou náladu", a tak od otázky na Gazu upustím. Zároveň si chci zachovat dobrou náladu, a tak se rozhodnu jeho "dobré ráno" neopětovat. Jen přikývnu a ignoruju ho jako prohlášení. V duchu se však ptám sama sebe: Viděl záběry z Gazy?
Pokud ne, pak by měl on i všichni, kdo neviděli a nejsou, vědět, že se v jeho a jejich jménu děje velká nespravedlnost. A pokud ano, proč tedy říká dobré ráno?
V morální propasti, do níž se řítíme, se snažím chytit za poslední kliku nevinnosti. Předpokládám, že materiál, který si Izraelci (Češi, pozn.red.) prohlížejí, je filtrován a oni ty obrázky nevidí. Nemluvím o záběrech, na nichž jsou celé čtvrti rozbombardované na padrť, ani o nahých Palestincích s nápisem "Hamasnik" na těle, i když na webu koluje spousta snímků, na nichž jsou někteří z těchto lidí identifikováni jako lékaři, právníci, civilisté - ale armáda rozhodla, že jsou Hamás, a tak jsou Hamás.
Je legální, aby to Arab jako já zpochybňoval? Armáda je expertem na rozlišování mezi členy Hamásu a civilisty. Je pravda, že někdy je těžké rozlišit mezi hamásníkem se samopalem a třemi židovskými rukojmími, kteří běží s bílou vlajkou a křičí "Pomoc!". - ale pokud jde o rozlišení mezi civilisty a příslušníky Hamásu, na to jsou experti! Dovolte mi tedy, abych na chvíli přerušil svůj film a vrátil se k filmům, o kterých mluvím, k těm, z nichž se člověku zvedá žaludek.
Viděli jste pasáž, v níž se dav stovek dětí snaží protlačit rukama skrz železné mříže, aby dostal nepatrnou porci jídla? Nejedí proto, aby se nasytily, ale proto, aby si uvědomily, že jídlo existuje. Viděli jste záběr na šestileté dítě, které čeká hodiny ve frontě, ale už na něj nic nezbylo, a tak mu několik dětí nalije polévku a ono šťastně odběhne, jako by jeho rodiče ještě žili a obležení bylo zrušeno.
Viděli jste klip natočený nikoli v Gaze, ale na Západním břehu Jordánu, kde stojí skupina mladých lidí, pak utíkají před střelbou a Rami al-Jandab padá. Zdá se, že se plazí dopředu, ale ve skutečnosti je na záběrech vidět, jak se svíjí v křečích. Přijíždí džíp a zastavuje asi tři metry od něj. Voják nonšalantně otevře dveře a dokončí práci dávkou z pistole.
Ušetřím vás záběrů, kde je příliš mnoho krve. Skutečnost, že jsem fanouškem filmů Quentina Tarantina, mě na záběry přicházející z Gazy nepřipravila. Dovolte mi, abych svůj komentář předeslal: Ano, viděl jsem videa ze 7. října. Dusil jsem se tou krutostí a hrůzou a od té doby už více než dva měsíce zaplavují můj feed obrázky z Gazy, na které se ani nepodíváte, natož abyste se zastavili.
Podívejte se na ty záběry. Je to vaše právo a vaše povinnost.
Diskuse