Moskva zneuživá izraelské vraždění civilistů v Gaze ke své snaze zalíbit se globálnímu jihu

30. 12. 2023

Moskva podpořila rezoluci OSN vyzývající k okamžitému příměří v pásmu Gazy a prohlásila, že USA jsou "spoluviníky brutálního masakru Izraele", což je nepříliš jemná narážka na 21 000 lidí, kteří byli  v Gaze zabiti.

Po zahájení izraelského útoku na Gazu začala Moskva hledat způsoby, jak posílit své ekonomické a vojenské vazby s arabskými státy a zároveň se sblížit s Íránem, který dodává dělostřelecké granáty, bezpilotní letouny a rakety pro ruské válečné úsilí.

Putin v prosinci navštívil Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii, kde se mu dostalo velkolepého přivítání, přestože na Západě má status muže hledaného mezinárodním trestním soudem pro válečné zločiny.

"Putinova návštěva na Blízkém východě potvrdila, jak falešná jsou slova o izolaci Ruské federace," napsal po Putinově cestě vítězoslavně prokremelský deník Izvestija.

Izraelské útoky na Gazu poskytly Moskvě  mimnořádnoému vlastnímu systematickému, děsivému porušování  lidských práv během válek v Čečensku, Sýrii a naposledy na Ukrajině.


Ačkoli se Rusko a Izrael často ocitají na opačných stranách geopolitického spektra, Izrael se snažil navázat kontakt s Ruskem v Sýrii a dával si pozor, aby si Moskvu neznepřátelil, vzhledem k jejím vazbám na úhlavního soupeře Izraele, Írán.

Putin se také dvořil početné židovské populaci v Moskvě a viděl v Izraeli spojence při udržování památky druhé světové války, monumentální historické události, kolem níž se ruský vůdce snažil vybudovat své prezidentství.

Nikdy to nebylo spojenectví, ale vždy existovalo strategické porozumění. Obě země se navzájem potřebovaly.

Ruská invaze na Ukrajinu, která z Putina udělala vyvrhele ve velké části Západu, však postavila Izrael do úzkých.

Mnozí v Izraeli jsou hluboce nespokojeni s tím, jak Rusko svou invazi formulovalo, když Moskva falešně přirovnala ukrajinskou vládu k nacistickému Německu, aby ospravedlnila svou válku, řekl Pinchas Goldschmidt, bývalý vrchní rabín v Moskvě.

Na jaře 2022 se toto napětí poprvé přeneslo na veřejnost, když ruští představitelé obvinili Izrael z podpory "neonacistického režimu" v Kyjevě. Roztržka se rozhořela poté, co ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov recykloval antisemitskou konspirační teorii, podle níž měl Adolf Hitler "židovskou krev" - tyto komentáře Izrael označil za "neodpustitelné a pobuřující".

Sedmého října se Izrael probudil a zjistil, že Rusko stojí na opačné straně války. Základy rozkolu však byly položeny již při Putinově invazi na Ukrajinu.

Ředitel Carnegie Russia Eurasia Center Alexandr Gabujev uvedl, že je jen logické, že se Moskva rozhodla podpořit Íránem sponzorovaný Hamás, protože je to pro její válečné úsilí na Ukrajině nejvýhodnější varianta.

Válka na Ukrajině se stala "smyslem existence celé mašinérie putinismu", napsal Gabujev v nedávném článku a poukázal na nepostradatelnou vojenskou podporu Íránu.

"Proto by kdysi byla tlumená reakce Kremlu na teroristické útoky Hamásu ze 7. října a následná kritika izraelské války v Gaze nepředstavitelná, ale v roce 2023 je sotva překvapivá," uvedl.

Jakmile se útok Hamásu odehrál, ruští představitelé a státem kontrolovaná média rychle zaujali propalestinský postoj a jásali nad izraelskými vojenskými a zpravodajskými chybami, které byly prezentovány jako důkaz západní slabosti.

Státní rétorika, která často přitakávala antisemitismu, byla částečně přičítána protižidovskému útoku na letiště v ruském Dagestánu, při němž si násilnický dav vyhlédl židovské cestující přilétající z Izraele.
Lidé v davu na letišti vykřikují antisemitská hesla

"Rusko má nyní zájem na prodlužování tohoto konfliktu na Blízkém východě," uvedl vysoce postavený evropský diplomat v Moskvě, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Uvedl, že se obává, že totální válka mezi Izraelem a Hizballáhem by ještě více zmařila jakoukoli pomoc Ukrajině.

Tvrdý proizraelský postoj ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke konfliktu v Gaze, v němž se snažil přirovnat Hamás k Rusku, si mezitím znepřátelil některé země globálního jihu. To by podle zasvěcených osob mohlo zhatit několikaměsíční diplomatické úsilí Západu a Ukrajiny vykreslit Moskvu jako globálního vyvrhele globálního jihu, který porušuje mezinárodní právo.

"Zdálo se, že Zelenskému přišlo příliš snadné a rychlé přejít na plně proizraelskou stranu," řekl v listopadu v Kyjevě jeden z vysokých evropských úředníků. S poukazem na země, jako je Jihoafrická republika, Brazílie, Indonésie a Turecko, úředník uvedl, že pro Ukrajinu by nyní mohlo být těžší prosadit se.

Zatím se zdá, že Ukrajině Izrael za vyjádření podpory nic nenabídl. Před 7. říjnem Netanjahu oznámil neangažovaný přístup k válce na Ukrajině a odmítl poskytnout Kyjevu smrtící zbraně nebo tolik žádané systémy protivzdušné obrany, což je přístup, který se v souvislosti s boji v Gaze pravděpodobně nezmění. Netanjahu údajně také odmítl opakované žádosti Zelenského o solidární návštěvu Izraele po útoku Hamásu.