Vědci varují, že svět bude na rok 2023 vzpomínat jako na rok, kdy lidstvo odhalilo svou neschopnost řešit klimatickou krizi
29. 12. 2023
Mezi katastrofální události patří bleskové záplavy v Africe a divoké lesní požáry v Evropě a Severní Americe
Nejteplejší rok v historii vyvolává pochybnosti o schopnosti lidstva vypořádat se s klimatickou krizí, kterou si samo způsobilo, uvedli vysoce postavení vědci.
"Až se naše děti a vnuci budou ohlížet za historií lidmi způsobené změny klimatu, budou tento a příští rok považovat za zlomový okamžik, kdy se konečně ukázala neschopnost vlád při řešení změny klimatu," řekl. "Nejenže se vládám nepodařilo zastavit globální oteplování, ale tempo globálního oteplování se dokonce zrychlilo."
Po pravděpodobně nejteplejším červenci za posledních 120 000 let Hansen, jehož svědectví před americkým Senátem v roce 1988 je všeobecně považováno za první vysoce postavené odhalení globálního oteplování, varoval, že svět se blíží k "nové klimatické hranici" s teplotami vyššími než kdykoli v průběhu posledních milionů let.
Hansen, který je nyní ředitelem klimatického programu na Institutu Země Kolumbijské univerzity v New Yorku, uvedl, že nejlepší nadějí je generační výměna vedení. "Světlou stránkou této jasné dichotomie je, že si mladí lidé možná uvědomí, že musí převzít odpovědnost za svou budoucnost. Turbulentní stav dnešní politiky může poskytnout příležitost," řekl.
Jeho komentáře jsou odrazem zděšení odborníků nad obrovskou propastí mezi vědeckými varováními a politickými kroky. Trvalo téměř 30 let, než světoví lídři uznali, že za klimatickou krizi mohou fosilní paliva, nicméně letošní summit OSN Cop28 v Dubaji skončil pokulhávající a vágní výzvou k "odklonu" od nich, přestože přibývá důkazů, že svět se již zahřívá na nebezpečnou úroveň.
Vědci stále ještě zpracovávají údaje z letošního prudkého roku. Jako poslední uvedla, že bude rekordní, japonská meteorologická agentura, která v roce 2023 naměřila teplotu o 0,53 °C vyšší, než je celosvětový průměr v letech 1991-2020. To bylo daleko nad předchozím rekordem z roku 2016, kdy byla teplota o 0,35 °C vyšší než tento průměr. V dlouhodobém horizontu je svět zhruba o 1,2C teplejší než v předindustriální době.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru již dříve vypočítal, že existuje "více než 99% pravděpodobnost", že rok 2023 bude nejteplejším rokem v jeho 174letém souboru dat. Následovalo šest rekordně teplých měsíců v řadě, včetně nejteplejšího léta a podzimu na severní polokouli.
Teplo způsobené globálním oteplováním způsobeným člověkem a jevem El Niño odmítlo ustoupit. V listopadu došlo k ještě větší anomálii - podle evropské služby Copernicus Climate Change Service byly dva dny teplejší o více než 2C nad předindustriálním průměrem.
I ta již potvrdila roční rekord, stejně jako Světová meteorologická organizace. V prosinci se v mnoha částech světa odehrávaly nejteplejší Vánoce v historii. S blížícím se novým rokem byly stále překonávány měsíční teplotní rekordy ve střední Asii, Jižní Americe, Evropě a Austrálii.
Společnost Berkeley Earth předpověděla, že průměrné teploty v roce 2023 budou téměř jistě o 1,5 °C vyšší než v předindustriálním období. Přestože klimatické trendy vycházejí spíše z desetiletých než ročních měření, je podle mnoha vědců pravděpodobně jen otázkou času, kdy svět překročí nejambicióznější z cílů Pařížské dohody.
Zkušení pozorovatelé klimatu jsou tempem změn zděšeni. "Klimatický rok 2023 není ničím jiným než šokujícím, pokud jde o sílu klimatických jevů, od vln veder, sucha, povodní a požárů až po rychlost tání ledu a teplotní anomálie zejména v oceánech," uvedl profesor Johan Rockström, společný ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu v Německu.
Rockström byl jedním z autorů dokumentu "Hothouse Earth" z roku 2018, který varoval před kaskádou tání ledu, oteplování moří a odumírání lesů, jež by mohla planetu vychýlit do stavu, za nímž bude lidské úsilí o snížení emisí stále více marné.
Rockstrom byl jedním z autorů dokumentu "Hothouse Earth" z roku 2018, který varoval před kaskádou tání ledu, oteplování moří a odumírání lesů, která by mohla planetu přivést do stavu, po němž bude lidské úsilí o snížení emisí stále více marné.
Po pěti letech uvedl, že v roce 2023 ho nejvíce znepokojuje prudký nárůst teploty mořské hladiny, který je prudký i na rok El Niño.
"Nechápeme, proč je nárůst tepla oceánů tak dramatický, a nevíme, jaké to bude mít důsledky do budoucna," řekl. "Jsme svědky prvních příznaků změny stavu? Nebo se jedná o [podivnou] odchylku?"
Také v Antarktidě jsou vědci zmateni a znepokojeni tempem změn. Nový brazilský vědecký modul Criosfera 2, laboratoř poháněná sluneční a větrnou energií, která shromažďuje meteorologické informace, naměřil nejnižší rozsah mořského ledu v oblasti jak pro letní, tak pro zimní období. "Tato ekologická výstraha je známkou probíhajících globálních změn životního prostředí a pro polární vědce představuje náročnou výzvu, kterou je třeba vysvětlit," uvedl Francisco Eliseu Aquino, profesor klimatologie a oceánografie na Federální univerzitě Rio Grande do Sul a zástupce ředitele brazilského polárního a klimatického centra.
Západní Antarktidu postihlo několik zimních vln veder spojených s dopadem atmosférických řek. Na začátku července zaznamenal chilský tým na ostrově krále Jiřího na severním cípu Antarktického poloostrova bezprecedentní výskyt srážek uprostřed australské zimy, kdy se očekávají pouze sněhové srážky. V lednu se z ledového šelfu Brunt ve Weddellově moři odlomila mohutná ledová hora o rozloze asi 1 500 km2 . Jednalo se o třetí kolosální tání ve stejné oblasti za poslední tři roky.
Aquino uvedl, že vliv člověka - prostřednictvím spalování fosilních paliv - také vytvořil "děsivou" dynamiku mezi póly a tropy. Studené vlhké fronty z Antarktidy se střetávaly s rekordními vedry a suchem v Amazonii a vytvářely mezi nimi nebývalé bouře. Povodně na jihu Brazílie zabily na začátku září 51 lidí a v polovině listopadu se vrátily s podobně ničivou silou.
Aquino uvedl, že tento "rekordní rekord" byl ochutnávkou toho, co má přijít, když svět vstoupil do nebezpečné úrovně oteplování. "Od letošního roku budeme konkrétně chápat, co to znamená koketovat s 1,5C [oteplení] průměrné globální teploty a novými rekordy v katastrofách," řekl.
To se již děje. Letošní nejsmrtelnější klimatickou katastrofou byly záplavy v Libyi, které v pobřežním městě Derna zabily více než 11 300 lidí. Bouře Daniel během jediného dne vypustila 200krát více srážek, než obvykle spadne na město za celé září. Změna klimatu způsobená člověkem způsobila, že se tato pravděpodobnost zvýšila až 50krát.
Lesní požáry sežehly rekordní plochu v Kanadě a Evropě a zabily asi 100 lidí v Lahaině na ostrově Maui, což je nejsmrtonosnější požár v historii USA, ke kterému došlo v srpnu. Pro ty, kteří raději počítají katastrofy v ekonomických termínech, USA překonaly svůj roční rekord v počtu katastrof za miliardy dolarů v srpnu, kdy jich bylo již 23.
Raul Cordero, profesor klimatologie na univerzitě v Groningenu a na univerzitě v Santiagu, uvedl, že důsledky letošních veder se projevily v celé Jižní Americe v podobě nebývalého nedostatku vody v Uruguayi, rekordních požárů v Chile, nejhoršího sucha v povodí Amazonky za posledních 50 let, dlouhodobého nedostatku elektřiny v Ekvádoru způsobeného nedostatkem vodní energie a zvýšených nákladů na lodní dopravu podél Panamského průplavu v důsledku nízké hladiny vody.
Cordero uvedl, že podle předpovědí bude El Niño v příštím roce slábnout, ale nadprůměrné nebo rekordní teploty budou pravděpodobně přetrvávat nejméně po dobu následujících tří měsíců.
A jak věda nade vší pochybnost prokázala, globální teploty budou stoupat tak dlouho, dokud bude lidstvo spalovat fosilní paliva a lesy. V následujících letech by se tepelná "anomálie" a katastrofy roku 2023 nejprve staly novou normou a pak by se na ně vzpomínalo jako na jeden z chladnějších a stabilnějších roků v životě lidí. Jak Hansen varoval, pokud nedojde k radikální a rychlé změně, bude selhání zabudováno do klimatického systému.
Diskuse