Čtyři Nigerijci přežili 14 dní na kormidle lodi, než je zachránila Brazílie

2. 8. 2023

čas čtení 3 minuty
 
Čtyři muži urazili asi 5 600 km, než je zachránila brazilská federální policie v jihovýchodním přístavu Vitória

Desátý den na moři došly čtyřem černým pasažérům z Nigérie, kteří se plavili přes Atlantik v malém prostoru nad kormidlem nákladní lodi, potraviny a pití.

Podle jejich výpovědi přežili další čtyři dny díky pití mořské vody, která se valila jen několik metrů pod nimi, než je zachránila brazilská federální policie v jihovýchodním přístavu Vitória.

Jejich pozoruhodná, smrtelně nebezpečná cesta přes zhruba 5 600 km oceánu podtrhuje riziko, které jsou někteří migranti ochotni podstoupit pro šanci na lepší život.

 

"Byla to pro mě strašná zkušenost," řekl osmatřicetiletý Thankgod Opemipo Matthew Yeye, jeden ze čtyř Nigerijců, v rozhovoru v církevním útulku v São Paulu. "Na palubě to není snadné. Třásl jsem se, měl jsem hrozný strach. Ale jsem tady."

Jejich úlevu ze záchrany brzy vystřídalo překvapení.

Čtyři muži uvedli, že doufali, že se během své plavby minulý měsíc dostanou do Evropy, a byli šokováni, když zjistili, že ve skutečnosti přistáli na druhé straně Atlantiku, v Brazílii. Dva z mužů byli mezitím na vlastní žádost vráceni do Nigérie, zatímco Yeye a Roman Ebimene Friday, 35letý muž ze státu Bayelsa, požádali v Brazílii o azyl.

"Modlím se, aby se nade mnou brazilská vláda slitovala," řekl Friday, který se již jednou pokusil z Nigérie uprchnout lodí, ale tamní úřady ho zatkly.

Oba muži uvedli, že jim ekonomické potíže, politická nestabilita a kriminalita nedaly jinou možnost než opustit rodnou Nigérii. Nejlidnatější africká země se dlouhodobě potýká s násilím a chudobou a únosy jsou v ní endemické.

Yeye, letniční duchovní ze státu Lagos, uvedl, že jeho farmu na pěstování podzemnice olejné a palmového oleje zničily letošní záplavy a on i jeho rodina zůstali bez střechy nad hlavou. Doufá, že se k němu nyní budou moci připojit v Brazílii.

Friday  uvedl, že jeho cesta do Brazílie začala 27. června, kdy ho přítel rybář dovesloval na záď lodi Ken Wave plující pod liberijskou vlajkou, která kotvila v Lagosu, a nechal ho u kormidla. Ke svému překvapení tam našel tři muže, kteří již čekali na odjezd lodi. Friday řekl, že byl vyděšený. Nikdy se se svými novými spolucestujícími nesetkal a bál se, že ho mohou kdykoli shodit do moře.

Jakmile se loď dala do pohybu, Pátek řekl, že se čtyři muži snažili, aby je neodhalila posádka lodi, obávali se, že by jim mohla nabídnout vodní hrob.

"Možná, že když vás chytí, hodí vás do vody," řekl. "Tak jsme se naučili nikdy nedělat hluk."

Strávit dva týdny v dosahu Atlantického oceánu bylo nebezpečné.

Aby nespadli do vody, Pátek řekl, že si muži kolem kormidla nastražili síť a přivázali se k ní lanem. Když se podíval dolů, viděl prý "velké ryby jako velryby a žraloky". Kvůli stísněným podmínkám a hluku motoru byl spánek vzácný a riskantní. "Byl jsem velmi šťastný, když nás zachránili," řekl.

Otec Paolo Parise, kněz z útulku v São Paulu, řekl, že se setkal i s jinými případy černých pasažérů, ale nikdy ne s těmi kdo by podnikli tak nebezpečnou cestui. Jejich cesta svědčí o tom, kam až jsou lidé schopni zajít při hledání nového začátku, řekl. "Lidé dělají nepředstavitelné a velmi nebezpečné věci."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3042

Diskuse

Obsah vydání | 4. 8. 2023