4. 8. 2023
O čtyři dny dříve byla nigerská úřadující vláda vedená tehdejším prezidentem Mohamedem Bazoumem svržena příslušníky jeho vlastní prezidentské gardy. Bílý dům, alespoň prozatím, v současné době nesoudí, že za převratem stál ani Kreml, ani Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina. Nicméně, jak dokazují proruští demonstranti, Moskva je v nejlepší pozici, aby využila povstání v bývalé francouzské kolonii ve svůj prospěch.
Ztráta Nigeru ve prospěch ruského prezidenta Vladimira Putina by vytvořila trojici selhání strategie Washingtonu v Sahelu. Ghana a její demokracie budou v ohrožení, stejně jako západní bašta v Sahelu, sousední Nigérie (nezaměňovat s Nigerem samotným).
Sahel se rozprostírá od Atlantského oceánu na východ přes severní Senegal, jižní Mauretánii, velký ohyb řeky Niger v Mali, Burkinu Faso, jižní Niger, severovýchodní Nigérii, jižní centrální Čad až do Súdánu. Přesto, aby se zabránilo ztrátě Nigeru a dominové ztrátě zbytku Sahelu, Bidenova administrativa se ocitá potenciálně spoutaná legislativou známou jako sekce 7008.
Pokud ministr zahraničí Antony Blinken nevydá výjimku, zákon zakazuje Spojeným státům poskytovat zahraniční pomoc vládám, které vznikly v důsledku převratu. Prozatím se však Bidenova administrativa vyhýbá této otázce tím, že odmítá označit krizi za puč, zatímco Washington hraje o čas, aby získal zpět své vojenské investice do Niamey a jejích ozbrojených sil ve výši 500 milionů dolarů.
Niger je pro americké zájmy kritický na mnoha úrovních. ISIS a al-Kájda aktivně ohrožují západní Afriku. V reakci na to USA zřídily dvě společné letecké základny s Nigérií uvnitř Nigeru a umístily tam 1 100 amerických vojáků.
Nigerská armáda – v současné době pod kontrolou nové vojenské junty v Niamey – pozastavila všechny americké a nigerijské průzkumné a bojové mise bezpilotních letounů MQ-9 Reaper proti ISIS a Al-Kájdě. Toto pozastavení ohrožuje nedalekou Ghanu, protože obě teroristické skupiny se snaží radikalizovat část menšinové muslimské populace této stabilní demokracie.
Pokud Niger nakonec padne do Putinovy ruské sféry vlivu, pak přístup Washingtonu k národní bezpečnosti v oblasti Sahelu velkolepě selže. Nejen, že budou ztraceny americké ekonomické a vojenské zájmy, ale sousední Nigérie – dlouho hráz západní Afriky – je také ohrožena.
Politici ve Washingtonu to měli vidět.
Francie již nějakou dobu snižuje své závazky v oblasti Sahelu. V červnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron ukončil vojenské operace své země proti ISIS a al-Kájdě a místo toho zavázal Francii k mezinárodní koalici bojující proti islamistickým extremistům. Paříž v podstatě hodila ručník do ringu všem svým někdejším koloniím v Sahelu.
Nigérie také ustoupila od vojenského zajišťování regionální stability v Sahelu kvůli své slábnoucí ekonomice, pokračujícím nepokojům ve vlastní zemi, pirátským skupinám se sídlem v deltě Nigeru a "rostoucí nezvladatelnosti okrajových regionů země". Její "hegemonie" se zase v posledním desetiletí značně zmenšila.
Putin evidentně viděl, co se děje, a využívá příležitosti.
Navzdory nezdarům na Ukrajině Kreml zdvojnásobil své úsilí o destabilizaci oblasti Sahelu. Moskva "využívá přešlapů západní politiky, rostoucích protievropských nálad a dlouhodobých selhání mezinárodních a místních aktérů při řešení základních příčin regionální nestability," tvrdí Paul Stronski, bývalý člen Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Mali a Burkina Faso jsou dva příklady, které ukazují, jak Putin postupoval při zavádění ruského vlivu v Sahelu – a na většině afrického kontinentu. Vše začíná ruskými dezinformacemi. Propaganda proti Západu je šířena prostřednictvím sociálních médií a webových stránek, pak je zesílena čínským zpravodajským vysíláním, které je vysíláno po celé Africe pekingskou mediální sítí StarTimes.
Proto je modus operandi Ruska v Africe téměř vždy stejný: Nechť dezinformace pomalu rozkládají důvěru v Západem podporované demokracie. Pak, jakmile dojde k převratu, nastoupí použití Wagnerovy skupiny k vojenské podpoře nového režimu, zatímco Moskva poskytuje ekonomickou pomoc výměnou za krádež přírodních zdrojů země, která je cílem útoku.
V Mali přišla Wagnerova skupina na pomoc plukovníku Assimimu Goïtovi, který se dostal k moci v roce 2021 státním převratem. V Burkině Faso to byl Ibrahim Traoré, kdo Putinovi vyplatil dividendy již dvakrát: Za prvé, stejně jako Goïta, demonstrací podpory Putinovi na nedávném summitu Rusko-Afrika v Petrohradě, a poté prohlášením, že jakákoli západní a/nebo nigerijská vojenská akce proti Abdourahamane Tchianimu, de facto vůdci nigerské vojenské junty, by se rovnala válce.
Nyní Mali a Burkina Faso pracují na tom, aby Putinovi kryly záda. Obě země nedávno vydaly společné prohlášení, v němž uvedly, že "ozbrojená intervence Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) nebo Francie proti vojenské juntě v Nigeru by byla považována za vyhlášení války proti jejich zemím a že budou pomáhat Nigeru v jakékoli invazi".
Spojené státy mají stále ještě čas jednat.
Nigérie, navzdory svým obtížím, také hrozí vojenskou akcí a Abuja stále může vyvinout obrovský tlak na Niger tím, že účinně uzavře hranice země a vynutí si ekonomickou blokádu. Dále patnáctičlenná ECOWAS požaduje obnovení demokraticky zvolené vlády Nigeru.
Washington nemůže dovolit Kremlu, aby nadále hrál na svou jedinou zbývající konvenční kartou: Dezinformacemi. Putinovi nelze dovolit ani vyhrát v Nigeru. V Sahelu už toho vyhrál příliš mnoho – včetně Mali a Burkiny Faso – a v důsledku toho destabilizuje region. USA musí zmocnit Nigérii a ECOWAS, pokud to bude nutné, aby násilně potlačily povstání v Nigeru.
Současně musí USA agresivně čelit ruským dezinformacím v Africe a po celém světě. Dezinformace jsou tmelem, který drží Putinova horká a studená bojiště pohromadě - ať už jde o intervenci na Ukrajině, vměšování se do americké domácí politiky nebo v celé Africe, kde se jeho režim pokouší kontrolovat a využívat kontinent.
Ještě jedna skutečnost, kterou musí Washington zvážit: Ruská porážka na Ukrajině by pravděpodobně zvrátila zisky, kterých Putin dosáhl v Africe. USA potřebují plán, jinak se Čína vrhne na svou iniciativu Pásu a stezky, aby si zajistila přírodní zdroje západní Afriky, jak to udělala ve východní Africe.
Putin možná prohrává na Ukrajině, ale prozatím vyhrává v Africe - a na oplátku umožňuje vítězství ISIS a al-Kájdě.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse