8. 8. 2023
Naznačuje také, že tato souvislost se v průběhu času ještě posílila, přičemž nárůst úrovně znečištění ovzduší se shoduje s větším nárůstem rezistence vůči antibiotikům.
"Naše analýza představuje silný důkaz, že zvyšující se úroveň znečištění ovzduší je spojena se zvýšeným rizikem rezistence vůči antibiotikům," napsali vědci z Číny a Velké Británie. "Tato analýza je první, která ukazuje, jak znečištění ovzduší ovlivňuje rezistenci vůči antibiotikům v celosvětovém měřítku." Jejich zjištění byla zveřejněna v časopise Lancet Planetary Health.
Antibiotická rezistence je jednou z nejrychleji rostoucích hrozeb pro globální zdraví. Může postihnout lidi jakéhokoli věku v kterékoli zemi a podle odhadů již zabíjí 1,3 milionu lidí ročně.
Hlavními příčinami je stále nesprávné a nadměrné užívání antibiotik, která se používají k léčbě infekcí. Studie však naznačuje, že problém zhoršuje i rostoucí úroveň znečištění ovzduší.
Studie se nezabývala vědeckými poznatky o tom, proč by tyto dva faktory mohly být propojeny. Důkazy naznačují, že pevné částice PM2,5 mohou obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům a geny rezistence, které mohou být přenášeny mezi prostředími a vdechovány přímo lidmi, uvedli autoři.
Znečištění ovzduší je již nyní největším environmentálním rizikem pro veřejné zdraví. Dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší je spojeno s chronickými onemocněními, jako jsou srdeční choroby, astma a rakovina plic, což zkracuje průměrnou délku života.
Krátkodobé vystavení vysokým úrovním znečištění může způsobit kašel, sípání a astmatické záchvaty a vede k nárůstu návštěv v nemocnicích a u praktických lékařů po celém světě.
Podle studie, která je první hloubkovou globální analýzou možných souvislostí mezi těmito dvěma faktory, by omezení znečištění ovzduší mohlo pomoci snížit rezistenci vůči antibiotikům. Studie rovněž uvádí, že kontrola znečištění ovzduší by mohla výrazně snížit počet úmrtí a ekonomické náklady způsobené infekcemi rezistentními vůči antibiotikům.
Hlavní autor studie, profesor Hong Chen z čínské univerzity v Zhejiangu, uvedl: "Rezistence vůči antibiotikům a znečištění ovzduší patří samy o sobě k největším hrozbám pro celosvětové zdraví.
"Až dosud jsme neměli jasnou představu o možných souvislostech mezi nimi, ale tato práce naznačuje, že přínosy kontroly znečištění ovzduší by mohly být dvojí: nejenže se sníží škodlivé účinky špatné kvality ovzduší, ale také by to mohlo hrát významnou roli v boji proti nárůstu a šíření bakterií rezistentních vůči antibiotikům."
Ačkoli je ovzduší uznáváno jako přímá cesta šíření rezistence vůči antibiotikům, existuje jen omezené množství údajů o různých cestách, kterými se geny rezistentní vůči antibiotikům prostřednictvím znečištěného ovzduší přenášejí.
Mezi potenciální cesty patří nemocnice, farmy a čistírny odpadních vod, které vypouštějí a šíří částice rezistentní vůči antibiotikům vzduchem a následně na velké vzdálenosti.
Doposud existovalo jen málo údajů o tom, jaký vliv má znečištění ovzduší částicemi PM2,5, které jsou tvořeny částicemi 30krát menšími, než je šířka lidského vlasu, na rezistenci vůči antibiotikům v celosvětovém měřítku.
Mezi zdroje PM2,5 patří silniční doprava, průmyslové procesy a domácí spalování uhlí a dřeva. Podle údajů je 7,3 miliardy lidí na celém světě přímo vystaveno nebezpečným průměrným ročním hodnotám PM2,5.
Autoři vytvořili rozsáhlý soubor dat, aby zjistili, zda je PM2,5 klíčovým faktorem, který způsobuje globální rezistenci vůči antibiotikům, a použili k tomu údaje ze 116 zemí z let 2000 až 2018. Zdrojem dat byla Světová zdravotnická organizace, Evropská agentura pro životní prostředí a Světová banka.
Zjištění naznačují, že rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje spolu s PM2,5, přičemž každý 10% nárůst znečištění ovzduší je spojen s nárůstem rezistence vůči antibiotikům o 1,1 %.
Tato souvislost se v průběhu času posilovala, přičemž změny v úrovni PM2,5 vedly v posledních letech k většímu nárůstu rezistence vůči antibiotikům. Z analýzy vyplývá, že rezistence vůči antibiotikům v důsledku znečištění ovzduší byla v roce 2018 spojena s přibližně 480 000 předčasnými úmrtími.
Diskuse