Převrat v Nigeru přivedl západní Afriku na pokraj války

10. 8. 2023

čas čtení 6 minut

Západoafrický regionální orgán ECOWAS se ve čtvrtek sejde na mimořádném summitu poté, co uplyne lhůta, kterou stanovil nigerské juntě vedené generálem Abdourahmanem Tchianim k uvolnění moci a obnovení demokraticky zvolené vlády Mohameda Bazouma.

Lhůta, která vypršela v neděli, vyvolala obavy a znepokojení, že se region může ocitnout ve válečném stavu, píše Taiwo Hassan.

Vůdci převratu v Nigeru, podporovaní juntami Mali a Burkiny Faso, totiž o víkendu ještě nekompromisněji uzavřeli vzdušný prostor země s odvoláním na zvýšenou hrozbu zahraniční vojenské invaze. Minulý týden Niger přerušil styky se Spojenými státy, Francií, Nigérií a Togem, a zároveň odvolal své velvyslance, čímž dal najevo, že není připraven ustoupit.

Mezitím se objevilo mnoho Nigerijců, z nichž někteří mávali ruskými vlajkami, aby vyjádřili podporu převratu a požadovali ukončení francouzské přítomnosti v Nigeru. V neděli se na stadionu Seyni Kountche sešlo přes 30 000 lidí.

"Převrat byl sice překvapením, ale nespokojenost se už rodila. Niger byl dlouho považován za spojence Francie v boji proti povstání a nestabilitě," konstatuje profesorka antropologie na Tulane University Adeline Masquelier.

"Generál Tchiani zorganizoval puč, protože se obával, že ho prezident Bazoum, který plánoval restrukturalizaci prezidentské gardy, vyhodí. Kromě tohoto prozaického důvodu můžeme v regionu vidět širší vzorec, který vypovídá o tom, jak armáda chápe své místo v politické krajině," dodává Masquelier.

Od té doby se situace vyhrotila a vyprahlá země s 25 miliony obyvatel se ocitla na pokraji války se svými mocnějšími sousedy. Regionální organizace ECOWAS vyhlásila 30. července sankce a týdenní ultimátum pro juntu v Nigeru, aby obnovila pravomoci sesazeného prezidenta. Nigérie, která je zodpovědná za nejméně 70 % nigerské elektřiny, přerušila dodávky elektrické energie do země.

"Stejně jako převraty v Mali, Burkině Faso a Guineji, které se odehrály v kontextu všeobecné frustrace z nejistoty, zejména z hrozivých nákladů na násilné útoky na civilisty i vojáky, a neschopnosti vlád potlačit islamistické povstání, jsme i v Nigeru svědky podobného rozčilení a hněvu obyvatelstva," vysvětluje dále Masquelier.

Podle projektu Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED) Niger od roku 2018 zaznamenává neustálý nárůst džihádistických aktivit, přičemž v roce 2021 byl zaznamenán rekordní rok v násilnostech co se počtu obětí týče. Po devíti letech "operace Barkhane" - vojenské iniciativy vedené Francií, která měla čelit povstalecké činnosti sužující region - zpočátku vykazovala úspěch, který však podle kritiků nebyl trvalý.

Některé protesty v Niamey mezitím proběhly násilně a vyústily v demolici francouzského velvyslanectví. Minulý týden Francie, Itálie a další evropské vlády evakuovaly své občany z Nigeru, ačkoli v zemi stále působí přibližně 1 500 francouzských vojáků.

ECOWAS v současné době nejeví žádné známky ústupu, zatímco nigerská junta stále blafuje - vše nasvědčuje tomu, že by se situace mohla rychle vyhrotit, což by mohlo dále destabilizovat jeden z nejchudších regionů světa. Niger se nachází v srdci Sahelu - oblasti sužované džihádistickým terorismem a klimatickou krizí, která zabila tisíce lidí a miliony dalších donutila k útěku.

"Vojenské převraty, jaké jsme zaznamenali v západní Africe, mohou mít významné důsledky pro regionální bezpečnost a probíhající problémy, jako je boj proti džihádistickému terorismu, změna klimatu a nelegální migrace v oblasti Sahelu," míní profesor národní bezpečnosti na Collins College v Texasu Sunday Ogunlana.

Bazúm byl silným spojencem Západu v boji proti bezpečnostním hrozbám a silným demokratickým symbolem v regionu. Nyní se mnozí obávají, že jeho odvolání umožní ruským žoldnéřským jednotkám Wagnerovy armády, aby se v Nigeru prosadily po vzoru událostí v Mali a Burkině Faso. Ačkoli se Rusko oficiálně postavilo proti, šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který je všeobecně považován za šiřitele ruského vlivu v Africe, převrat uvítal.

Všechny zraky nyní budou upřeny na ECOWAS, který se sejde ve čtvrtek. Tento orgán již dříve zasáhl v Libérii a Sieře Leone, jakož i v Guineji-Bissau a Pobřeží slonoviny.

"Vojáci ECOWAS, známí jako 'bílé přilby', nejsou tak docela armáda. Tyto síly nejsou vycvičeny pro specifické úkoly, které jsou nutné k řešení převratu. Místní obyvatelstvo by pravděpodobně značně utrpělo," vysvětluje Masquelier.

Zkrátka a dobře, převrat "signalizuje porážku americké strategie udržet si vliv v regionu," říká Mesquelier. Mimochodem, mnoho příslušníků nigerské armády, kteří puč podporují, bylo vyškoleno v USA.

"Ve skutečnosti je jistou ironií, že americký vojenský personál, který je vysílán na americké univerzity a vojenské výcvikové základny, aby se učil chránit demokratické instituce, sponzoruje nebo podporuje převrat," dodává Mesquelier. "A není to poprvé. Stalo se to v Burkině Faso, Mali, Guineji, Súdánu i jinde."

Vzhledem k tomu, že Mali, Burkina Faso a Guinea, tedy země, jejichž členství v ECOWAS bylo pozastaveno, vyjádřily podporu nigerským pučistům, existuje riziko, že vojenský zásah změní poměr sil v regionu, a to s požehnáním Ruska, které těží z vytlačení Francie a USA z orbitu Nigeru.

 

"Jsme svědky návratu jakési dynamiky studené války, kdy Rusko a Západ soupeří o vliv. V Mali je Rusko nesmírně populární. Mnoho Malijců totiž Rusko vnímá jako nejlepšího a jediného možného partnera v boji proti islamistickým povstalcům," soudí Mesquelier.

"Rusofilie není v západní Africe ničím novým, i když pohled na tolik ruských vlajek v ulicích Niamey je pro mnohé překvapivý."

 

Celý text v angličtině ZDE

 

 

 

0
Vytisknout
3039

Diskuse

Obsah vydání | 15. 8. 2023