Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Nová opatření Izraele nijak nezastaví hladomor v Gaze, varují humanitární pracovníci

31. 7. 2025

čas čtení 6 minut

Humanitární pracovníci konstatují, že shozy z letadel a koridory pro vjezd nákladních vozidel do regionu nijak nezastavily rostoucí počet obětí

Izraelští celníci bez vysvětlení pravidelně vyhazovali datle a olivy. Po sdílení zkušeností s jinými humanitárními organizacemi zjistili, že společným jmenovatelem jsou ovoce a zelenina s peckami nebo semínky, které lze zasadit.

Humanitární pracovníci uvedli, že nová opatření Izraele, která mají zlepšit humanitární situaci v Gaze, zdaleka nestačí a přístup k pomoci je i nadále blokován, zatímco hladomor mezi obyvatelstvem se stále zhoršuje.

Nová opatření, která vstoupila v platnost v neděli a zahrnují denní humanitární přestávky, shazování pomoci z letadel a humanitární koridory pro nákladní vozy OSN, oznámil Izrael pod tlakem mezinárodního společenství, které požadovalo zmírnění hladomoru.

Humanitární organizace uvedly, že blokáda humanitární pomoci do pásma Gazy ze strany Izraele je hlavní příčinou hladomoru, který si vyžádal 151 životů Palestinců, z nichž více než polovina zemřela jen za poslední měsíc. Zatímco se krize prohlubuje, izraelská armáda pokračuje v útocích, při nichž podle ministerstva zdravotnictví v Gaze za posledních 24 hodin zahynulo nejméně 103 lidí.

„Po 21 měsících se jedná o symbolická gesta. Jsou to divadelní představení, která mají podle mého názoru odvést pozornost. Jsme blokováni a zdržováni na každém kroku,“ komentovala nová izraelská opatření Bushra Khalidi, vedoucí politiky organizace Oxfam.

Většina přechodů do Gazy je stále mimo provoz. OSN vyzvala k úplnému příměří a k tomu, aby Izrael umožnil humanitární pomoc na území, aby bylo možné urgentně řešit hladomor.

Počet nákladních vozidel s humanitární pomocí, která vjela do Gazy od oznámení nových opatření, se zvýšil. Podle izraelských celních orgánů (COGAT) v úterý vjelo více než 200 nákladních vozidel. To odpovídá průměrnému dennímu příjezdu asi 70 nákladních vozidel od května.

Počet nákladních vozidel s humanitární pomocí však stále zdaleka nedosahuje 500–600 vozidel, které OSN považuje za nezbytné k zajištění životních potřeb 2 milionů obyvatel Gazy. Některé humanitární organizace se domnívají, že skutečná potřeba je nyní mnohem vyšší než 600 vozidel, vzhledem k tomu, že Gaza čelí hladomoru.

„Potřeby jsou exponenciálně vyšší než před válkou. Přístup je však ve skutečnosti ještě horší. Hladomor nelze vyřešit 10 nebo dokonce 300 kamiony. Potřebná nejsou dílčí řešení, ale skutečné systémové změny,“ řekla Khalidi.

Obyvatelé a zdravotníci uvedli, že zatím necítí žádnou změnu ve svých každodenních podmínkách a území nadále sužuje podvýživa.

„Slyšíme mnoho zpráv, že přijde další pomoc, ale to je jen v médiích. Situace na místě se od neděle nezměnila. Potraviny se nedostaly k cílovým skupinám obyvatelstva,“ uvedl Dr. Nouraldin Alamassi z lékařského týmu nevládní organizace Project Hope v Gaze.

Dodal, že do jeho kliniky každý den přicházejí podvyživené děti, aby dostaly jídlo, přičemž počet pacientů je dvojnásobný oproti kapacitě kliniky, a že již nemá žádné „vysokokalorické sušenky“, které používá k léčbě podvýživy.

Navzdory oznámení o zvýšení pomoci humanitární pracovníci mezinárodních organizací poukazují na to, že se stále objevují nové byrokratické překážky, které jim brání v dovozu pomoci do Gazy.

Mezi ně patří nový registrační proces pro mezinárodní nevládní organizace, který vyžaduje, aby se humanitární organizace, které nejsou součástí OSN, registrovali u nově zřízeného izraelského ministerstva pro diasporu a boj proti antisemitismu.

V rámci registračního procesu byly mezinárodní nevládní organizace požádány o předložení identifikačních údajů svých palestinských zaměstnanců, což většina z nich odmítá, protože se obávají, že to bude mít dopad na bezpečnost jejich zaměstnanců v Gaze a na Západním břehu.

Jako důkaz rizika spojeného s poskytováním informací o svých zaměstnancích Izraeli poukazují na vysoký počet humanitárních pracovníků zabitých Izraelem v Gaze. Není jasné, zda Izrael umožní registraci bez poskytnutí těchto informací.

Podle humanitárních pracovníků obeznámených s logistikou dodavatelského řetězce v Gaze byly některým mezinárodním nevládním organizacím, které dosud neobdržely registraci od nového izraelského ministerstva, izraelskou celní správou na neurčito odloženy dovozy do Gazy a byly odloženy i jejich vlastní dovozy.

Obávají se, že celní úředníci jim bez registrace v Izraeli nedovolí dovážet zboží do Gazy, což ohrozí jejich schopnost posílat pomoc do obléhaného území.

„Zatímco jasná porušení na místě v Gaze mají velký dopad na veřejné mínění, porušení přístupu prostřednictvím byrokracie nemají na lidi stejný dopad, protože jsou nudná a komplikovaná. Ale právě to brání dodávkám pomoci,“ řekl anonymně humanitární pracovník, který pracuje v řízení dodavatelského řetězce pomoci v Gaze, protože mu nebylo povoleno hovořit s médii.

Žádost o vysvětlení od celního úřadu nepřinesla žádné odpovědi, což podle humanitárních pracovníků je součástí „záměrné politiky“ s cílem co nejvíce zkomplikovat dodávky pomoci do Gazy. Vysvětlení celních úředníků ohledně odmítnutých nebo zpožděných dodávek pomoci do Gazy byly podle nich vzácné, takže humanitární pracovníci museli hádat, co je povoleno dovézt.

Humanitární pracovník uvedl, že izraelští celníci bez vysvětlení pravidelně vyhazovali datle a olivy. Po sdílení zkušeností s jinými humanitárními organizacemi zjistili, že společným jmenovatelem jsou ovoce a zelenina s peckami nebo semínky, které lze zasadit.

Pozdější zásilky obsahující datlovou pastu a olivy bez pecek byly na území úspěšně vpuštěny.
COGAT ani izraelské ministerstvo pro diaspora a boj proti antisemitismu na žádost o komentář nereagovaly.

Ačkoli nová opatření Izraele v oblasti pomoci jsou začátkem, někteří představitelé OSN uvedli, že z celkového pohledu je přístup k pomoci stále daleko od toho, co je potřeba.