Italské nemocnice hlásí prudký nárůst počtu naléhavých případů. V Římě stoupla teplota na 41,8 °C
19. 7. 2023
Nemocnice po celé Itálii zaznamenaly prudký nárůst počtu lidí, kteří vyhledali pohotovostní péči kvůli nemocem z horka. Zemi stále sužuje vlna veder, přičemž v Římě byl zaznamenán nový teplotní rekord.
Některé nemocnice hlásí 20-25% nárůst počtu příchozích na pohotovostní oddělení, kteří trpí dehydratací nebo jinými nemocemi způsobenými nadměrným vystavením horku.
V jižní Neapoli nemocnice Cardarelli uvedla, že za posledních 24 hodin zde pohotovostní péči vyhledalo 231 pacientů, což odpovídá jednomu pacientovi každých šest minut a nejvyššímu dennímu počtu od pandemie koronaviru v roce 2020.
Většinu pacientů tvořili starší lidé, někteří z nich z domovů. Péči však vyhledávali lidé všech věkových kategorií, včetně turistů.
"Prožíváme mimořádně choulostivou chvíli," řekl Antonio d'Amore, generální ředitel nemocnice. Z těch, kteří byli v pondělí přijati, byla 2 % ve vážném stavu a 38 % ve středně kritickém stavu.
"Vzhledem ke kritičnosti okamžiku žádám občany, aby se na pohotovost v Cardarelli obraceli pouze v případě skutečné potřeby," dodal d'Amore. "Nyní musíme věnovat energii těm, kteří péči skutečně potřebují."
Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo ve 23 městech včetně Říma, Florencie, Boloně, Bari, Catanie, Cagliari, Palerma a Turína "červenou pohotovost", což je opatření, které znamená, že horko je tak intenzivní, že je považováno za ohrožení zdraví všech obyvatel, nejen dětí a starších lidí.
Ministerstvo vyzvalo lidi, aby se oblékali do lněných oděvů, nevycházeli v nejteplejších hodinách ven a omezili konzumaci alkoholu, kávy a perlivých nápojů.
Vydalo oběžník, v němž doporučuje regionálním samosprávám, aby v pohotovostních jednotkách zavedly "kódy horka" jako způsob, jak upřednostnit péči a zároveň poskytnout pomoc v domácnostech, zejména těm nejzranitelnějším, a posílit služby lékařů mimo pracovní dobu.
Gianfranco Giannasi, ředitel pohotovostní péče ve veřejných nemocnicích v Toskánsku, uvedl, že v devíti pohotovostních jednotkách v regionu došlo k nárůstu počtu lidí, kteří vyhledali pomoc kvůli nemocem spojeným s horkem, přibližně o 10 %. Zvláště vysoký počet přijatých pacientů byl v nemocnici Santa Maria Nuova v centru Florencie, kde péči vyhledalo mnoho turistů.
"V porovnání s předchozími lety není situace tak špatná, hlavně proto, že existuje větší povědomí o rizicích, a tedy i větší prevence," řekl Firenze Post. "Problémy spojené s horkem se však mohou projevit až po několika dnech nepřetržitého horka, takže čekáme, co se bude dít tento týden."
Nárůst počtu hospitalizací nebo výjezdů na pohotovostní oddělení hlásí také nemocnice v jižním regionu Apulie a v Benátsku na severu země.
Výzkum zveřejněný minulý týden ukázal, že v loňském létě, které bylo nejteplejší v historii, došlo v celé Evropě k 61 672 úmrtím v důsledku horka. Nejvyšší úmrtnost byla zaznamenána v Itálii, Řecku, Španělsku a Portugalsku.
"Jsme zemí s jednou z nejstarších populací, a když se k věku přidají zdravotní problémy, jako jsou srdeční choroby nebo dýchací potíže, vytváří vedro fatální situaci," řekl Giovanni Leoni, viceprezident italské federace lékařů.
Extrémní vedra způsobená mimořádnou klimatickou situací vedla k překonání teplotních rekordů na celé severní polokouli v letošním létě. Minulý měsíc byl celosvětově nejteplejším červnem v historii a první červencové dny byly podle odhadů nejteplejšími dny v historii. Teploty oceánu v severním Atlantiku jsou neobvykle vysoké.
V kalifornském Údolí smrti, které bývá nejteplejším místem na Zemi, dosáhla v neděli teplota 53,3 °C, což je téměř světový rekord. Ve stejný den vydala Čína několik výstrah před vedry a v západní oblasti Sin-ťiang zaznamenala dosud nejvyšší teplotu 52,2C.
V Evropě se kvůli vlnám veder, které se střídají jedna za druhou, vyšplhaly teploty v Itálii, Španělsku, Francii, Srbsku, Chorvatsku a Řecku a do ovzduší se vyvalil kouř z lesních požárů.
Teplotní rekordy jsou překonávány v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností v souvislosti s pokračujícími emisemi skleníkových plynů, k čemuž přispívá i vznikající jev El Niño. Předpokládá se, že teploty a extrémní počasí budou i nadále stoupat, dokud se celosvětové emise nesníží na nulu. V loňském roce dosáhly emise nového maxima.
Diskuse