"Hrozný způsob, jak umřít": jak extrémní horko zabíjí italské dělníky
23. 7. 2023
Stefano Olmastroni, uklízeč, uklízel regály v supermarketu prodávajícím zemědělské produkty ve Florencii krátce před svou smrtí 13. července, kdy se Itálie nacházela uprostřed anticyklóny zvané Cerberus, která vyhnala teploty nad 40 °C.
Dříve během dne 61letý muž řekl příbuzným, že se mu v horku špatně pracuje a cítí se malátný. Těšil se, že si odpočine během volného dne, který měl následující den.
Olmastroni, který měl problémy se srdcem, skončil směnu v 15 hodin a později byl nalezen zhroucený v šatně.
"Když ho našli, byla v šatně teplota 39 °C," uvedla jeho neteř Sara Ndere Olmastroniová. "Zemřel dřív, než ho stačili odvézt do nemocnice."
Pracoval ve skleníku supermarketu, kde nebyla klimatizace.
"Teplota byla opravdu vysoká a on byl člověk, který měl problémy se srdcem - infarkt se mohl stát kdykoli, ale určitě mu nepomohlo horko," dodala. "Byl to hrozný způsob, jak zemřít - v práci a sám."
Olmastroni je jedním z pěti lidí v Itálii, jejichž úmrtí v uplynulém týdnu pravděpodobně vyvolala extrémní vedra. Anticyklóna Caronte překonala teplotní rekord v Římě a na Sicílii vyhnala rtuť teploměru na téměř 47C. Skutečný počet obětí bude pravděpodobně mnohem vyšší.
Kromě 44letého silničáře, který zemřel poté, co zkolaboval při přípravě nového značení na ulici v Miláně, a jehož rodina stále čeká na výsledky pitvy, měli všichni zdravotní problémy související se srdcem.
Patří mezi ně 75letý Ciro Adinolfi, původem z Afragoly u Neapole, který zemřel před očima svého syna, rovněž dělníka, když obsluhoval jeřáb na staveništi skladu Amazonu v Jesi ve středním regionu Marche, a 64letý Gabriele Lucido ze Salerna na jihu země, který byl nalezen mrtvý ve svém bytě po skončení směny na staveništi v Brescii v rámci projektu vysokorychlostní železnice TAV, který realizuje Itálie a Francie.
Olindo Zuanon, pekař, zkolaboval v pondělí před svou ženou v jejich obchodě ve městě nedaleko Trevisa a později zemřel v nemocnici. Lékaři uvedli, že 63letý muž měl tělesnou teplotu téměř 42 °C.
Zaměstnanci továren a externí dělníci v celé Itálii hrozili stávkou a odbory vyzvaly k vyhlášení dovolené, protože teploty byly příliš vysoké na to, aby se v nich dalo pracovat.
"Zaměstnanci by měli dostat placené volno, když teplota překročí 35C," řekl Salvatore Cutaia, generální tajemník milánské jednotky zaměstnanců FenealUil. "Neměli by také pracovat v nejteplejších hodinách, zároveň by měly být vytvořeny zastíněné prostory, kde by mohli dělat přestávky, a zajištěna voda - tato malá opatření mohou zachránit životy."
Existuje několik způsobů, jak může někdo zemřít na následky horka. V některých případech je přímo zabije úpal, protože tělo je příliš horké na to, aby jeho orgány mohly pracovat. Jiní umírají na dehydrataci, protože se tělo potí, aby se ochladilo. U mnoha lidí, zejména u těch s nemocným srdcem a plícemi, vede rychlejší průtok krve k srdečně-cévnímu selhání.
"Předchozí onemocnění mohou způsobit, že jsou lidé vůči horkým teplotám zranitelnější," uvedla Sonia Seneviratneová, klimatoložka z ETH Zürich, která se zabývá výzkumem úmrtí v důsledku vlny veder. "Vyšší úmrtnost je pozorována zejména u osob starších 65 let."
Dodala však, že během veder mohou zemřít i mladí a zdraví lidé, zejména "v případech vysoké fyzické námahy, často v kombinaci s vybavením nebo oblečením bránícím ztrátám tepla".
V létě 2022 umírali lidé na následky horka nejčastěji v Itálii, dále v Řecku, Španělsku a Portugalsku. Tyto země patří k nejteplejším v Evropě, žijí v nich jedny z nejstarších populací a také v nich došlo k největším teplotním skokům. Není jasné, o kolik jednotlivé faktory zvýšily úmrtnost.
Lékaři varovali lidi všech věkových kategorií, aby se během vln veder drželi uvnitř a pili vodu, aby zůstali v bezpečí. Doporučili také, aby lidé dávali pozor na sousedy a starší příbuzné, kteří žijí sami.
Podle studie zveřejněné v roce 2021 se v částech Říma, kde byl zaveden program na snížení sociální izolace starších lidí, zvýšila nadměrná úmrtnost v létě méně než v oblastech, kde tento program nebyl zaveden. Program, který provozuje katolická organizace Community of Sant'Egidio, se snaží kontaktovat všechny lidi starší 80 let v dané oblasti a najít ty, kteří jsou izolovaní nebo se necítí dobře. Poté nabízí pravidelné kontroly, rady, jak se vypořádat s vlnou veder, a pomoc při zvládání každodenních úkonů.
"Snížení sociální izolace může skutečně snížit dopad vln veder na úmrtnost starších lidí," uvedl Stefano Orlando, ekonom v oblasti zdravotnictví z římské univerzity Tor Vergata a hlavní autor studie. "Není však jasné, jaké jsou nejúčinnější programy na snížení izolace."
Program - původně nazvaný "sole sì, soli no" ("slunce ano, samota ne") - byl zahájen v Římě v roce 2004 v reakci na ničivou vlnu veder v Evropě v předchozím roce, při níž zemřelo 70 000 lidí.
"Tento druh sociálních intervencí je ve srovnání s léčbou lidí velmi levný," řekl Orlando. Mohou být tak jednoduché jako zeptat se lidí, zda nepotřebují vodu, nebo jim pomoci s nákupem, dodal. "Když vyjdete z domu, abyste si koupili jídlo, můžete zemřít. Když vám během tohoto týdne vlny veder přinesu domů jídlo, mohu vám zachránit život."
Vlny veder sílí s tím, jak lidé deformují klima a zvyšují globální teploty. Studie, jejímž spoluautorem byl v červenci Seneviratne, zjistila, že 60 % úmrtí v důsledku vlny veder ve Švýcarsku v loňském létě lze přičíst klimatické krizi.
Zdroj v angličtině ZDE
30 000 lidí bylo nuceno evakuovat na řeckém ostrově, z toho 2 500 muselo být převezeno z pláží
Plameny hoří na ostrově již téměř týden, protože Řecko sužuje dlouhodobé období extrémních veder, které ztěžuje zvládnutí požáru.
Místní úřady na Rhodosu v sobotu uvedly, že do bezpečí přesunuly 30 000 lidí ohrožených požáry, včetně více než 2 500 lidí, kteří museli být převezeni z pláží.
"Očekává se, že vítr zesílí od 12 do 17 hodin, přičemž není vyloučeno, že by k tomu mohlo dojít i dříve," uvedl mluvčí hasičů Vassilis Vathrakoyiannis.
Požáry během noci zasáhly vesnici Laerma a zapalovaly tam domy a kostel, zatímco mnoho hotelů bylo poškozeno plameny, které místy dosahovaly až k moři.
Úřady varovaly, že boj s plameny, které zuří uprostřed vrcholící turistické sezóny na Rhodosu, potrvá několik dní.
V sobotu byly evakuovány tisíce lidí, obyvatel a turistů z nejméně šesti vesnic.
V Aténách ministerstvo zahraničí uvedlo, že aktivovalo svou jednotku krizového řízení, aby pomohla s evakuací zahraničních občanů v Řecku kvůli lesním požárům.
Turisté a někteří místní obyvatelé strávili noc v tělocvičnách, školách a hotelových konferenčních centrech na ostrově, zatímco hasiči bojovali s požárem.
"Pro ostrov je to bezprecedentní situace," řekl televizi Skai TV Panagiotis Dimelis, předseda rady obce Archangelos, a dodal, že turistům přispěchalo na pomoc mnoho místních obyvatel.
Velká část ostrova byla bez elektřiny, protože veřejná energetická společnost PPC z bezpečnostních důvodů odstavila místní elektrárnu na jihu ostrova.
S požárem v noci bojovalo více než 200 hasičů, letecká podpora začala v neděli brzy ráno.
Lidé v Itálii, Španělsku a Řecku popisují své každodenní potíže při prudce rostoucích teplotách.
Plavkyně na otevřené vodě Grabiela Rojasová má pocit, že při teplotách moře kolem 20 stupňů není v létě bezpečné trénovat v oceánu poblíž Valencie.
Pětatřicetiletá Rojasová místo dlouhých plavání v oceánu trénuje plaváním v krytém bazénu. "Ve vodě je příliš horko," říká o španělských pobřežních vodách, které v tomto ročním období dosahují nových rekordů. "Existuje bod, kdy se nemůžete ochladit. Je to brutální."
Rojasová se asi před třemi týdny pokusila několikrát trénovat v moři, ale říká, že jí to připadalo nebezpečné. Voda nenabízela žádný odpočinek od horka. "Je tam strašná vlhkost a pak vlezete do vody a je to, jako byste šlápli do polévky. Po pěti minutách jsem se zadýchal, zatočila se mi hlava, trochu jsem zpanikařilA a vylezlA ven. Rozhodl Ajsem se, že se tam vrátím až v září nebo kdykoli se ochladí."
Rojasová říká, že si letos doma nainstalovala solární panely, které jí a jejímu manželovi umožnily udržovat cenově dostupný chlad. "Pustili jsme [klimatizaci] nonstop, protože je to zadarmo. Loni jsme byli mnohem opartrnější, protože jsme nechtěli mít účet za elektřinu ve výši 500 eur."
Minulý týden se však jednotka v ložnici rozbila a čekání na opravu bylo mizerné. "Nemůžu fungovat, když nemůžu spát v příjemném prostředí. Větrák mi nepomáhá. Spíme [s manželem] v oddělených místnostech, protože horké tělo vedle vás je příliš.
"Prostě se snažím nevycházet ven. Loni jsem chodila v noci na procházku - teď se mi prostě nechce. Chodit ven mi připadá jako trest."
Na příští týden se na jihu Evropy očekává čtvrtá vlna veder, takže lidé v regionu mají jen malou šanci vzpamatovat se z té poslední, kdy v některých částech Sicílie dosáhla teplota 47 °C.
Rosalyn Smithová, obchodní zástupkyně poblíž severoitalského města Pavia, se ve snaze uniknout horku vydala do své chaty v kopcích Varzi. Ale i ve vysoké nadmořské výšce jsou pro 67letou ženu, která žije v Itálii již 35 let, obtížné podmínky. "Odešla jsem do vyšší nadmořské výšky, ale bylo tam horko a komáři, což je tak nezvyklé. Strašně mě štípou. Loni jich bylo několik, před pěti lety v této nadmořské výšce nebyli žádní."
Říká, že pobyt uvnitř kvůli dlouhodobým extrémním teplotám jí připomíná první dny pandemie. "Je to jako být znovu v uzavřeném prostoru. Vrací se mi starý pocit, že se venku zdržujeme co nejméně. Horko vám brání v přímém přemýšlení. Mám bezesné noci - pořád převracím polštář."
Smithová říká, že léta se změnila od doby, kdy se před více než třemi desetiletími přestěhovala do Itálie. "Je to úplně něco jiného. Intenzivní vedra začínají dříve a trvají déle. V Itálii tomu říkají la bella stagione - krásné období. Už to tak není. Už se nemůžu dočkat, až léto skončí."
Noelia Rubio, 43 let, majitelka obchodu v Madridu, bojuje s únavou, španělské léto se protahuje. Během letních měsíců spí v místnosti ve sklepě svého domu, protože je tam chladněji. "[Ale] stále je těžké usnout, protože když si lehnete, je vám v okamžiku horko ... a jakmile usnete, zpotíte se na celou noc. Všichni jsme nevyspalí, ráno vstáváte už unavení. Tohle trvá každý rok dva až tři měsíce a sezóna se prodlužuje.
"Dřív jsme si dělali legraci, že máme tak týden jarní a týden podzimní počasí. Teď už to tak není: léto teď začíná v květnu a končí v říjnu." Zatímco dříve spávala ve sklepě od konce června do konce srpna, loni se do své ložnice vrátila až koncem října.
"Na horko se dá zvyknout, ale i když jste doma, snadno se dehydratujete a rozbolí vás hlava. Myslím, že se to projeví na zdraví každého z nás. Když jste na dovolené, horko není problém, ale v každodenním životě, když pracujete... je to opravdu frustrující."
Jiní říkají, že kvůli stresu z horka přicházejí o práci. CB, kurýr potravin na kole v Budapešti, zrušil začátkem tohoto týdne směny v obavě o své zdraví. "Finančně mě to bude pálit příští měsíc, až dostanu výplatu, ale mám pocit, že to stálo za to, protože nechci dostat úpal." Dvaatřicetiletý muž se nedávno přestěhoval z USA do Maďarska, aby byl blízko svému otci.
Kurýr se domnívá, že během dřívější vlny veder ve městě pocítil příznaky úpalu. "Měl jsem bolesti na hrudi a blouznil jsem. Ani v noci jsem se nemohl pořádně ochladit - nemám klimatizaci, tady v Maďarsku ji prostě nemají. Jeden z mých kolegů se s tím také potýká. Povídáme si při čekání na objednávky. Všiml jsem si, že venku je méně kurýrů," říká, i když si není jistý, zda je to kvůli horku.
Francesco, zdravotník v Miláně, také pociťuje fyzické a psychické dopady horka. "Obvykle klimatem netrpím - jsem docela přizpůsobený. Teď je to poprvé v životě, co mi horko dělá problémy. Ke konci směn pociťuji psychický vliv extrémního horka - mozek mi nefungujesprávně. Cítím se stále unavený a jsem podrážděnější."
"Vzduch ve městě je tak horký, že i když začínám směnu v šest hodin ráno, přicházím do práce zpocený a před nástupem se musím osprchovat. Jakmile začnu pracovat, moje uniforma se stane dusivým lapačem vlhkosti a brzy jsem opět zalitý potem. Mnohokrát musím volat jiné sanitky [pro] podporu, protože nemám sílu potřebnou ke zvedání a přesouvání pacientů."
Podle Francesca se teploty ve městě v posledních letech výrazně zvýšily. "Rozdíl v teplotě vnímám z [centrálního] bodu ve městě a mimo město. V centru města je to jako v peci."
Extrémní horko může na starší lidi působit více než na ostatní a osmatřicetiletá Jen Rouseová se při návštěvě své tchyně v aténské metropoli tento týden obávala o zdraví třiasedmdesátileté ženy. "Dělám si velké starosti, jaký dopad mají tato vedra na zdraví mé tchyně, zejména v souvislosti se zvýšeným rizikem požárů. Když naposledy hořelo poblíž Atén, kvalita vzduchu v jejím bytě byla otřesná," říká Rouseová.
Kromě obav o svou tchyni se Rouseová obává i dopadu tepelného stresu na svou osmiletou dceru během pobytu v Řecku. "První den se naší dceři zatočila hlava a museli jsme se uchýlit do klimatizované lékárny, abychom si sedli," říká. "Tyhle teploty jsou prostě šílené, a to jnejsme ještě ani v srpnu."
V Anglii varují meteorologové před záplavami
Na neděli bylo na většině území severní Anglie a Walesu vydáno žluté varování před deštěm, které může narušit cestování a ovlivnit významné sportovní akce.
Meteorologický úřad uvedl, že spadne 20-30 mm srážek, v místech vyšších poloh by mohlo spadnout až 50-70 mm s tím, že déšť bude přetrvávat po celý víkend.
Tato zpráva následuje po silných a vytrvalých srážkách v sobotu po celé zemi, kdy Wales a západní Anglie zaznamenaly značné lijáky.
Špatné počasí ve Velké Británii je způsobeno polohou Jet streamu, které zároveň vyvolává tlakovou výš na jihu, kde v některých částech Evropy panuje vlna veder.
Agentura pro životní prostředí mezitím vydala pro Anglii 12 výstrah před povodněmi, přičemž řeka Dart v Devonu a řeka Calder ve východním Lancashiru jsou považovány za nebezpečné.
Diskuse