Právě se rozhoduje o zahájení hlubokomořské těžby. Česko na jednání nedorazilo

20. 7. 2023

čas čtení 4 minuty


Tisková zpráva Greenpeace ČR 

 

Kingston/Praha 20. července 2023 -  V těchto dnech probíhá zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), v jehož kompetenci je povolit těžbu na mořském dně. Česká delegace na jednání chybí, a to i navzdory faktu, že Česko je členem klíčového orgánu - Rady ISA, který rozhoduje o udělení licence pro komerční těžbu na dně oceánů. Klíčové zasedání se koná v době, kdy přicházejí nové důkazy o možných destruktivních dopadech těžby[1] a více než 800 tisíc lidí po celém světě vyzývá vlády a ISA, aby na hlubokomořskou těžbu bylo uvaleno moratorium. 

 

 

Zasedání ISA má dvě hlavní části. Do 24. července zasedá Rada ISA - výkonný orgán, v němž jsou zástupci 36 zemí včetně Česka a který má pravomoc rozhodnout o případných žádostech o zahájení těžby. Ten se musí vypořádat s faktem, že 9. července uplynula dvouletá lhůta[2], do kdy měl ISA přijmout pravidla pro těžbu (mining code), nebo posoudit žádosti o těžební smlouvy podle stávajících zákonů. Nic z toho se však nestalo, a existuje tak riziko, že hlubinná těžba může začít bez potřebných pravidel.

Od 24. do 28. července pak bude probíhat plenární zasedání ISA, kterého se může zúčastnit 169 států včetně Česka. To však bude na jednání opět chybět. Očekává se, že na plénu začne debata o vyhlášení moratoria či podobného opatření, které by zakázalo těžbu do okamžiku, než budou zmapovány a eliminovány ničivé dopady těžby na mořské ekosystémy. Zavedení tohoto opatření požaduje již 21[3] států, včetně Německa, Francie nebo Španělska.  Postoj Česka k hlubinné těžbě je nejasný, přestože je zakládajícím členem ISA a má svého zástupce v jeho Radě. Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc těsně před zahájením jednání zrušilo odbor ministerstva, který tuto oblast měl v gesci a z neznámých důvodů odvolalo dosavadního zástupce v Radě ISA Pavla Kavinu.

Jan Freidinger z Greenpeace říká:
Neschopnost Ministerstva průmyslu vyslat na takto důležité jednání svého zástupce je neodpustitelná. Zástupci ministerstva sice veřejně deklarovali, že Česko je proti zahájení těžby, dokud nebudou eliminovány ničivé dopady na mořské ekosystémy, nicméně zapomněli to dát vědět ISA a ostatním státům. Česko se totiž oficiálně nepřidalo ke státům volajícím po moratoriu a klíčových jednání ISA se neúčastní. Naprosto tak ignoruje hlas více než 50 tisíc Čechů a Češek, kteří podpořili výzvu Oceány bez těžby.”

Proti zahájení těžby  se vyslovila nejen řada vědců a domorodých obyvatel, kterých se těžba týká, ale i 800 tisíc lidí po celém světě. Zároveň některé velké nadnárodní společnosti jako Google, BMW, Volvo, Samsung, Philips či Volkswagen Group, kam spadá i česká Škoda Auto, se zavázaly, že nebudou používat materiály získané těžbou na mořském dně.

Jan Freidinger, vedoucí projektu Oceány bez těžby, říká:

“Studie prokázaly, že se bez surovin z mořského dna při přechodu z fosilní na obnovitelnou energetiku a dopravu obejdeme. Těžba na mořském dně by zároveň nijak neomezila problematickou těžbu na povrchu. Klíčem k udržitelnému využívání a získávání surovin není podle studií bagrování mořského dna, ale důsledné zavádění principů cirkulární ekonomiky a recyklace surovin, protože zde máme ještě mnoho co dohánět. To si uvědomuje i řada velkých firem vyrábějících automobily a elektroniku, které tyto suroviny využívají, včetně české firmy Škoda Auto. Tyto firmy se přidaly k vědcům a ekologickým organizacím volajícím po moratoriu na hlubokomořskou težbu. Česko by je mělo následovat a ne mlčet a ignorovat důležitá jednání, ke kterým se upínají zraky celého světy. ”

0
Vytisknout
3033

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2023