Případná porážka Donalda Trumpa určí charakter našeho světa

2. 11. 2020

čas čtení 4 minuty
Dramatik Tom Murphy prohlásil, že nejdůležitější otázka jakékoliv hry zní: Co je v sázce? Pokud jde o prezidentské volby a volby do Kongresu v USA příští úterý, zjevná, leč nic neřešící odpověď říká: Všechno, napsal Fintan O'Toole.


Okamžik vypadá tak zjevně zlomový, že může být těžké sledovat důvody, proč na těchto volbách tolik záleží, jak z pohledu USA, tak světového.

Osoba Donalda Trumpa do sebe nasává tolik vzduchu, že i ti, kdo ji nesnášejí, překvapeně zjišťují, že souhlasí s tvrzením, podle nějž se vše točí jen kolem ní. Platilo to už v roce 2016, ale nyní dvojnásob. Trump je na špici hlasovacího pořádku obou stran - u Demokratů je ve skutečnosti pořadí Trump-Biden-Harrisová.

Avšak "trumpismus" má paradoxně mnohem méně obsahu než v roce 2016. Trump tehdy vedl kampaň na základě série tvrzení, která byla hrubá, ale pochopitelná: Zakažte muslimy, postavte zeď, abyste udrželi znásilňující a drogy prodávající Mexičany venku, masivně investujte do infrastruktury, jmenujte pravicové soudce, vytmavte to Číně, vraťte zpátky do Ameriky manuální práce, vysušte bažinu korupce ve Washingtonu, zrušte Obamacare.

A teď? Já, já, já. Neexistují skutečné sliby, jen hrozby: Socialismus, Antifa, černí stěhující se do bílých předměstí a ničící je.

Trump už se ani neobtěžuje předstírat, že říká, co se stane, pokud bude znovuzvolen. Spoléhá jen na odstrašování pekelnou vizí toho, co se stane, pokud zvolen nebude. Za odpornou mlhou je jenom: Já, já, já.

Nebo, pokud Trumpa nesnášíte: On, on, on. On sám je odporná mlha. Jeho chování bylo natolik urážlivé, jeho zášť tak škodolibá, jeho zkaženost tak otevřená, že samotné pomyšlení na jeho odchod přináší radost. Negativní se zdá mnohem důležitější, než cokoliv pozitivního. Nebýt Trump je samo o sobě ohromnou ctností jeho vyzývatele Joea Bidena.

Kombinace obou negativ v tomto případě nevede k pozitivu. Spíše generuje ještě významnější chybění - absenci budoucnosti. Ne že by Biden a Demokraté neartikulovali plán na příští čtyři roky. Jde o to, že jakkoliv jsou tyto jednotlivé politiky důležité, nelze je imaginativně propojit s velkým Ne.

Pro většinu Demokratů jsou následující léta naplněna noční můrou druhého Trumpova funkčního období a slova, kterým ji označují, zní "nemyslitelné" a "nepředstavitelné".

Ale musíme myslet a představovat si. Jedním z paradoxů těchto voleb je, že podtrhují skutečnost, že USA dosud mají masivně přehnané postavení ve světě. Trumpovo prezidentství zahodilo americkou prestiž a mohutně zhoršilo globální postavení země. Takřka nikdo už nehledá u USA nějaké vedení.

Koronavirová katastrofa, v níž si USA při ochraně svých lidí vedly mnohem hůře než mnohé ze zemí, kterým Trump kouzelně říká "shithole countries", je krutě připravila o postavení supervelmoci. Zkratka MAGA teď znamená "Must Americans Grieve Again?" (Musejí Američané znova trpět?)

Avšak i v tomto oslabeném stavu mají USA dosud ohromnou politickou, vojenskou, ekonomickou a kulturní moc. Sotva existuje místo na Zemi, kde lidé nebudou sledovat, co se děje v michiganském okrese Macomb County, v pennsylvánském Lackawanna County, wisconsinském Winnebago County a floridském Pinellas County.

Lidé všude vědí, že v sázce je hodně - nejen pro Američany, ale pro nás všechny. Tyto volby jsou přinejmenším stejně epochální, jako minulé v americké historii. Ve vnitrostátním ohledu se mohou měřit se znovuzvolením Abrahama Lincolna v roce 1864 proti Georgi B. McClellanovi, který by ukončil občanskou válku za podmínek příznivých pro Konfederaci. Rezonují s těsnou porážkou Huberta Humphreyho Richardem Nixonem ve zlomovém roce 1968. Z globálního hlediska na nich možná záleží ještě více, než na kterýchkoliv z právě zmíněných.

Takže abychom se pokusili odpovědět na otázku Toma Murphyho, co je v sázce?

1. Přežití Spojených států jako republikánské demokracie.

2. Skluz k autoritářství.

3. Pomatené prezidentství.

4. Šance kontrolovat změnu klimatu.

5. Charakter brexitu, v neposlední řadě pro Irsko.

6. Budoucnost liberální demokracie.

Trump není přežitkem nebo výjimkou. Představuje výmluvný příklad politické změny v 21. století. Ukazuje cestu k rapidně se objevující budoucnosti. Musíme doufat, že jeho porážka ukáže cestu k budoucnosti, která je radikálně odlišná.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3760

Diskuse

Obsah vydání | 6. 11. 2020