Dochází ke globální ztrátě schopnosti sebeřízení?
5. 11. 2020 / Bohumil Kartous
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous Volby prezidenta v USA. Je 4. 11. 2020, 21:00 CET, chybí výsledky z ...4. 11. 2020
V roce 2020 se toho příliš mnoho nezměnilo, alespoň ne tolik, jak si to chybně začalo namlouvat tolik demokratů. A média také. Příliš mnoho zpravodajství nebralo Trumpa a jeho voliče dostatečně vážně. Jejich hluboce pociťované stížnosti, že se na ně všichni vykašlali, trvají dál, stále jsou hluboce pociťovány a stále jsou definující charakteristikou pro velkou část amerického národa. Trump oslovoval tyto stížnosti způsobem, kterým to Biden udělat neumí, i když je v tom lepší než byla Hillary Clintonová. Daleko silnější podpora pro Trumpa v těchto státech, než se předpovídalo, nám dokazuje, že určující zkušeností v těchto volbách nebyl covid, ani smrt George Floyda. Byla to ekonomika a přetrvávající trauma finančního krachu z roku 2008 a jeho nerovnosti.
To neznamená, že byl covid bez významu. Trumpovo nezodpovědné zanedbávání pandemie zjevně napomohlo Bidenovi. Ale Trump využil covid ve svůj prospěch také. Jeho nákaza virem mu dodala energie pro silný výkon v posledních týdnech kampaně. Z hlediska veřejného zdraví to bylo nezodpovědné. Politicky to bylo ale brilantní. Bylo to představení, které vytvořilo svého druhu naději pro miliony lidí, že se mohou vrátit k normálnímu životu a virus mohou ignorovat. Média to neviděla, možná, že tomu nechtěla věřit.
Není pravda, že smrt George Floyda byla stoprocentně bez významu. Jenže bělošští Američané, kteří stále ještě tvoří většinu voličů, znovu v obrovských počtech podpořili Trumpa.
Tyto volby se nestaly předělem, v nějž tolik Američanů doufalo. Nebyla to katarze, nebylo to odmítnutí Trumpa, které se v létě zdálo pozoruhodně blízké. Vznikl další toxický základ budoucích konfliktů, hádek, vyšetřování, konspiračních teorií a lží. Mohlo by se také stát - a v moderních amerických volbách je to už skoro typické - že volební kolej udělí už napotřetí za posledních 20 let volební vítězství republikánskému kandidátu, který nezískal většinu hlasů.
Biden vedl v mnoha ohledech inteligentní kampaň. Spoléhal na své zkušenosti a na svou slušnost, hrál dlouhou hru, vyhýbal se odvádění pozornosti, soustředil se na Trumpa, snažil se vybudovat většinovou koalici a udržet ji v soudržnosti. Avšak rozhodné vítězství mu to nepřineslo. Senát zřejmě zůstane pod kontrolou republikánů. Na úrovni států ani Sněmovny reprezentantů nedošlo k výraznému posílení Demokratické strany.
Výsledek bude mít trvalé důsledky pro obě strany. Jestliže Biden zvítězil, dojde k určité politické změně v USA i ve světě. Ale v samotné Demokratické straně se toho nezmění moc. Rychle se znovu vynoří kritika Bidena a jeho politiky velkého stanu. Socialistické křídlo Demokratické strany se vrátí k přesvědčení, že radikálnější kandidát by býval úspěšnější. Nebudou mít pravdu, ale ten argument bude doutnat po dlouhé roky a bude utvářet volby r. 2024.
Jestliže zvítězil Trump, bude jednat razantně. Bude mít pocit, že dostal mandát k prohloubení a rozšíření marketizace prezidentského úřadu pod značkou Trump. Ještě více než v minulosti se republikáni budou definovat svou loajalitou vůči Trumpovi. Ale i jestliže Trump prohrál, trumpismus triumfuje. Jakákoliv porážka bude prezentována v nejlepším případě jako těsná a v nejhorším jako podvod. K žádné reflexi ve straně nedojde.
Realitou těchto voleb se ukázalo, že Spojené státy jsou stále rozděleny 50 na 50 procent. Polovina Američanů podpořila Trumpa. Druhá polovina ne. Volbou pro takto rozhádané země je, zda se vítězové rozhodnout prohloubit existující konflikt anebo se ho pokusí odstranit. Volba je mezi vládou, která jedná, jako že druhá polovina země neexistuje, a vládou, která uznává, že ti druzí lidé také existují.
Diskuse