Trumpův kult - a co znamená

29. 8. 2020

čas čtení 3 minuty
Pro ty z nás, kdo studují autokracie, včetně voleb v autokraciích, byla tento týden na nominačním sjezdu Republikánské strany k vidění řada dobře známých sdělení, symbolů a metod, píše na Twitteru bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul.


1. Kult osobnosti. Tato šou byla pouze o Trumpovi. (Tři roky po Stalinově smrti, v roce 1956, přednesl Chruščov svůj tajný projev nazvaný "O kultu osobnosti a jeho důsledcích". Zdalipak budoucí lídr Republikánů jednoho dne nepřednese podobnou řeč?)

2. Administrativní zdroje. Autokraté a poloautokraté často využívají vládních zdrojů k osobním volebním ziskům. V USA máme zákon Hatch Act, aby takovému chování předcházel. Zjevně nefunguje.

3. Očividná neúcta k zákonu. To že si Trumpův tým dovolil, aby jej kdokoliv mohl obvinit z porušení zákona Hatch Act, je přesně to, co Putin a další autokrati dělají neustále. Zákony se na krále a jeho dvůr nevztahují, jen na poddané.

4. Očividná neúcta k faktům. Jako americký velvyslanec v Rusku jsem považoval tento rys Putinova režimu za nejvíce frustrující. My - americká vláda - jsme byli omezeni fakty. Oni ne. Trump zjevně fakty omezován není. Obvykle nebývá.

Populismus "My proti nim". Nacionalismus "elity" proti "lidu". Autokratičtí populisté vždy využívají polarizující politiky identity k rozdělení společností. Mnoho populistických lídrů ve skutečnosti má jen málo společného s "masami". (Putin je velice bohatý.)

6. Opozice je "nepřítel lidu". Putin a další autokratičtí populisté představují své oponenty jako radikály a revolucionáře. Nesoustředí se na svůj vlastní rejstřík - často je máloco slavit - ale na hrůzy, které se stanou, pokud by ztratili moc. Zní to povědomě?

6b. Existuje dosud jeden rozdíl mezi Putinem a Trumpem. Putin také lživě tvrdí, že jeho političtí oponenti jsou podporováni zahraničními nepřáteli, USA a Západem. Trump zatím takto přímočarý nebyl. Ale myslím, že to přijde. "Pekingský Biden" na to poukazuje.

7. Právo a pořádek. Autokratičtí populisté o tom všichni pokřikují, i když pod jejich dohledem dochází k přesnému opaku.

8. Dobrý car proti špatným bojarům. Králové a carové vždycky za národní potíže vinili provinciální lídry. Putin vždycky obviňuje gubernátory... přesně jako Trump.

9. Individuální akty královské přízně. Putin, jako carové, které napodobuje, to dělá neustále. Když Trump nabízí milost nebo "udělení" občanství (což samozřejmě neudělá a nemá k tomu pravomoci), jde o typická falešná gesta královské přízně vůči poddaným.

10. Pocty a faleš. Vazalové musejí signalizovat svou naprostou loajalitu a absolutní oddanost králům a autokratům. Ti kdo to neudělají jsou odmrštěni od dvora nebo ze strany. (Kde byli Bushovi?)

11. Královská rodina. V tomto ohledu se Trump dokonce chová ještě více jako monarcha než Putin. (Ale sledujte Lukašenka a jeho syna s puškou v Bělorusku.) Množství příslušníků Trumpovy rodiny, kteří tento týden vystupovali - i přítelkyně dostala příležitost - překračuje dokonce i to, co dělá Putin.

12. Dosud existuje jeden veliký rozdíl. Dosud nevíme, kdo vyhraje listopadové volby. Tato nejistota je také klíčovým rozdílem mezi volebními demokraciemi a volebními autokraciemi. Jde také o rozdíl, jehož přetrvání není zaručeno, podle toho, jaký bude letošní výsledek.

Pro další čtení o populistech v komparativní perspektivě se podívejte na tuto zprávu.

Pro další čtení o volebních autokraciích se podívejte na tento přehledový článek.


0
Vytisknout
7597

Diskuse

Obsah vydání | 1. 9. 2020