Proč se Rusko připravuje na invazi do Běloruska

28. 8. 2020

Není jasné, zda jsou Lukašenkovy bezpečnostní síly schopny či ochotny udělat, co je nezbytné, aby obnovily v zemi pořádek. Rozhodne se Putin zasáhnout?, ptá se John Herbst.

Bělorusko dál překvapuje. Po šestadvaceti letech zdánlivě stabilního vedení režim Aleksandra Lukašenka narazil na potíže. Veřejné demonstrace zasáhly zemi od té doby, co se Lukašenko pokusil ukrást volby z 9. srpna. Od té doby došlo k zatčení tisíců lidí a širokému použití mučení, ale to vše dosud selhávalo. Není jasné, zda Lukašenkovy bezpečnostní síly jsou schopny či ochotny udělat, co je třeba. To přimělo Lukašenka, aby se obrátil na Vladimira Putina.

Podle běloruského diktátora bylo dosaženo dohody, která umožní Rusku intervenovat v Bělorusku, aby ukončilo nepokoje. Moskva existenci dohody potvrdila. Lukašenko doufá, že tato hrozba zlepší morálku bezpečnostních složek a přesvědčí protestující, aby ustoupili. Obnovuje snahu mobilizovat své síly a ukončit protesty. Ale není jasné, jak se to vyvine.

To pro Kreml představuje velký problém. Lukašenkovo Bělorusko bylo dlouho klíčovým členem Eurasijské ekonomické unie - která pro Putina představuje velkou prioritu a jde o spolehlivého partnera Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, která hraničí s NATO a nemá to daleko k ruské enklávě kolem Kaliningradu. I když Putin a Lukašenko udržovali nesnadné vztahy, Putin považuje za nepřijatelné, aby veřejné protesty odstranily "zvoleného" lídra. Takže Rusko zajistí, aby režim v Bělorusku zůstal u moci. V současnosti je Lukašenko v obtížné pozici, když zahájil násilné potlačování demonstrací, které neuspělo. Jeho legitimita je poškozena a dosud nemá situaci pod kontrolou.

Kromě toho Bělorusové nemají silnou tradici protiruské aktivity nebo postojů. Opozice neusiluje o členství v NATO nebo EU. Je také pravda, že demonstrace jsou plně domácí a chybí v nich západní vliv. Na rozdíl od protestů na ukrajinském EuroMajdanu nejsou vlajky EU vítány. Zástupkyně Svjatlany Tichanouské Marija Kolesnikovová dokonce prohlásila, že je příliš brzy na to, aby EU uvalila sankce na běloruské představitele zapojené do potlačování protestů.

Ruská invaze na pomoc Lukašenkovi, nebo za účelem instalování některého Lukašenkova podřízeného, by změnila postoj Bělorusů. A i když Putin neblibuje, když jsou autoritářští lídři demonstracemi donuceni odejít, v roce 2018 akceptoval odchod arménského premiéra Serže Sargasjana po masových demonstracích vedených Nikolem Pašinjanem, který byl pak zvolen premiérem.

Není důvod pochybovat, že by ruští vojáci dokázali dostat situaci pod kontrolu. Přesto by to nebylo snadné. V Bělorusku neexistuje centrální vedení protestů, které by bylo možno vyřadit nebo kooptovat. Demonstrace pokračují nejen v Minsku, ale v mnoha městech po celé zemi. Často se jedná o akce organizované zezdola. Takže Moskva by možná musela nasadit desetitisíce vojáků, pokud ne více, po celé zemi. Pacifikace by zřejmě zahrnovala zatčení desetitisíců lidí a řadu obětí.

Informační mlha, která umožnila Moskvě pokradmu okupovat a anektovat Krym a zahájit skrytou hybridní válku v Donbasu, je pryč. Kremelská invaze do Běloruska a její důsledky by byly plně zachycovány na sociálních médiích, stejně jako potlačování protestů proti Asadovi v Sýrii. Samozřejmě že Rusové a Lukašenko by mohli odříznout internet, ale to by bylo dočasné opatření. Jen by zkomplikovalo snahu opozice oznamovat násilí.

Putin musí také brát v úvahu situaci v Rusku. Po šest týdnů demonstrace proti zatčení populárního gubernátora Sergeje Furgala otřásaly Chabarovskem. Poslední dobou se demonstrace zaměřily na ruský federální systém, který Kremlu umožňuje udržovat kontrolu na regionální a lokální úrovni. Mnoho měst na Dálném východě a na Sibiři, včetně Chabarovska, zaznamenalo demonstrace solidarity s Běloruskem.

Putin by musel vzít v úvahu nepředvídatelné důsledky v Chabarovsku i jinde, pokud by vyslal vojáky do Běloruska.

To vše naznačuje, že Putin dá Lukašenkovi určitý čas na to, aby obnovil pořádek.

V této fázi zůstává otevřena řada možností. Ale pokud bude Lukašenko trvat na tom, že zůstane u moci, a jeho vlastní prostředky se ukážou nedostatečné k tomu, aby zajistil úspěch, pak Moskva bude čelit obtížnému rozhodování.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2120

Diskuse

Obsah vydání | 1. 9. 2020