Proč Putin nepošle vojska do Běloruska

28. 8. 2020

čas čtení 3 minuty
Téma možného vojenského vpádu Kremlu do Běloruska bylo vytaženo prokremelskými médii v době pokračujícího sporu Aleksandra Lukašenka s Moskvou v roce 2019, když jej Kreml tvrdě tlačil k rychlé integraci. Zpráva byla vypuštěna s cílem Lukašenka zastrašit. Před půlrokem různí mluvčí v ruských politických talk shows tímto tématem agresivně manipulovali. Nyní, v době politické krize v Bělorusku, se objevily i články amerických a evropských analytiků o možnosti tvrdých kroků Moskvy, včetně vojenského zásahu, napsal Aleksandr Morozov.


Kvůli svržení Lukašenka Putin vojenský zásah nepotřebuje. Je zřejmé, že Putinovi stačí v pondělí ráno veřejně prohlásit, že Lukašenko zašel příliš daleko a je nelegitimní, aby ve středu večer potlačená část vojenského a civilního vedení Běloruska přešla na jeho stranu. Protože žádnou jinou perspektivu nemá.

Kvůli podpoře Lukašenka Kreml vojenský zásah nepoužije. Již nyní poskytuje Kreml Lukašenkovi pomoc - v mediální oblasti, veřejnou kritikou Tichanouské a Koordinační rady, prohlášeními vyžadujícími nevměšování evropských států. Ale ne proto, že by měl Kreml zájem na uchování Lukašenkovy vlády. Je to proto, že podpora dělá z Lukašenka stále většího a většího dlužníka Kremlu. Jestli se udrží u moci, bude muset Kremlu platit po celý zbytek času, který ještě povládne.

Alarmismus obklopující perspektivu vojenského vpádu zakrývá skutečnou strategii Kremlu. Otevřeně ji formulují oficiální ruští mluvčí a je dobře patrná z narativu oficiálních kremelských médií. Zahrnuje pět bodů:

1. Nevměšování Západu a diskreditace libovolné podpory evropských států poskytnuté běloruské společnosti. Dosáhnout toho, aby západní aliance se společným požadavkem na nové volby nevznikla. Tuto linii prosazují Lavrov a kremelská média. Žádná společná akce se západními vládami s cílem dosáhnout nových běloruských voleb pro Putina nepadá v úvahu.

2. Dosáhnout změn ve složení opoziční Koordinační rady a vsunout do ní skupinu establishmentových politiků, kteří Kremlu lépe zaručí zachování vztahů mezi Moskvou a Minskem pro případ, že Lukašenko bude "hospitalizován" a bude třeba nových voleb. Odstranit Tichanouskou ze hry.

3. Dál dělat z Lukašenka beznadějného dlužníka Moskvy.

4. Dál přesouvat do Minsku ruské mediální experty, politické technology, skupiny agentů FSB, specialisty na kybernetickou bezpečnost kvůli získání kontroly nad vládním aparátem, nehledě na to, jestli Lukašenko v horizontu příštích tří měsíců zůstane u moci.

5. Vytvářet v běloruské společnosti přitažlivý obraz další integrace s Ruskem.

Běloruská společnost se nachází ve vážném stavu. Žádá aktivní podporu demokratických zemí. Požadování odchodu Lukašenka z politické scény dnes odráží masová očekávání.

Společenské hnutí nabývá stále širšího charakteru. Není vhodné zastrašovat je vojenským zásahem Kremlu. To dělají ti, kdo chtějí donutit společnost, aby souhlasila s provedením ústavní reformy předložené Lukašenkem.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
7311

Diskuse

Obsah vydání | 1. 9. 2020