Prezidentské volby v USA

Trump není největším nebezpečím pro svět...

4. 2. 2016 / Daniel Veselý

Jestliže jsem v řadě svých textů velice kriticky zohledňoval především zahraniční politiku stávajícího nájemníka v Oválné pracovně Baracka Obamy, obávám se, že zahraničně politická agenda příštího nájemníka či podle mého mínění spíše nájemnice bude zbavena mnohých kompromisů. Avšak nechci předbíhat.

Musíme vzít do úvahy, že prezidentské volby ve Spojených státech jsou spíše divadelním představením pro veřejnost, kde se točí obrovské peníze a v nichž v podstatě může uspět pouze politik mající za sebou klíčové lobby a Wall Street. Americká politická scéna zaznamenala hlavně v posledních letech výrazný posun doprava. Republikánská strana se slovy výzkumníků Thomase E. Manna a Normana J. Ornesteina stala „radikální vzpourou - extrémně ideologickou platformou, jež pohrdá fakty a kompromisy a přezírá legitimitu své politické opozice“ ZDE.

Někteří pozorovatelé vyjádřili uspokojení nad tím, že v tuzemsku nepříliš známý senátor Ted Cruz v Iowě porazil vulgárního a silně xenofobního kandidáta Donalda Trumpa. Nicméně Ted Cruz, za nímž stojí američtí evangelikáni, je ve skutečnosti mnohem chytřejší, disciplinovanější a ideologicky zaťatější než Trump, a proto může být i nebezpečnějším kandidátem na úřad amerického prezidenta. Tento politik pro představu přirovnal boj proti Obamově reformě amerického zdravotnictví, již lze označit za největší úspěch stávajícího prezidenta v domácí politice, k boji proti nacistům ZDE.

Ještě horší pohromu by Ted Cruz v Bílém domě napáchal v zahraničí: území Daeše by nechal kobercově bombardovat, což odporuje Ženevským konvencím a zároveň představuje válečný zločin ZDE.

Na druhou stranu ani Donald Trump se nenechal zahanbit, když prohlásil, že by na Daeš klidně svrhnul atomovou bombu ZDE, což můžeme brát jako jeden z jeho nevymáchaných „bonmotů“ nebo taky nikoliv. Prašť jak uhoď, dalo by se říct. Oba kandidáty pak spojuje ignorování děsivých dopadů globálního oteplování, jež mnohé kritické hlasy považují za smrtelnou hrozbu pro lidstvo.

Oproti těmto povážlivě nebezpečným individuím se zdá být nezávislý senátor za Vermont Bernie Sanders usilující o nominaci za Demokratickou stranu svěžím jarním vánkem. Nelze ho považovat za socialistu, jak řada jeho kritiků mylně tvrdí, ale v kontextu americké politické scény za politika éry Nového údělu a v evropské aréně pak spíše za středového politika. Kupříkladu šéfka strany Zelených Jill Steinová je ještě progresivnější političkou než Sanders. Sanders se totiž nechal slyšet, že by nezrušil velice kontroverzní kampaň dronů, ale i tak by byl jistě mnohem stravitelnějším šéfem Bílého domu než jestřábka Hillary Clintonová.

Nicméně Bernie Sanders, alespoň podle mého mínění, nemá v systému „prakticky koupených voleb“ ZDE šanci uspět. Pro mne je představa, že by Sanders v primárkách porazil Hillary Clintonovou a následně čelil Cruzovi nebo Trumpovi v bitvě o Bílý dům, naprosto děsivá. Mám za to, že korporátní sdělovací prostředky by ho doslova sežraly i s chlupy, konzervativci by bili na poplach, a nakonec by vermontský senátor prohrál.

Na druhou stranu Hillary Clintonová, jež nemá „ostudný“ cejch socialistky, má velkou šanci porazit jak Cruze, tak Trumpa, a v mých očích představuje pořád stravitelnější šéfku Bílého domu než kdokoliv z republikánů. Žel, ve stávajícím systému divadelní frašky zvané americké prezidentské volby, kandidát typu Bernieho Sanderse či Jill Steinové jednoduše upět nemůže.