Pomoc Sýrii: Peníze nejsou vše, když pomoc nelze doručit

5. 2. 2016


Dárci na mezinárodní konferenci pro Sýrii slíbili zhruba 11 miliard dolarů na zmírnění utrpení uprchlíků. Ale vybrat peníze může být o dost snazší, než doručit pomoc - zejména, když hlad je používán jako válečná zbraň, napsal Douglas Herbert.


Pětiletá občanská válka řádící v Sýrii, která metastázovala do nejhorší světové humanitární krize, vyvolává lidské tragédie rychleji, než je svět schopen reagovat.

"Po téměř pěti letech bojů je dost neuvěřitelné, že zatímco se v roce 2016 scházíme v Londýně, situace v místě se ve skutečnosti zhoršila," prohlásil před delegáty ze zhruba 70 zemí americký ministr zahraničí John Kerry.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun to vyjádřil přímočařeji.

"Situace v Sýrii je tak blízko peklu, jak jen je to na této zemi možné," prohlásil. Jeho organizace nedokáže doručit pomoc statisícům Syřanů v obklíčených oblastech.

Dárcovská konference jako podobné události z minulosti směřuje k omezení utrpení, zatímco světové mocnosti rezignují na ukončení konfliktu. Hodlají zajistit vzdělání a práci pro 4,5 milionu syrských uprchlíků ve čtyřech sousedních zemích: Turecku, Jordánsku, Libanonu a Iráku.

Pro velké dárce jako Německo, Británie, Norsko a USA jde o strategii, která zahrnuje stejně tak altruismus, jako sledování vlastního zájmu. Když se snaží udržet uprchlíky v regionu, Evropané je chtějí odradit od nebezpečné cesty do Evropy, kde je může čekat nijak vlídné přijetí.

Evropa již slíbila Turecku asi 3 miliardy eur na pomoc s péčí o 2,5 milionu uprchlíků, kterých dále přibývá. Jenže v nejzoufalejší situaci jsou "vnitřně přemístěné osoby", lidé, kteří museli odejít z domovů, ale zůstávají v Sýrii. Dárci a poskytovatelé pomoci mají velké problémy s doručením pomoci těmto lidem.

Z turecké hranice je hlášeno na 10 000 Syřanů, poté co byli vyhnáni z předměstí Aleppa vládní ofenzívou podporovanou ruskými nálety. Půl milionu Syřanů strádá v oblastech, které jsou obklíčeny.

Podle odhadu OSN v prosinci 97 % zbývajících syrských civilistů vláda brání v přístupu k pomoci za účelem získání kontroly nad obyvatelstvem. Snaží se je vyhladovět, aby se podrobili.

Prezident Bašár Asad vehementně popřel takovou politiku a obvinil z ní "teroristické" povstalce. (Tento přístup používají obě strany, vláda však v nesrovnatelně větším měřítku, což dokresluje právě dokončené obklíčení Aleppa - pozn. red.)

Podle OSN se 4,5 milionu Syřanů nachází v oblastech, kam je obtížné se dostat, a více než dvě třetiny z nich je po tři měsíce odříznuto od jakékoliv mezinárodní pomoci.

Asadova vláda typicky diktuje podmínky přístupu k pomoci pro civilisty v nouzi, povolení humanitárních konvojů, které má být samozřejmostí vyžadovanou mezinárodním právem, vydává za gesto dobré vůle. Naopak, bránění v přístupu k humanitární pomoci je považováno za válečný zločin.

Bohužel, nic nenasvědčuje tomu, že Asad a jeho ruský sponzor plánují změnu politiky. Dosavadní důkazy hovoří o tom, že pomoc je povolena, jen když to slouží vojenským cílům.

Dokud humanitární pomoc bude politizována a podřízena rozmarům nekompromisního autokrata, dárcovské konference se budou pokračovat jako na běžícím páse.

Jak řekla šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogheriniová: "Pokud nemáte přístup [k pomoci] a politický horizont, sejdeme se zde příští rok s větším množstvím peněz a bez řešení."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1420

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2016