Neoliberální ekonomové udělali tutéž chybu jako ekonomové někdejšího komunistického bloku

5. 2. 2016

Když ekonomové ignorují lidský faktor, všichni na to doplácíme

Ekonomové kolem Sorosova Institutu pro nové ekonomické myšlení se snad jako jediný zajímavě zabývali tím, proč došlo od roku 2008 ke globální ekonomické krizi, kterou ekonomové nepředpověděli, píše Timothy Garton Ash.

Adair Turner situaci jasně analyzuje ve své knize Between Debt and the Devil (Mezi dluhem a ďáblem). Poukazuje na to, že dominantní proud akademických ekonomů a ortodoxní ekonomické politické strategie nezaznamenal, že se od roku 2008 blíží krize, a prohloubil ji.

Zásadním problémem byla hypotéza, že trh jedná efektivně a racionálně. Ekonomové často předpokládají, že aktéři na trhu jednají racionálně, a to podle těchže mentálních modelů, které používají ekonomové! (Soros se snaží tento nesmysl vyvracet už půl století.) Moderní makroekonomové také ignorovali operace finančního systému a zejména roli bank.

Tržní fundamentalismus si o sobě myslí, že je diametrálním protikladem od komunistické tržní ekonomiky, avšak ve skutečnosti udělal tutéž kardinální chybu: věřil, že racionální model dokáže obsáhnout, předpovědět a optimalizoavt dynamickou složitost kolektivního lidského chování. Jak píší Roman Frydman a Michael Goldberg: "Jak socialistický plánovač ekonom tedy věří, že může dokázat obrovské věci, protože konečně odhalil jasný mechanismus, který řídí to, co produkuje trh."

Velká část akademických ekonomů propadla tomu, co se nazývá "závistí vůči fyzice" - ekonomie aspirovala na status, jistotu a předpověditelnost fyziky. Tato arogance se podporuje skutečností, že v oboru ekonomie, v jediném oboru společenských věd, se uděluje Nobelova cena. Kromě toho, politikové naslouchají ekonomům tak, jak nenaslouchají politologům kteří jsou na mnoha amerických univerzitách stoupenci teorie racionální volby v politice. Politik, který by jednal podle teorie racionální volby v politice, by brzo přišel o funkci, kdežto veřejnost bohužel musí platit účty za ty, kdo se rozhodli praktikovat teorii racionální volby v ekonomice.

Ekonomie prostě není tvrdá věda jako fyzika. Když se dělá pořádně, bere v úvahuá kulturu, historii, geogrfii, instituce a individuální i skupinovou psychologii. John Stuart Mill napsal, "Člověk nebude dobrým ekonomem, když není ničím jiným," a John Maynard Keynes poznamenal, ekonom musí být "matematik, historik, státník a do určité míry i filozof".

Studenti Manchesterské univerzity nedávno publikovali manifest, v němž požadovali, aby se na univerzitách v hodinách ekonomie používal přístup, který "začne s ekonomickými jevy a pak dá studentům soubor nástrojů k zhodnocení, jak ekonomické jevy mohou být vysvětleny z různých perspektiv". Studenti požadují odmítnutí matematických ekonomických modelů založených na nerealistických předpokladech.

A my laici bychom se měli poučit stejně. Měli bychom očekávat od našich ekonomů, stejně jako od našich lékařů, jen to, co jsou schopni přinést. Lékařství obsahuje vědeckou složku, která je větší než vědecká složka v ekonomii, avšak lékařská studia sama ukazují, do jak velké míry naše zdraví závisí na jiných faktorech, zejména psychických, a kolik toho o něm je stále ještě neznámé. Ekonomové jsou jako doktoři, ale ještě méně.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5961

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2016