Když ekologie, tak s pokrytectvím

4. 2. 2016 / Ivo Barteček

čas čtení 5 minut

Začínáte podléhat svodům ekologické propagace a uvažujete nad solárními panely? Slyšíte i na to, že díky nim ušetříte? Zapomeňte na to! V budoucnosti se vám taková investice může šeredně vymstít. Proč? Protože stát je chobotnice, která bere i tam, kde by měla slušně mlčet a dopřát občanům svobodu v sebeurčení.

V roce 2015 proběhl v Paříži velký klimatický summit, kde stanuly špičky světové politiky a hodiny a hodiny debatovaly o změnách klimatu. Proč? Protože stav klimatu je výrazně a negativně ovlivňován lidskou činností. Na summitu politické špičky nedošly k rozumné dohodě, jen k několika málo nezávazným doporučení, jimž si politické špičky s nadšením sobě vlastním zatleskaly, nechaly se vyfotografovat na titulní strany novin a rozjely se opět domů, kde na nezávazná doporučení zdárně zapomněly.

Proč? Protože zavedení opatření ochraňující klima by bylo prodělečné. Pokud by tedy jeden z rokujících států vzal doporučení vážně a tvrdě je ve své domovině zavedl, dostane se tak do konkurenční nevýhody oproti ostatním státům, které na jakékoliv doporučení kašlou. A do toho nepůjde nikdo.

Ve světle toho člověka napadne, že na politické špičky není spolehnutí. A že co si člověk neudělá sám, jako kdyby neměl. A proto začne přemýšlet nad fotovoltaickou elektrárničkou, kterou si nechá přidělat na střechu. Stejně je ta střecha takový nevyužitý prostor. Ale právě na takové lidi nezapomíná myslet stát a jeho dlouhé paže, které prahnou po desátcích.

Ke zřízení fotovoltaické elektrárny je potřeba získat licenci od Energetického regulačního úřadu. Že by obyčejný člověk mohl vyrábět svépomocí elektřinu, tu strategickou energii, z které stát tyje a zčásti i žije? To by rozhodně jednoduše nešlo. To by bylo aby se nám tu ti podřízení osamostatňovali a chovali se ekologicky bez našeho zásahu a zájmu. Ale jak jim to znesnadnit?

Ročně si přijde ekologicky smýšlející občan se svou elektrárničkou maximálně na 10 000,- Kč za odkup přebytečné energie. Měsíčně mu to dělá něco kolem 800,- Kč. Přičemž nemá možnost výkon fotovoltaiky zvýšit a tím zvýšit i svůj výdělek. Je zcela závislý na rozmarech počasí. V zimě jsou pak jeho příjmy z fotovoltaiky prakticky nulové.

Ve stínu pařížského klimatického summitu by vyplývalo, že se budování fotovoltaických elektráren bude podporovat. Vždyť občan tím snižuje svou uhlíkovou stopu. Vyrábí si elektřinu z obnovitelných zdrojů, což je, podle všeho, prospěšné jak planetě, tak i lidem. Opak je pravdou.

Získáním licence od Energetického regulačního úřadu se občan stává vlastně živnostníkem. Licence je svého druhu živnostenským oprávněním. Co z toho plyne?

Pokud ekologicky uvědomělý občan přijde o zaměstnání, je jeho povinností platit si zdravotní i sociální pojištění. Nedostane podporu v nezaměstnanosti. Bude potrestán za to, že chtěl nejen ušetřit, ale také učinit vstřícné gesto vůči klimatu. Je zcela jedno, že například minulých 20 let pravidelně a čestně platil daně, odváděl poplatky státní kase. Chová se ekologicky a tak jej stát ztrestá.

A tady lze spatřit ono ekologické pokrytectví státu. Ano, rokovat v Paříži, podepisovat nevynutitelné dokumenty, cítit se tak, tak hrdinsky… a doma pak trestat občany za to, že věci berou do vlastních rukou a ekologicky skutečně smýšlejí a jednají.

Právě fotovoltaické elektrárny umístěné na střechách domů by měly být zbaveny jakéhokoliv zdanění. Lidé by měli být podporování, nikoliv trestáni. Kdyby na každé střeše v České republice byly fotovoltaiky, sníží se emise neskutečným způsobem. A to je přeci cíl a celé vyznění pařížského klimatického summitu - účinně snížit emise oxidu uhličitého.

Stát by měl lidem, kteří touží po fotovoltaice, udílet státní vyznamenání, ne si z nich dělat další zdroj příjmů. A snižovat emise nějakým vládním nařízením? To jsou zase jen byrokratické průtahy, neschopnost domluvit se nebo nemožnost něco protlačit. Na druhou stranu postupné snižování emisí tím, že se bude, bez nároku na výpalné, podporovat výstavba solárních panelů na střechách rodinných domů a tím se po kouscích, po malých částech, sníží i emise, to je cesta, která by mohla fungovat. Kdo by ale chtěl fotovoltaiku, když mu za to v podstatě hrozí bída, pokud se dostane do nesnadné životní etapy?

Stát tak trestá své občany za uvědomělost a snahu jednat logicky a správně. A proč? Spekulovat můžeme o všeličems. Ale asi zásadním problémem může být ČEZ. To on by při větším množství solárních elektráren přicházel o provize. A to je z vládního hlediska jasný nedostatek.

0
Vytisknout
8171

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2016