Americké prezidentské volby aneb Sofiina volba?

3. 3. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Prezidentské volby ve Spojených státech vstoupily do nové fáze po takzvaném superúterý, kdy v sedmi z jedenácti státech za republikány zvítězil magnát Donald Trump a s týmž úspěchem za demokraty bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ačkoliv nelze předbíhat událostem, je nyní dost pravděpodobné, že se budoucím americkým prezidentem stane jeden z těchto politiků.

Přiznám se, že bych nechtěl být v kůži amerických voličů, neboť oba pravděpodobní uchazeči o křeslo v Oválné pracovně jsou bezpečnou zárukou toho, že se především zahraniční politika USA výrazně zradikalizuje. Jestliže stávající nájemník v Bílém domě Barack Obama představuje v dějinách této země relativně umírněného prezidenta, jemuž lze však vytýkat řadu věcí od války dronů po rozšíření americké vojenské přítomnosti ve světě, prezident Donald Trump či prezidentka Hillary Clintonová by patřili mezi výrazně konfrontační státníky.

Byznysman a miliardář Donald Trump vykazuje známky silně autoritářského politika, ba podle některých pozorovatelů inklinuje přímo k fašismu ZDE. Trump nedávno na svém twitterovém účtu zveřejnil proslulý Mussoliniho citát („Je lepší žít jeden den jako lev, než žít sto let jako ovce.“ ZDE) a poté, co mu jeho kritikové vyčetli, že jde o výrok známého fašisty, odmítl se od něj distancovat. 

Není ani moc divu, že miliardářovi vyslovil podporu bývalý šéf Kukluxklanu a rasista David Duke. Trump nakonec tváří v tvář vlně kritiky Dukeovu podporu odmítl. Autoritářské tendence republikánský kandidát prokázal v Georgii, kdy nechal bezpečnostními složkami vyvést ze sálu, kde vystupoval před svými přívrženci, 30 afroamerických studentů ještě před zahájením akce ZDE.

Stojí za to připomenout, že tento vulgární populista při své spanilé politické jízdě sází na iracionální strach a nenávist ohledně muslimů a migrantů (převážně z Latinské Ameriky), ne nepodobným způsobem jako český prezident Miloš Zeman. Trump se taktéž netají tím, že by domnělé nepřátele Spojených států nechal mučit mnohem horšími prostředky, než tomu bylo za administrativy George W. Bushe ZDE, a rodiny podezřelých teroristů by rovnou nechal usmrtit ZDE. Bylo by skutečně pošetilé se domnívat, že tento miliardář - podobně jako jeho straničtí kolegové - nikdy neslyšel o Ženevských konvencích, jež Spojené státy před mnoha lety ratifikovaly.

Nicméně i v očích některých významných neokonzervativců, jako je kupříkladu bývalý viceprezident Dick Cheney nebo bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld, je Donald Trump ještě umírněným kandidátem ZDE. Magnát se totiž provinil tím, že označil invazi do Iráku za chybu s tím, že byla založena na lžích. 

Donald Trump navíc porušil jedno tabu, a to tehdy, co prohlásil, že by USA v případě izraelsko - palestinského konfliktu měly zůstat neutrální. Takto umírněnou pozici v tomto specifickém případě nezastává ani progresivní kandidát na prezidenta za Demokratickou stranu Bernie Sanders. 

 Také Trumpova pozice vůči Rusku, konkrétně vůči Vladimiru Putinovi, se poněkud odklání od oficiálních stanovisek Republikánské strany. Na druhou stranu, prostořeký byznysman prosazuje konfrontační politiku s Čínou. To je velice nebezpečná pozice, neboť Jihočínské moře představuje neuralgický bod, kde se střetávají zájmy antagonistických velmocí.

Hillary Clintonová má na rozdíl do Donalda Trumpa zkušenosti ve vysoké politice a nadto má ruce namočené v krvi. Clintonová ve funkci šéfky americké diplomacie prosazovala během občanské války v Libyi nebezpečně konfrontační kurs. Dokonce i deník The New York Times naznačuje, že pod taktovkou Clintonové se z Libye stal selhavší stát, kde je na postupu Daeš ZDE

Politika bývalé první dámy taktéž hrála do karet pučistům v Hondurasu tak, aby v roce 2009 mohli svrhnout demokraticky zvoleného prezidenta Manuela Zelayu ZDE. Smutným faktem je, že tato chudá latinskoamerická země se z chaosu, který po převratu následoval, dosud nevzpamatovala.

Hillary Clintonová je podle mého soudu dokonalou favoritkou velkého byznysu, klíčových lobby a Wall Streetu; dalo by se říct, že představuje ukázkovou republikánku ZDE, jíž na strastech průměrných Američanů pramálo záleží. Nerad bych sýčkoval, ale pokud proti sobě v prezidentském klání nastoupí vulgární populista nemající daleko k fašistickým manýrům a neúprosná jestřábka, půjde o pověstnou Sofiinu volbu. Přesto se domnívám, že hlas pro republikánského kandidáta prostě nepřipadá v úvahu.

0
Vytisknout
8125

Diskuse

Obsah vydání | 4. 3. 2016