Proč Afghánce neodradí omezení na evropských hranicích

2. 3. 2016


Během minulého týdne Šajma a Muhammad Ahsadovi, oba učitelé z Afghánistánu, spali se čtyřmi dětmi na zemi na Viktoriině náměstí v Athénách. Během víkendu se malý park zaplnil více než pětistovkou imigrantů a uprchlíků, z nichž většinu tvoří Afghánci, kteří tak jako Ahsadovi nesmějí pokračovat v cestě.


Ještě před dvěma týdny patřili Afghánci ke třem národům, jimž bylo povoleno pokračovat do Makedonie a zamířit na sever, aby žádali o azyl v zemích, jako Německo a Švédsko. Tvoří 29 % z více než 112 000 těch, kdo dorazili do Řecka od počátku roku, jde o druhou nejpočetnější skupinu po Syřanech, tvrdí UNHCR.

Ale krátce předtím, než Ahsadovi dorazili autobusem do pohraničního města Idomeni, zavedla Makedonie nové pohraniční kontroly, které brání ve vstupu všem, kromě Syřanů a Iráčanů s dokumenty. Minulý týden řecká policie obklíčila Afghánce, kteří se shromáždili nedaleko Idomeni, a odeslala je zpátky do Athén.

"Vzali nás do tábora, ale ten byl plný, tak teď jsme zde," říká Šajma Ahsadová.

Kolem nejsou veřejné umývárny a pach lidských výkalů na náměstí je zoufale dotěrný. Dva migranti, pravděpodobně Pákistánci, se minulý týden pokusili oběsit na stromě doslova pár metrů od místa, kde Ahsadovi sedí.

Ahsadovi opustili svůj dům nedaleko města Kunduz v lednu. Města se v září zmocnil Talibán a pár týdnů na to jej znova obsadily vládní jednotky. Ale boje pokračují. Ahsadovi se rozhodli hledat útočiště v Evropě. Prodali auto a dům - strýc také prodal své knihkupectví - aby dali dohromady 8 000 eur potřebných k zaplacení pašerákům.

Pokud bylo cílem nových omezení odradit Afghánce od cesty do Evropy, rozhovory s nimi v Afghánistánu a po celé cestě do Turecka naznačují, že tato strategie nemusí být úspěšná. Ti lidé se doma bojí o život.

Pozemní cesta používaná většinou Afghánců vede přes Írán a Turecko, trvá průměrně 65 dnů a může stát tisíce eur. Ale mnozí stráví nějaký čas v Íránu, Pákistánu a Turecku, kde se snaží pracovat a vydělat peníze na zaplacení pašerákům.

Když nakonec dorazí do Turecka, zjistí, že je tam pro ně situace takřka beznadějná, vrátit se nemohou - a zbývá jim jen cesta vpřed.

Na rozdíl od Syřanů a Iráčanů se Afghánců netýká oficiální program EU na relokaci 160 000 uprchlíků z Řecka a Itálie do dalších zemí během příštích dvou let. Jedinou jejich legální možností je teď požádat o azyl v Řecku zničeném šestiletou finanční krizí.

Mnozí z nich se rozhodnou s pomocí pašeráků cestovat dál. Pašeráci se už shromažďují nedaleko parku, aby si rozebrali potenciální nové zákazníky.

Šajma tvrdí, že jim nabízeli ilegální cestu do Německa za 4 000 eur. "Řekli jsme jim, že nám nezbyly žádné peníze," dodává. Zatím stále doufají, že se hranice pro Afghánce znova otevře.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3331

Diskuse

Obsah vydání | 4. 3. 2016