ČR: Sněmovna projedná zrušení veřejné kontroly nad státními firmami

23. 3. 2026

 
Ve veřejné debatě se často mluví hlavně o Výboru pro personální nominace. Návrh ale ruší víc. Spolu se zákonem by bez náhrady zanikla i povinná otevřená výběrová řízení na pozice v řídících orgánech státních firem. Zmizela by tak jedna z nejdůležitějších pojistek, která otevřela vedení státních firem i kvalifikovaným kandidátům mimo politické a osobní vazby. Současně by podstatně zeslábl i veřejný dohled nad tím, kdo je do těchto funkcí navrhován a jmenován.

Jde o firmy s obrovským majetkem

Nejde o okrajové téma. Společnosti s účastí státu hospodaří s majetkem přesahujícím 1,3 bilionu Kč a mají roční obrat přes 440 miliard Kč. Jejich řízení a fungování má přímý dopad na kvalitu služeb, které každodenně využíváme, jako jsou dodávky elektřiny, plynu a vody. Státní firmy také zajišťují velkou část strategické infrastruktury státu. 

Data ukazují, že zákon funguje

Podle analýzy Lobbio výbor od účinnosti zákona posoudil 414 nominací. V 25 případech vydal nedoporučující stanovisko a ve 20 z nich ministerstva kandidáta nakonec nejmenovala. I nezávazné stanovisko tedy bylo v praxi respektováno v 80 % případů. Zákon tak reálně omezuje problematické nominace a kultivuje personální politiku státu.

Argument o nesystémovosti a nákladech neobstojí

Vládní argument, že zákon je nesystémový, podle právníka Lobbio Tomáše Opata neplatí. "Pokud má jeden orgán posuzovat nominace napříč ministerstvy, logicky musí jít o poradní orgán vlády. Ministři přitom o jmenování dál rozhodují a nesou za něj politickou odpovědnost. Už původní důvodová zpráva k nominačnímu zákonu navíc výslovně uváděla, že čistě exekutivní řešení není systémové, protože nepřináší dostatečnou veřejnou kontrolu" vysvětluje Tomáš Opat. Neobstojí ani argument o vysokých nákladech. Samotný Výbor pro personální nominace stál stát v roce 2021 jen 79 625 Kč. Ve srovnání s významem a velikostí státních firem jde o zcela zanedbatelnou částku.

Lobbio: zlepšit ano, zrušit ne

Lobbio upozorňuje, že zákon má slabiny, ale řešením není jeho zrušení bez náhrady. Analýza doporučuje zákon posílit, například zavedením jednotného veřejného portálu pro nominace a výběrová řízení, jasnějšími profily obsazovaných pozic nebo databází kvalitních kandidátů.
„Naše rozsáhlá analýza ukazuje, že platný nominační zákon má své mezery. Jsme ale přesvědčeni, že zákon pomohl zlepšit veřejnou kontrolu obsazování funkcí ve státních firmách a že je potřeba ji dále posílit. Cestou ke zlepšení současného stavu ale určitě není zrušení zákona bez náhrady," říká Tomáš Opat.

Pokud by návrh prošel, stát nepřijde jen o přezkum nominací výborem. Přijde i o povinná veřejná výběrová řízení do vedení státních firem a o část veřejné kontroly nad tím, kdo a proč tyto pozice obsazuje. A právě to je na návrhu nejproblematičtější.