EU má na důležité věci jednomyslnost rozhodování, což znamená, že kdokoli může rozhodnutí zablokovat. Fakticky se častěji děje vydírání než blokování - daná země něco chce, protože nějaký místní BabišFicoOrbán se chce pochlubit před svými voliči, "jak to té Evropě nandal", případně ho pasou místní oligarchové a tak prudí. (Často ani nejde o důležité věci - jen malichernost, sobectví a malost).

K čemu přesně dojde, pokud k tomu dojde?

Stane se toto. Skupina států v "áčkovém" týmu začne rychleji odstraňovat bariéry pro byznys mezi sebou. Velmi pravděpodobně bude investovat nemalé veřejné prostředky (!) do věcí společného zájmu - například vybudování silného kapitálového trhu, který bude schopný nabídnout alternativu vůči USA, budou pravděpodobně směřovat k fiskální unii (tj. "jedno ministerstvo financí / jeden rozpočet / jedna centrální banka"), zvýší investice do špičkového výzkumu a do komercionalizace výsledků výzkumu. Postupně zavedou jednotný energetický trh (tak jako kdyby šlo o jednu zemi). Vynutí si jednotné právo v byznysu - tak, aby podnikatel působící v této skupině měl jedinou legislativu, platící ve všech zemích naprosto stejně. Fakticky to povede k federalizaci této části EU.

Co my? Proč nás tam nechtějí? My tam chceme být taky!

A teď teprv nastane ta pravá sranda. Kverulantská a vysíračská Česká republika najednou s překvapením zjistí, že by bylo mnohem lepší, kdybychom byli uvnitř. Jsme jako dítě, které neustále otravuje ostatní, ale když se ostatní znechuceně seberou a jdou hledat jiné pískoviště, protiva křičí, že chce s nimi a stěžuje si, že jsou zlí, že jej nevezmou.

Protože nikdo nechce být v béčku, když by mohl být v áčku. Nikdo nechce být ve zvláštní škole. Nikdo moc nechce na učňák, když spolužáci jdou na vysokou. Nechcete být v partě s Bulharskem, když můžete být s Dánskem.

Budou se velmi rychle provádět a publikovat výzkumy a modelace ekonomů, ze kterých bude vyplývat, jak moc je lepší být v áčku než v béčku. Pro ekonomický růst, pro prosperitu, pro přístup k zakázkám a investicím, pro možnost bezbariérového obchodování - pro vyšší platy a mzdy.

Ukáže se, že země mimo Tým A najednou budou trpět - několikanásobně. Skutečná integrace až federalizace zemí v Týmu A povede postupně k tomu, že tyto státy budou preferovat obchodování a podnikání uvnitř tohoto týmu - protože to bude snazší a levnější. Když budou zakládat svoje pobočky a fabriky, budou se nejdřív ptát, zda to jde v Áčku: protože to bude snazší a rychlejší. Pokud bude federalizace Áčka pokračovat včetně fiskální unie a společného rozpočtu, tak navíc obchodování a podnikání, utrácení peněz ve vedlejší (ale áčkové) zemi bude patriotické - vlastně utrácím pořád "doma".

Tohle všechno ekonomové propočtou a dobře zdůvodní. Není to složité. Být v béčku se těžce nevyplatí.

Sranda pokračuje o úroveň výš. Najednou se ozve Polsko, že chce být v Áčku. A že je ochotno přistoupit na všechna pravidla hry: většinové hlasování, povinnost přijmout rozhodnutí, některá nepopulární rozhodnutí, a dřinu. Protože Poláci mají hrdost a ambice - jestli něco nechtějí, tak stát za dveřmi. Obětují pro to co bude potřeba. Áčko řekne: ok, super, vítej. Ale připrav se na to, že si to fakt odpracuješ. Polák: s tím počítám, pracovat umím, něco obětuju. A vzápětí se přihlásí Rumuni, kteří jsou Poláky Balkánu.

Cože, Pšonci, co tady jezdili ještě nedávno v maluchách, ti že mají být v áčku a my v béčku? Tohle bude najednou těžká rána pro naše sebevědomí. Věřím, že se to najednou překlopí a voliči - ti stejní, kteří pro EU neměli dvacet let slovo slušné - řeknou, politici, tak to ne, nezvolili jsme vás proto, abychom stáli za dveřmi a čutali si ligu se Spartakem Plovdiv a FC Timisoara. My tu chceme vidět Bayern a Manchester. Makejte na tom!

Pointa může být překvapivá

Docela věřím, že plán této "E9", evropského áčka, počítá se dvěma variantami, přičemž tu první jsem nezmínil a je lepší pro všechny než ta druhá. Totiž to, že skupina E9 řekne: ne, nebudeme dělat Áčko a Béčko, zůstáváme pořád E27, žádné užší jádro, ale opravdu musíte přijmout tato pravidla a tento plán rychlejší integrace, bez možnosti kladení kverulantských klacků pod nohy. A pokud to nevezmete, stavíme Áčko a ptáme se, kdo se k nám přidá. Fico a Orbáne, vy se ani nehlaste, dokud tam sedíte.

Protože dělení na Áčko a Béčko není výhrou Evropy. Je to možná výhrou pro to áčko, ale s hořkým poznáním, že pan-evropský projekt integrace vlastně neuspěl, byl příliš ambiciózní a předčasný. Že je - zejména v této změněné geopolitické situaci! - lepší udělat integraci tvrdšího jádra, i tak půjde o obří zónu s 250+ milióny obyvatel, ekonomicky nesmírně silnou, ukázat, jak to funguje... a nechávat v ní dveře otevřené.