Špionážní spis, který přiměl Izrael k útoku na Írán

20. 6. 2025

Izrael sdílel tyto výzvědné informace s USA a dalšími západními partnery, podle informací z "autoritativního zdroje". Zpráva poskytuje pohled na izraelské dokumenty a jejich tvrzení ohledně obohaceného uranu a "urychlování" íránského programu.

Pozoruhodné je, že americký prezident Donald Trump také nedávno odmítl hodnocení ředitelky národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbard, že Írán nevyrábí jadernou zbraň, čímž poprvé během svého druhého funkčního období veřejně odporoval svému šéfovi špionáže.

V rozhovoru s novináři na palubě Air Force One, když se předčasně vracel do Washingtonu ze summitu G7 v Kanadě, byl Trump dotázán, jak blízko je podle něj Írán tomu, aby měl jadernou zbraň.

"Velmi blízko," odpověděl.

Írán popírá vývoj jaderných zbraní a tvrdí, že jeho program obohacování uranu je pouze pro mírové účely.

Ale jaké konkrétní důkazy přiměly Izrael k zahájení útoků na Írán?

Dokumentace

Izraelské dokumenty sdílené se spojenci obsahovaly nové podrobnosti o íránských plánech na "vytvoření výbušného jaderného zařízení".

Informace předložené Izraelem zahrnují podrobný popis nedávného, naléhavějšího tlaku íránských vědců na "vyzbrojování" nebo vytvoření výbušného jaderného zařízení, uvádí zpráva. Dokumentace poskytuje dva klíčové důkazy pro toto tvrzení.

"První je, že íránský vědecký tým odvezl množství jaderného materiálu s nejasným statusem obohacování, který je neznámý pozorovatelům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kontrolní pobočky OSN (9. června MAAE vyhodnotila, že Írán má oficiální zásoby přes 400 kg vysoce obohaceného uranu)."

"Druhým údajným důkazem je, že vědci urychlili svou práci a chystali se setkat s veliteli íránských raketových sborů, zjevně aby se připravili na budoucí "spojení" jaderné hlavice s raketou."

Hodnocení izraelských zpravodajských služeb také opakují některé informace, které jsou již známy z několika zpráv MAAE dokumentujících íránské aktivity související s jadernými zbraněmi.

"Tajná zvláštní skupina"

Dokumenty izraelské rozvědky naznačují, že zhruba před šesti lety vědci vytvořili tajnou "Zvláštní pokrokovou skupinu", pod záštitou bývalého ředitele AMAD Mohsena Fachrízádeha.

AMAD byl formální íránský výzkumný program jaderných zbraní, který byl ukončen v roce 2003, pravděpodobně proto, že se obával amerického útoku, uvádí.

"Cílem tajné Zvláštní pokrokové skupiny bylo připravit cestu pro mnohem rychlejší proces zbrojení, pokud a až bude učiněno rozhodnutí Alího Chameneího, íránského nejvyššího vůdce, spěchat s bombou."

Fachrízádeh byl zabit Izraelem v listopadu 2020.

13. června, v prvních hodinách války, zveřejnila izraelská vláda snímky popisující pozadí tohoto příběhu. Se spojenci se však podělil také o další hodnocení, která naznačují, že Zvláštní pokroková skupina na konci loňského roku zintenzivnila svůj výzkum.

"Írán měl novou motivaci pokročit k bombě. Vzpamatovával se z omezeného dopadu svých raketových útoků na Izrael a z vyčerpání své protivzdušné obrany izraelskými údery v říjnu 2024. A čelil kolapsu svých zástupců, Hamásu a Hizballáhu, v Gaze a Libanonu."

Dalším klíčovým zjištěním zprávy bylo setkání mezi oddíly Islámských revolučních gard, které mají na starosti balistické rakety, a vědci země.

"Navrhovaná schůzka byla rubikonem, kdy šéfové raket byli poprvé zahrnuti do tajemství, což na oplátku naznačovalo, že plánování procesu "připojování" jaderného zařízení k raketové hlavici právě začíná."

Poslední izraelský úder

Izraelská armáda uvedla, že zaútočila na jaderný reaktor Arak v Íránu a zasáhla to, co označila za zařízení pro vývoj jaderných zbraní v oblasti Natanzu.

Mezi svými jadernými zařízeními měl Írán částečně postavený těžký výzkumný reaktor původně nazvaný Arak a nyní Chondab.

Íránská média ve čtvrtek ráno oznámila, že v oblasti jaderného zařízení Chondab byla aktivována protivzdušná obrana, přičemž dvě střely zasáhly oblast v její blízkosti.

Úředníci řekli íránské státní televizi, že evakuace byla provedena před útoky a že nebyla zjištěna žádná rizika radiace nebo obětí. Nebyla tam žádná zmínka o nějakém poškození.

Natanz, na který Izrael předtím udeřil během své šest dní trvající letecké války s Íránem, byl místem komplexu v srdci íránského jaderného programu, který zahrnoval dvě zařízení na obohacování uranu.

Izraelská armáda dodala, že se zaměřila na strukturu těsnění aktivní zóny reaktoru v Araku, kterou identifikovala jako klíčovou složku při výrobě plutonia.

V Chondabu se nachází částečně postavený těžký výzkumný reaktor.

Výstavba byla zastavena na základě jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015 a jádro reaktoru bylo odstraněno a naplněno betonem, aby se stalo nepoužitelným.

Írán však informoval jaderný dozor OSN, že plánuje zahájit provoz reaktoru v roce 2026.

Těžkovodní reaktory představují riziko šíření jaderných zbraní, protože mohou snadno produkovat plutonium, které lze stejně jako obohacený uran použít k výrobě bomby.

Zdroj v angličtině: ZDE