Rakety zasáhly Izrael poté, co Írán zahájil odvetné údery
22. 6. 2025
čas čtení
17 minut
Čína obvinila USA, že svým leteckým úderem porušily mezinárodní právo a zvýšily napětí na Blízkém východě.
V prohlášení zveřejněném na X ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo k příměří.
Čína důrazně odsuzuje útoky USA na Írán a bombardování jaderných zařízení pod dohledem MAAE.
Činy USA vážně porušují cíle a zásady Charty OSN a mezinárodního práva a vyostřují napětí na Blízkém východě.
Čína vyzývá strany konfliktu, zejména Izrael, aby co nejdříve dosáhly příměří, zajistily bezpečnost civilistů a zahájily dialog a jednání.
Čína je připravena spolupracovat s mezinárodním společenstvím, spojit síly a bránit spravedlnost a usilovat o obnovení míru a stability na Blízkém východě.
Íránský prezident Masoud Pezeshkian obvinil USA, že jsou „hlavní příčinou“ izraelských útoků na Írán, jak uvedla stanice Al Jazeera.
Pezeshkian obvinil USA, že jsou zodpovědné za izraelské akce vůči Íránu.
„Ačkoli
se zpočátku snažili svou roli utajit, po rozhodné a odstrašující reakci
ozbrojených sil naší země a zjištění zjevné neschopnosti sionistického
režimu [Izraele] se nevyhnutelně dostali do popředí,“ řekl s odkazem na
USA.
Uvedl, že navzdory ztrátám, které země utrpěla, je nyní čas odložit rozdíly a „aktivovat velké schopnosti lidu“.
Papež Lev řekl, že mezinárodní společenství musí pracovat na tom, aby se zabránilo otevření „nenapravitelné propasti“.
Během
své týdenní modlitby s poutníky papež řekl věřícím: „Každý člen
mezinárodního společenství má morální odpovědnost: zastavit tragédii
války, než se stane nenapravitelnou propastí.“
„Žádné ozbrojené
vítězství nemůže nahradit bolest matek, strach dětí, ukradenou
budoucnost. Ať diplomacie umlčí zbraně, ať národy plánují svou
budoucnost mírovými snahami, nikoli násilím a krvavými konflikty,“
dodal.
„V této dramatické situaci, která zahrnuje Izrael a
Palestinu, hrozí, že bude zapomenuto každodenní utrpení obyvatel,
zejména v Gaze a dalších oblastech, kde je stále naléhavější potřeba
adekvátní humanitární pomoci.“
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že
budovy v Isfahánu, které byly terčem útoku, neobsahovaly žádný jaderný
materiál nebo obsahovaly pouze malé množství obohaceného uranu.
Agentura
Reuters cituje komentáře, podle nichž je radioaktivní kontaminace
omezena na budovy, které byly poškozeny nebo již zničeny.
IAEA
uvedla, že bylo zasaženo šest budov, spolu se čtyřmi, které byly cílem
útoku již dříve. Jednou z budov, které byly napadeny, byla továrna na
výrobu palivových tyčí, dodala agentura.
Řada bytových domů v Ramat Aviv, severním předměstí Tel Avivu, byla v neděli ráno zasažena íránskou raketou.
Útok vytvořil velkou díru v sousedství vedle velkého nákupního centra, ale způsobil pouze lehké ztráty na životech.
Místní obyvatelé se po spuštění sirén kolem 7:30 ráno ukryli v podzemních bunkrech nebo v zesílených bezpečnostních místnostech ve svých budovách.
V dopoledních hodinách byla oblast zaplavena záchranáři, kteří prohledávali trosky, a začaly úklidové práce.
Indický premiér Narendra Modi uvedl, že v neděli hovořil s íránským prezidentem Masoudem Pezeškianem, aby vyjádřil „hluboké znepokojení nad nedávným eskalováním situace“ po amerických útocích na íránská jaderná zařízení
„Hovořil jsem s íránským prezidentem Masoudem Pezeškianem,“ napsal Modi na Twitteru. „Podrobně jsme diskutovali o současné situaci ... zopakovali jsme naši výzvu k okamžitému uklidnění situace, dialogu a diplomacii jako cestě vpřed a k brzkému obnovení míru, bezpečnosti a stability v regionu.“
Nové Dillí je stále více znepokojeno riziky plynoucími z rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě – od turbulencí na ropném trhu po širší nestabilitu v Perském zálivu, kde žije velká indická diaspora a kde má Indie důležité ekonomické zájmy.
Indie a Írán mají dlouhé vztahy, které jsou formovány tím, co obě strany nazývají „civilizačními vazbami“, spojenectvím z dob studené války a ekonomickými vazbami.
Írán byl jedním z největších dodavatelů ropy do Indie, dokud to nezastavily sankce USA. Nové Dillí také značně investovalo do íránského přístavu Chabahar, který Indii nabízí přímou cestu do Afghánistánu a Střední Asie.
Diplomatická rovnováha Indie se v posledních letech stala křehčí, protože se snaží o užší vztahy s USA a Izraelem a zároveň se snaží zachovat vazby s Teheránem.
Indie se důsledně zdržuje hlasování o rezolucích OSN o příměří v Gaze a zároveň volá po řešení spočívajícím ve dvou státech.
Íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghči odmítl sdělit, zda se Teherán bude snažit omezit globální obchod přes Hormuzský průliv nebo odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
V Istanbulu řekl: „Máme k dispozici řadu možností – a to je vše... samozřejmě by měla být vždy otevřena cesta k diplomacii, ale v současné situaci nejsme schopni rozhodnout, jak a s kým budeme znovu jednat, takže počkejme na naši odpověď.
„Nejprve, až skončí agrese, rozhodneme, jak znovu zahájit diplomatická jednání.“
Araghči nevynechal žádnou příležitost, aby se ostře vyjádřil proti Washingtonu a zejména proti Trumpově administrativě, a na závěr popsal, jak dnes odpoledne odletí do Moskvy a zítra ráno se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Prezident Trump byl zvolen na základě slibu, že ukončí nákladné zapojení Ameriky do nekonečných válek v naší části světa, ale zradil nejen Írán tím, že zneužil náš závazek k diplomacii, ale také oklamal své vlastní voliče, kteří se podřizují přáním hledaného válečného zločince,“ řekl Araghchi s odkazem na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghči uvedl, že americké letecké údery z minulé noci porušily „všechny červené čáry“, a varoval před „dalekosáhlými důsledky“ nedělního útoku.
Araghči byl v Istanbulu na jednání s regionálními protějšky o konfliktu mezi Íránem a Izraelem. V rámci setkání Organizace pro islámskou spolupráci v Istanbulu Araghči uvedl: „Náhle jsme čelili agresi amerických sil vůči našim jaderným zařízením: Islámská republika Írán nejdůrazněji odsuzuje brutální vojenskou agresi USA proti mírovým jaderným zařízením Íránu,“ řekl.
„Jedná se o pobuřující, závažné a bezprecedentní porušení principů Charty OSN a mezinárodního práva a za nebezpečné důsledky a dalekosáhlé dopady tohoto agresivního činu nese výlučnou a plnou odpovědnost válečnická a bezprávní administrativa ve Washingtonu.“
Íránský ministr zahraničí poskytl jen málo podrobností o dopadu úderů na tři jaderná zařízení. Konkrétní podrobnosti pominul a místo toho se zaměřil na dopad na mezinárodní diplomacii a společné dohody upravující jaderné zbraně.
Araghč uvedl, že od úderů hovořil s úředníky v Teheránu a „nemám přesné informace o rozsahu škod. Ale nemyslím si, že záleží na tom, jak velké škody byly způsobeny. Útok na jaderné zařízení je sám o sobě neodpustitelným porušením mezinárodního práva a měl by být odsouzen.“
Útok USA označil za potenciálně nebezpečný pro jednání zaměřená na omezení íránského jaderného programu a vyzval k zásahu OSN, Rady bezpečnosti OSN a dalších orgánů, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
„Nelze dostatečně zdůraznit, jak devastující ránu zasadil globálnímu režimu nešíření jaderných zbraní USA, stálý člen Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl.
„Mlčení tváří v tvář tak flagrantní agresi by uvrhlo svět do bezprecedentní míry nebezpečí a chaosu... lidstvo se dostalo příliš daleko, aby dovolilo bezohlednému tyranovi vrátit nás zpět k zákonům džungle.“
„Dveře pro diplomacii by měly být vždy otevřené, ale v současné době tomu tak není. Moje země je terčem útoku a my musíme reagovat na základě našeho legitimního práva na sebeobranu. Budeme tak činit tak dlouho, jak to bude nutné. Myslím, že je irelevantní žádat Írán, aby se vrátil k diplomacii, protože jsme byli uprostřed diplomatických jednání s USA, když to Izraelci zmařili. Byli jsme uprostřed jednání s Evropany, teprve před dvěma dny v Ženevě, když se Američané rozhodli to tentokrát zničit.“
Araghchi zdůraznil, že možnost další diplomacie zůstává otevřená, ale zároveň jasně naznačil, že Teherán bude na útoky USA reagovat vojensky, než se případně vrátí k jednacímu stolu.
„Írán si vyhrazuje všechny možnosti na obranu své bezpečnosti, svých zájmů a svého lidu,“ řekl.
Turecko varovalo, že útok USA na Írán by mohl regionální konflikt proměnit v globální, přičemž ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ankara je hluboce znepokojena možnými dopady po útocích.
V prohlášení ministerstvo uvedlo, že se nesmí dovolit rozšíření konfliktu do širší globální války, a vyzvalo všechny strany, aby jednaly odpovědně a okamžitě ukončily útoky.
Zopakovalo názor ostatních, že jaderný spor mezi Teheránem a Washingtonem lze vyřešit pouze jednáním.
„Hovořil jsem s íránským prezidentem Masoudem Pezeškianem,“ napsal Modi na Twitteru. „Podrobně jsme diskutovali o současné situaci ... zopakovali jsme naši výzvu k okamžitému uklidnění situace, dialogu a diplomacii jako cestě vpřed a k brzkému obnovení míru, bezpečnosti a stability v regionu.“
Nové Dillí je stále více znepokojeno riziky plynoucími z rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě – od turbulencí na ropném trhu po širší nestabilitu v Perském zálivu, kde žije velká indická diaspora a kde má Indie důležité ekonomické zájmy.
Indie a Írán mají dlouhé vztahy, které jsou formovány tím, co obě strany nazývají „civilizačními vazbami“, spojenectvím z dob studené války a ekonomickými vazbami.
Írán byl jedním z největších dodavatelů ropy do Indie, dokud to nezastavily sankce USA. Nové Dillí také značně investovalo do íránského přístavu Chabahar, který Indii nabízí přímou cestu do Afghánistánu a Střední Asie.
Diplomatická rovnováha Indie se v posledních letech stala křehčí, protože se snaží o užší vztahy s USA a Izraelem a zároveň se snaží zachovat vazby s Teheránem.
Indie se důsledně zdržuje hlasování o rezolucích OSN o příměří v Gaze a zároveň volá po řešení spočívajícím ve dvou státech.
Íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghči odmítl sdělit, zda se Teherán bude snažit omezit globální obchod přes Hormuzský průliv nebo odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
V Istanbulu řekl: „Máme k dispozici řadu možností – a to je vše... samozřejmě by měla být vždy otevřena cesta k diplomacii, ale v současné situaci nejsme schopni rozhodnout, jak a s kým budeme znovu jednat, takže počkejme na naši odpověď.
„Nejprve, až skončí agrese, rozhodneme, jak znovu zahájit diplomatická jednání.“
Araghči nevynechal žádnou příležitost, aby se ostře vyjádřil proti Washingtonu a zejména proti Trumpově administrativě, a na závěr popsal, jak dnes odpoledne odletí do Moskvy a zítra ráno se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Prezident Trump byl zvolen na základě slibu, že ukončí nákladné zapojení Ameriky do nekonečných válek v naší části světa, ale zradil nejen Írán tím, že zneužil náš závazek k diplomacii, ale také oklamal své vlastní voliče, kteří se podřizují přáním hledaného válečného zločince,“ řekl Araghchi s odkazem na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghči uvedl, že americké letecké údery z minulé noci porušily „všechny červené čáry“, a varoval před „dalekosáhlými důsledky“ nedělního útoku.
Araghči byl v Istanbulu na jednání s regionálními protějšky o konfliktu mezi Íránem a Izraelem. V rámci setkání Organizace pro islámskou spolupráci v Istanbulu Araghči uvedl: „Náhle jsme čelili agresi amerických sil vůči našim jaderným zařízením: Islámská republika Írán nejdůrazněji odsuzuje brutální vojenskou agresi USA proti mírovým jaderným zařízením Íránu,“ řekl.
„Jedná se o pobuřující, závažné a bezprecedentní porušení principů Charty OSN a mezinárodního práva a za nebezpečné důsledky a dalekosáhlé dopady tohoto agresivního činu nese výlučnou a plnou odpovědnost válečnická a bezprávní administrativa ve Washingtonu.“
Íránský ministr zahraničí poskytl jen málo podrobností o dopadu úderů na tři jaderná zařízení. Konkrétní podrobnosti pominul a místo toho se zaměřil na dopad na mezinárodní diplomacii a společné dohody upravující jaderné zbraně.
Araghč uvedl, že od úderů hovořil s úředníky v Teheránu a „nemám přesné informace o rozsahu škod. Ale nemyslím si, že záleží na tom, jak velké škody byly způsobeny. Útok na jaderné zařízení je sám o sobě neodpustitelným porušením mezinárodního práva a měl by být odsouzen.“
Útok USA označil za potenciálně nebezpečný pro jednání zaměřená na omezení íránského jaderného programu a vyzval k zásahu OSN, Rady bezpečnosti OSN a dalších orgánů, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
„Nelze dostatečně zdůraznit, jak devastující ránu zasadil globálnímu režimu nešíření jaderných zbraní USA, stálý člen Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl.
„Mlčení tváří v tvář tak flagrantní agresi by uvrhlo svět do bezprecedentní míry nebezpečí a chaosu... lidstvo se dostalo příliš daleko, aby dovolilo bezohlednému tyranovi vrátit nás zpět k zákonům džungle.“
„Dveře pro diplomacii by měly být vždy otevřené, ale v současné době tomu tak není. Moje země je terčem útoku a my musíme reagovat na základě našeho legitimního práva na sebeobranu. Budeme tak činit tak dlouho, jak to bude nutné. Myslím, že je irelevantní žádat Írán, aby se vrátil k diplomacii, protože jsme byli uprostřed diplomatických jednání s USA, když to Izraelci zmařili. Byli jsme uprostřed jednání s Evropany, teprve před dvěma dny v Ženevě, když se Američané rozhodli to tentokrát zničit.“
Araghchi zdůraznil, že možnost další diplomacie zůstává otevřená, ale zároveň jasně naznačil, že Teherán bude na útoky USA reagovat vojensky, než se případně vrátí k jednacímu stolu.
„Írán si vyhrazuje všechny možnosti na obranu své bezpečnosti, svých zájmů a svého lidu,“ řekl.
Turecko varovalo, že útok USA na Írán by mohl regionální konflikt proměnit v globální, přičemž ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ankara je hluboce znepokojena možnými dopady po útocích.
V prohlášení ministerstvo uvedlo, že se nesmí dovolit rozšíření konfliktu do širší globální války, a vyzvalo všechny strany, aby jednaly odpovědně a okamžitě ukončily útoky.
Zopakovalo názor ostatních, že jaderný spor mezi Teheránem a Washingtonem lze vyřešit pouze jednáním.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Francie se o amerických útocích dozvěděla s „znepokojením“.
Francie se „nezúčastnila těchto útoků ani jejich plánování“, řekl.
Francie vyzvala „všechny strany k zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci, která by mohla vést k eskalaci konfliktu“.
Barrot uvedl, že cestou k trvalému řešení jsou jednání.
Donald Trump v sobotu oznámil, že USA "úspěšně" dokončily údery na tři jaderná zařízení v Íránu, a tvrdil, že klíčová zařízení na obohacování uranu byla „zcela a úplně zničena“. Zasažena byla zařízení ve Fordow, Natanz a Esfahánu.
Íránští představitelé toto tvrzení bagatelizovali a podle íránských státních médií uvedli, že obyvatelé žijící v blízkosti jaderných zařízení zasažených americkými údery nejsou v nebezpečí. Zprávy agentury IRNA s odvoláním na krizové velitelství v provincii Qom, kde se nachází zařízení Fordow, uvedly, že „obyvatelé Qomu a okolí nejsou v nebezpečí“. Al Jazeera dříve informovala, že podle jiného úředníka bylo Fordow „již dávno evakuováno a neutrpělo žádné nevratné škody“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvádí, že v současné době nedošlo ke zvýšení úrovně radiace mimo tři jaderná zařízení zasažená americkými údery. Saúdskoarabský úřad pro jadernou a radiologickou regulaci uvedl, že v zemích Perského zálivu nebyly zaznamenány žádné radioaktivní účinky.
Trump uvedl, že Írán musí nyní uzavřít mír, a dodal: „Pokud tak neučiní, budou budoucí útoky mnohem větší a mnohem snazší. Írán již 40 let volá po smrti Ameriky a Izraele.“ Uvedl, že v zemi zbývá „mnoho cílů“, které USA mohou zasáhnout. Později varoval, že jakákoli odvetná akce Teheránu proti USA bude potrestána „silou mnohem větší, než jaká byla dnes v noci“.
Ocenil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a řekl, že „pracovali jako tým, jak snad žádný tým předtím“, a udělali velký krok k „odstranění této hrozné hrozby pro Izrael“.
Íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghči uvedl, že Írán si „vyhrazuje všechny možnosti na obranu své suverenity, zájmů a obyvatel“ proti „odpornému“ útoku, který podle něj bude mít „trvalé důsledky“.
Jemenský představitel hnutí Husiůi uvedl, že reakce skupiny na americké údery proti Íránu je „jen otázkou času“ a že dohoda o příměří s USA byla uzavřena předtím, než se Trump rozhodl bombardovat íránská jaderná zařízení.
Několik hodin po útoku na jaderná zařízení Írán vystřelil na Izrael několik vln raket. V severním a středním Izraeli byly hlášeny sirény, které podle izraelských záchranných služeb zasáhly některé lokality, včetně Tel Avivu a Haify, a zranily nejméně 10 lidí.
Netanjahu útok USA pochválil a uvedl, že „úžasná a spravedlivá síla Spojených států změní historii“. Izraelský premiér ve videoprohlášení uvedl, že USA „udělaly to, co žádná jiná země na světě nemohla“.
Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu označil útoky USA na Írán za „nebezpečné eskalování napětí v regionu, který je již na pokraji propadu, a za přímou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“. Dodal: „Riziko, že se tento konflikt rychle vymkne kontrole, roste, což by mělo katastrofální důsledky pro civilisty, region i celý svět.“
Íránská organizace pro atomovou energii označila útok USA za „barbarský čin, který porušil mezinárodní právo, zejména smlouvu o nešíření jaderných zbraní“.
Íránský prezident Masoud Pezeškian v sobotu varoval před „ještě ničivější“ odvetou, pokud bude devítidenní bombardování Izraelem pokračovat, a uvedl, že islámská republika „za žádných okolností“ nezastaví svůj jaderný program.
Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve středu varoval, že údery USA namířené proti Islámské republice „budou mít pro ně nenapravitelné následky“.
Útok rozdělil názory amerických zákonodárců. Většina republikánů, ale ne všichni, Trumpovo jednání podpořila, zatímco většina demokratů, opět ne všichni, ho odsoudila. Někteří demokraté požadují, aby byl proti Trumpovi a jeho „neústavnímu“ jednání, které podnikl jednostranně bez souhlasu Kongresu, uplatněn zákon o válečných pravomocích.
Turecko varovalo, že útok USA na Írán by mohl regionální konflikt proměnit v globální, ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ankara je hluboce znepokojena možnými dopady po útocích.
V prohlášení ministerstvo uvedlo, že se nesmí dovolit rozšíření konfliktu do širší globální války, a vyzvalo všechny strany, aby jednaly odpovědně a okamžitě ukončily útoky.
Zopakovalo názor ostatních, že jaderný spor mezi Teheránem a Washingtonem lze vyřešit pouze jednáním.
Íránský ministr zahraničí se v pondělí setká s Putinem
Íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghči oznámil, že v neděli odletí do Moskvy, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle agentury Reuters Araghchi uvedl, že se s Putinem setká v pondělí.
Řekl, že USA prokázaly, že nerespektují mezinárodní právo, a útokem na íránská jaderná zařízení překročily „velmi významnou červenou linii“.
„Rozumějí pouze jazyku hrozeb a síly,“ řekl.
Kreml mezitím oznámil, že Putin po útocích neplánuje rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Araghči během návštěvy Turecka uvedl, že Teherán si vyhrazuje všechny možnosti na obranu své „bezpečnosti, zájmů a obyvatel“. Ozbrojené síly země jsou v pohotovosti, řekl novinářům.
„Nejprve počkejte na naši reakci. Až agrese skončí, pak se můžeme rozhodnout,“ dodal.
Spojené arabské emiráty vyzvaly všechny strany, aby přestaly eskalovat konflikt, jinak hrozí další nestabilita.
V prohlášení ministerstva zahraničí varovaly země, aby se vyvarovaly „vážných dopadů“ v regionu.
Varovaly, že takové kroky by mohly vést k „nové úrovni nestability“ v regionu.
Íránské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že budou pokračovat v útocích na Izrael, protože budou reagovat na noční letecké údery USA.
V komentáři zveřejněném agenturou Reuters uvedly, že americké základny na Blízkém východě jsou „slabým místem“.
Uvedla, že USA se útokem na jaderná zařízení, která Írán považuje za mírová, postavily přímo „na frontovou linii agrese“. IRGC uvedla, že program nelze útokem zničit.
Prohlášení dodalo, že USA se nemohou vyhnout důsledkům svých leteckých úderů, a uvedlo, že Írán se nenechá zastrašit Izraelem ani USA, které označilo za „zločinecké gangy vládnoucí v Bílém domě a Tel Avivu“.
IRGC uvedla, že její operace budou zaměřeny proti izraelské infrastruktuře, strategickým centrům a zájmům.
USA a Izrael „vyhodily do vzduchu“ diplomacii, tvrdí íránský ministr zahraničí
Íránský ministr zahraničí uvedl, že Izrael a USA „vyhodily do vzduchu“ diplomacii svými leteckými údery v posledních týdnech.
Seyed Abbas Araghči reagoval na výzvy Velké Británie a EU, aby se Írán „vrátil“ k jednacímu stolu, tím, že Írán jej nikdy neopustil ani „nezničil“.
V příspěvku na Twitteru uvedl: „Minulý týden jsme byli v jednání s USA, když se Izrael rozhodl tuto diplomacii zničit.
Tento týden jsme vedli rozhovory s E3/EU, když se USA rozhodly tuto diplomacii zničit. Jaký závěr z toho vyvodíte?
„Podle Velké Británie a vysokého představitele EU je to Írán, který se musí „vrátit“ k jednacímu stolu. Ale jak se může Írán vrátit k něčemu, co nikdy neopustil, natož že by to zničil?“
574
Diskuse