Channel 4 News: Íránská disidentská spisovatelka: Okamžitě zastavte útoky proti Íránu. Bombardováním nevznikne demokracie

20. 6. 2025

čas čtení 4 minuty
Moderátor, Channel 4 News, čtvrtel 19. června 2025, 19 hodin:  Mluvil jsem s íránskou autorkou Sahar Delijaniovou, jejíž kniha Children of the Jacaranda Tree (Děti stromu jacaranda) je založena na zkušenostech její rodiny jako politických disidentů. Popisuje, jak byl její strýc zabit islámským režimem za svou opozici a jak se ona sama narodila ve vězení. Nyní žije v USA a je příznivkyní hnutí Ženy, život, svoboda, které vzniklo po smrti Mashy Amini v roce 2022. Zeptal jsem se jí, zda má nějaké zprávy od svých příbuzných v Íránu.

 
Sahar Delijani: „Bohužel jsem s nimi od předvčerejška neměla žádný kontakt. Internet nefunguje. Nikdo s nikým nemůže komunikovat. Nevíme, jak se lidé mají a co se děje.“

Moderátor: A vítáte vy a vaši příbuzní alespoň některé aspekty této vojenské intervence? Tuto válku Izraele?

Sahar Delijani: „Odsuzuji ji důrazně. Íránci nechtějí zničení. Íránci nechtějí bomby. Íránci nechtějí válku a my ji nechceme, nejen pro Írán. Nechceme ji pro celý region. Myslím, že to musí skončit pro všechny.“

Moderátor: Vím, že vaše rodina není zrovna přátelská k íránskému režimu. Kdyby tato válka vedla k pádu tohoto režimu. Bylo by to krveprolití, vojenské akce, všechny ty věci, které jste právě popsala a které nenávidíte, stálo by za to? Myslíte si to?

Sahar Delijani: „Samozřejmě že ne, absolutně ne, protože jsme to už viděli. Tohle není nový příklad. Není to nový scénář. Viděli jsme to v Iráku. Viděli jsme to v Afghánistánu. Kolik dalších příkladů ještě potřebujeme, abychom pochopili, že války nepřinášejí demokracii. Nepřinášejí svobodu. Nepřinášejí rovnost. Navíc nejde jen o svržení režimu, nejde jen o svržení diktatury. Jde o budování demokracie.“

Moderátor:  Rozumím, co říkáte. Říkáte to hlasitě a jasně, ale co tedy chcete pro íránský lid? Protože se snažíte o demokracii už desítky let a nefunguje to.

Sahar Delijani: „Za prvé si myslím, že nemáte pravdu, protože podle mě se íránský lid za posledních 40 let velmi změnil. Všichni víme, že je to samozřejmě pomalý proces. Je to bolestivý proces. Ale myslím si, že Íránci se přesto změnili díky své odvaze, vytrvalosti a všem těm aktivitám. Kdo bojoval roky hladovkou? Kdo platí vlastními životy za to, aby se demokracie mohla prosadit? V Íránu máme diktaturu a chceme ji změnit, chceme pro náš lid demokracii, rovnost, svobodu a spravedlnost. Ale chceme to udělat po svém. A myslím, že na to má každý právo. Nikdo nemůže rozhodovat za Íránce a nikdo nemůže rozhodovat za žádný jiný národ na světě. To prostě musí skončit.“

Moderátor:  Ale co protesty před několika lety, kdy jsme viděli desítky tisíc lidí v ulicích Teheránu a mnoha dalších měst protestovat proti režimu, velmi hlasité protesty. Můžete mít demokracii, když je stále u moci tento režim?

Sahar Delijani: „Ne, ale my to změníme. My ten režim změníme. My to změníme. Íránci sami rozhodnou, jakou cestou se vydají k demokracii. My za ně rozhodovat nemůžeme.“

Moderátor:  Izraelská vláda a Izraelci, kteří tuto vládu opravdu nemají rádi, stejně jako mnoho íránských exulantů a řada vlád v Evropě i jinde, vidí vládu a režim v Teheránu jako jednu z hlavních příčin nestability v celém regionu. A i když tuto válku nevítali, odstranění tohoto režimu by považovali za obrovskou příležitost pro obnovu a mír. Vy to tak vůbec nevidíte?

Sahar Delijani: „Izrael útočí nejen na Palestinu, ale i na Libanon, Sýrii, Jemen. Kolik dalších útoků ještě bude, kolik dalších míst bude ještě bombardováno? Zaprvé a zadruhé, existovala demokratická diplomatická cesta, ne? Probíhaly rozhovory, ne? Přijdou a prostě všem lžou do očí a nikdo jim v tom nemůže zabránit.“ 

Zdroj zde, od minuty 13:


0
Vytisknout
294

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2025