5. 9. 2024
Podle údajů datové společnosti Marklines má koncern Volkswagen v Německu kapacitu na výrobu 2,7 milionu automobilů ročně. V roce 2023 však její továrny dohromady vyrobily pouze necelé 2 miliony vozů, což naznačuje, že některé provozy jsou skutečně silně nevyužité.
Osnabrück v Dolním Sasku a Drážďany v Sasku byly již dříve analytiky označeny za potenciální cíle pro uzavření. V Osnabrücku, který je nominálně schopen vyrábět 100 000 vozů ročně, ale podle společnosti Marklines v posledních letech vyrábí mnohem méně než 100 000 vozů, se vyrábí model T-Roc Cabriolet a Golf, který je na odchodu. Drážďany mají menší kapacitu 20 000, ale jejich produkce v roce 2023 ve výši 6 000 rovněž naznačuje, že pracují neefektivně.
Andrew Bergbaum, globální spoluvedoucí praxe v automobilovém průmyslu v poradenské společnosti AlixPartners, uvedl, že „Evropa má celkově nadbytečné kapacity“ v automobilovém průmyslu, i když dodal, že část výsledné restrukturalizace může mít podobu přesunu továren na výrobu elektrických dílů.
Rozhodnutí o uzavření továren jsou vždy politicky náročná, ale VW bude muset věnovat větší pozornost než většina ostatních. Spolková země Dolní Sasko je druhým největším akcionářem Volkswagenu s 20 % hlasovacích práv. Premiér spolkové země Stephan Weil v pondělí prohlásil, že o uzavírání továren by se „jednoduše nemělo jednat“.
Německý kancléř Olaf Scholz bude také situaci pozorně sledovat. Tisíce ztracených pracovních míst by mohly podnítit ekonomickou nespokojenost, která přispěla k oživení německé krajní pravice; Alternative für Deutschland se v neděli stala první krajně pravicovou stranou od dob nacismu, která vyhrála zemské volby.
Zatím není jasné, jak uzavření továren Volkswagenu ovlivní přechod od benzinových k elektrickým vozům. Bývalý ředitel Diess nastavil kurz, aby Volkswagen dohnal konkurenty v oblasti vozidel s nulovými emisemi, a to na pozadí reakcí na skandál Dieselgate - při němž se zjistilo, že podváděl při emisních testech - a prudce rostoucí poptávky po elektromobilech během pandemie.
Kauza Dieselgate se tento týden opět dostala na titulní stránky novin v souvislosti se zahájením soudního procesu s bývalým šéfem VW Martinem Winterkornem, ale situace na trhu s elektromobily nyní vypadá jinak, protože některé automobilky kvůli stagnaci prodejů ustupují od svých předchozích ambicí. Volvo ve středu přispělo k pocitu, že evropský průmysl ustupuje, když se vzdalo cíle prodávat v roce 2030 pouze elektromobily.
Volvo, Ford a Mercedes-Benz patří mezi automobilky, které plánují vyrábět více svých ziskových hybridních vozů (kombinujících menší baterii s motorem na fosilní paliva), než aby se zcela pustily do boje o prvenství v oblasti klimatu.
I kdyby však chtěly, evropské automobilky nemohou ignorovat potřebu snížit emise svých vozů, což je zásadní krok ke splnění pařížského klimatického cíle udržet globální oteplení na úrovni 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Podle právních předpisů EU musí automobilky do roku 2025 splnit přísnější cíle, jinak jim hrozí vysoké pokuty ve výši 95 eur za každý gram CO2 navíc, který každé auto v průměru vyprodukuje.
Philippe Houchois, analytik společnosti Jefferies, říká, že Volkswagen má „nejhorší pozici pro splnění cílů do roku 2025“ ze všech hlavních evropských výrobců automobilů. Aby se vyhnul pokutám, musí v roce 2025 snížit průměrné emise z prodávaných vozů o 23 % ve srovnání s rokem 2023.
„Cíle pro rok 2025 v oblasti emisí CO2 by mohly urychlit restrukturalizaci kapacit v celém odvětví,“ říká Houchois.
Jeho analýza naznačuje, že Ford a Stellantis, vlastník značek Fiat, Peugeot a Vauxhall, budou možná také muset snížit kapacitu.
Největší stín nad evropskými továrnami však zřejmě vrhají stále konkurenčnější soupeři z Číny, kteří mohli ovlivnit i Volkswagen.
Rico Luman, ekonom investiční banky ING, říká, že automobilky se snaží udržet „mnohem ziskovější“ hybridní vozy, ale musí nadále investovat do elektrických technologií. Podíl Volkswagenu na celosvětovém trhu klesl, protože prodej elektrických vozů se zvýšil.
Diskuse