„Je to lidská katastrofa": francouzská přímořská města v první linii tragédie utopených uprchlíků

5. 9. 2024

 

Jedna z dívek, které bylo podle Baheuova odhadu mezi 15 a 20 lety, měla svůj telefon pečlivě uložený v plastové kapse, pevně připevněné kolem krku. Telefon zvonil, když bylo její tělo vytaženo na břeh. Z přibližně 65 lidí na palubě mělo záchranné vesty pouze osm. Jeden z nich měl u sebe plovák.

Baillet, který nikdy předtím nemusel vytahovat tělo z vody, řekl, že člun šel rychle ke dnu: „Zůstal jen kousek vzadu, zbytek se potopil.“

Tragédie u Cap Gris-Nez severně od Boulogne-sur-Mer byla nejsmrtelnějším podobným incidentem od listopadu 2021, kdy zahynulo 27 lidí. Je příkladem nového nebezpečného vývoje v oblasti přeplouvání malých lodí: využívání výchozích míst stále dále od Calais. Místo potopení zdůrazňuje, jak pašeráci reagují na vysoká policejní opatření v Calais tím, že povzbuzují lidi, aby nastupovali na lodě dále podél severního pobřeží - což zvyšuje rizika, protože lodě pak musí urazit delší cestu do Anglie.

Le Portel je klasické severní přímořské městečko s 10 000 obyvateli, které sousedí s Boulogne-sur-Mer. Má nádherné pobřeží, tradiční plážové chatky a přístav na zpracování ryb. V úterý zde byla zřízena zdravotnická záchranná stanice, poté, co  přeživší a mrtví byli dopraveni na břeh.

Ještě před několika lety se na tomto oblíbeném turistickém místě nikdy nesetkali s tím, že by se lidé prchající ze zemí Afriky, Asie a Blízkého východu pokoušeli dostat do Anglie. Nyní jsou zde však pokusy o vyplutí tak pravidelné, že pejskaři často nacházejí u břehu hromady oblečení po odplutí lodi, nebo dokonce vidí skupiny lidí, kteří jdou po pláži, aby se nalodili na čluny.

Bylo úterý uprostřed odpoledne, když 44letý Cédric Toupet, ředitel pohřební služby v Boulogne-sur-Mer, dostal výzvu, aby se vydal do Le Portel. Dvanáct těl leželo pod bílými prostěradly v improvizovaném zdravotnickém středisku na nábřeží. Toupet byl požádán, aby mrtvé odvezl do nemocnice k lékařskému a právnímu ohledání.

„Je to strašně smutné,“ řekl. „Smrt jednoho člověka by byla tragédie. Smrt dvanácti lidí je nesmírně těžká. Těchto tragédií přibývá. Před časem se to dělo v okolí Calais nebo Dunkerque, nyní jich přibývá v oblasti Boulogne. Jde o lidi, kteří mají velmi těžký a nejistý život, kteří opouštějí země ve válce, často i s rodinami. Hledají lepší život, který jim bohužel nikdo nenabízí.“

Na pláži v Le Portel se starosta Olivier Barbarin podíval na moře poblíž místa, kde byli trosečníci vytažení na břeh. Řekl: „Když vidíte přivezená těla a pláč dětí, které se podařilo zachránit, ale které možná přišly o starší sestru nebo bratra, cítíte velký smutek a zlomené srdce.“

Řekl, že ještě před dvěma lety se v Le Portelu, který je od Calais vzdálen téměř 40 km, přeplavby malých lodí nekonaly. „Ale teď na mé pláži neuplyne 72 hodin, aniž by někdo odplul nebo se o to pokusil - často je na lodi příliš mnoho lidí nebo je zastaví policie. Jako starostové malých přímořských měst na to nejsme zvyklí. Je to pro nás lidská katastrofa.“

Řekl, že zatímco dříve se do nafukovacího člunu nacpalo 30 až 40 lidí, nyní jejich počet často dosahuje 80 na palubě. Dodal, že čluny často vyplouvají v časných ranních hodinách, ale stále častěji odjíždějí i během dne - dokonce i v létě, zatímco ostatní děti na pláži staví hrady z písku a turisté se opalují v bikinách. Popsal nesourodý pohled na plačící ženy a děti, které se snaží vmáčknout na loď, zatímco ostatní děti hrající si v písku je sledují „s otevřenou pusou“.

Na radnici v Le Portelu se často rozdává jídlo a oblečení zachráněným lidem. „Pravidelně mluvím s těmito lidmi, kteří mi říkají, že se rozhodně chtějí dostat do Anglie,“ řekl Barbarin. „Mnozí z nich mluví velmi dobře anglicky nebo tam mají rodinné příslušníky, případně jsou přesvědčeni, že v Anglii mohou získat práci i bez dokladů.“

Obává se, že klidné počasí v září a říjnu povede k většímu počtu pokusů o překročení hranice. Jen v pondělí přeplulo na malých člunech 351 lidí, přičemž podle statistik britské vlády se letos na cestu vydalo 21 615 lidí.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin uvedl, že Francie zastavuje 60 % přechodů a že na pobřeží je rozmístěno 1 700 policistů a četníků, ale vyzval EU a Británii k jednání o nové smlouvě o migraci.


Místní lidé uvedli, že cítí stud a smutek z rostoucího počtu úmrtí.

Pauline, zdravotní sestra z nemocnice v Boulogne, venčila svého psa podél pobřeží v Le Portel, kde vyrůstala. O úmrtích řekla: „Děje se to teď tak pravidelně, že je to neuvěřitelně smutné. Občas vidím na břehu hromady oblečení. Často vidím lidi, které někdo zachránil nebo jim zabránil přejít, dokonce i děti, které tu sedí na pláži bosé, pětileté nebo mladší.

Na začátku tohoto roku jsem viděla desítky lidí, kteří mířili dolů na pláž. Byl připraven nafukovací člun, který vyrazil, ale za ním se snažili plavat lidé, protože odplul bez nich. Vzdali to, protože voda byla velmi studená. Na pláži pak byli mokří a zoufalí.“

Sandrine, 42letá přístavní dělnice z Boulogne, řekla: „Všichni tady zastávají názor že je to naprostá katastrofa. Je ostudné, že lidé umírají. Musíme najít způsob, jak to zastavit.“