Gaza: Šéfové špionážních služeb USA a Británie prý „nepřetržitě pracují“ na dohodě o příměří
7. 9. 2024
Šéfové britské a americké špionáže v mimořádném veřejném prohlášení uvedli, že společně „nepřetržitě pracují“ na příměří a dohodě o rukojmích v Gaze
Šéf MI6 sir Richard Moore a ředitel CIA Bill Burns uvedli, že obě agentury „využívají naše zpravodajské kanály k usilovnému prosazování zdrženlivosti a deeskalace“ na Blízkém východě, informovala agentura PA Media.
Ve společném článku napsaném pro Financial Times šéfové špionáže napsali:
"Naše služby neúnavně pracují na dosažení příměří a dohody o rukojmích v Gaze, která by mohla ukončit utrpení a strašlivé ztráty na životech palestinských civilistů a přivést domů rukojmí po 11 měsících pekelného věznění ze strany Hamásu."
Dvojice uvedla, že zejména Burns sehrál „praktickou roli“ při jednáních v Egyptě, kde svedl dohromady znepřátelené strany a v srpnu zprostředkoval dohodu o rukojmích a příměří.
Spojené království a Spojené státy jednaly v přístupu ke konfliktu v Gaze do značné míry v souladu, ale tento týden se vláda Keira Starmera od tohoto přístupu odklonila a oznámila, že pozastaví některé licence na vývoz zbraní do Izraele.
Brzy následovaly zprávy o tom, že američtí představitelé soukromě varovali britskou vládu před tímto krokem, ačkoli britští ministři veřejně trvali na tom, že to vztahy neovlivnilo.
Vyšlo najevo, že spuštění velké humanitární výzvy pro Gazu, kterou vyhlásil Výbor pro mimořádné události (Disasters Emergency Committee - DEC), se kvůli BBC odkládá
Korporace uvedla, že výzva nesplňuje všechna stanovená kritéria pro národní výzvu, ale možnost odvysílání výzvy je „přezkoumávána“. Ostatní stanice souhlasily s odvysíláním výzvy.
Zasvěcené osoby z DEC, BBC a humanitárních agentur uvedly, že jsou zpožděním zděšeny. Někteří obvinili BBC, že odvolání „blokuje“, protože se obává reakce příznivců Izraele ve válce s Hamásem. Jeden z vysoce postavených představitelů nevládní organizace uvedl, že zaměstnanci jsou z postoje BBC „rozzuřeni“.
DEC má tři kritéria. Rozsah a naléhavost katastrofy si musí zasloužit rychlou mezinárodní humanitární pomoc. Agentury musí být schopny „poskytnout účinnou a rychlou humanitární pomoc v takovém rozsahu, aby to ospravedlnilo národní výzvu“, a musí existovat „důkazy o existujícím pochopení veřejnosti pro humanitární situaci“ nebo „pravděpodobnost významné podpory veřejnosti, pokud by byla výzva podána“. Rozumí se, že druhé kritérium, týkající se poskytování pomoci, je předmětem diskusí.
DEC je zastřešující organizace 15 předních britských charitativních organizací, která shromažďuje finanční prostředky na pomoc při humanitárních katastrofách. Své výzvy zveřejňuje prostřednictvím vysílání na hlavních televizních stanicích a inzerátů v tisku.
Rozhodnutí Spojeného království pozastavit vývoz některých zbraní do Izraele posílilo argumenty pro to, aby americký Kongres následoval příkladu svého spojence, uvedli američtí zastánci zákazu.
Tito aktivisté naléhají na americký Senát a Sněmovnu reprezentantů, aby přijaly společnou rezoluci o nesouhlasu, která by zablokovala povolení bezprecedentního prodeje zbraní v hodnotě 20 miliard dolarů (15,2 miliardy Kč). O masivním transferu byl Kongres informován minulý měsíc, když měl prázdniny.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Spojeného království pozastavit prodej zbraní nemá žádný vliv na politiku USA, protože obě země mají samostatné režimy kontroly vývozu zbraní.
Míra soukromého hněvu USA nad rozhodnutím Spojeného království je sporná, ale jeden zdroj z britského ministerstva zahraničí uvedl, že je srovnatelná s hněvem USA, když David Cameron jako ministr zahraničí prohlásil, že Izrael by neměl mít právo veta v otázce uznání palestinské státnosti.
Hněv Bidenovy administrativy pravděpodobně vzroste, pokud se rozhodnutí Spojeného království stane silným tématem v domácích amerických debatách o pozastavení prodeje zbraní.
Ayşenur Ezgi Eygi, šestadvacetiletá americká aktivistka zabitá při protestech na okupovaném Západním břehu Jordánu, je přáteli a bývalými profesory vzpomínána jako obětavá organizátoka, která cítila silnou morální povinnost upozorňovat na těžkou situaci Palestinců.
„Prosila jsem ji, aby nejezdila, ale ona byla hluboce přesvědčená, že se chce podílet na tradici vydávání svědectví o útlaku lidí a jejich důstojné odolnosti,“ řekla Aria Faniová, profesorka blízkovýchodních jazyků a kultur na Washingtonské univerzitě (UW) v Seattlu, kterou Eygiová navštěvovala. „Bojovala proti nespravedlnosti skutečně všude, kde se vyskytovala.“
Podle palestinských představitelů a dvou svědků, kteří hovořili s agenturou Associated Press, byla Eygi dobrovolnicí v protiokupačním Mezinárodním hnutí solidarity, když ji izraelští vojáci smrtelně postřelili. Dva lékaři agentuře AP řekli, že byla střelena do hlavy. Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že vyšetřují zprávu, podle níž vojáci zabili cizí státní příslušnici při střelbě na „podněcovatele násilné činnosti“ (čti: Palestince, kteří se pokusili na izraelské vojáky házet kamením, izraelští vojáci reagovali střelbou smrtícími kulkami) a Bílý dům prohlásil, že je zabitím „hluboce znepokojen“, a vyzval k vyšetřování.
Eygi, která byla rovněž tureckou občankou a zanechala po sobě manžela, absolvovala na začátku tohoto roku na univerzitě UW obor psychologie a vedlejší obor blízkovýchodní jazyky a kultura, uvedla Fani. Během modliteb se procházela po pódiu s velkou vlajkou „Svobodná Palestina“, řekla Fani.
Nejméně 13 Palestinců bylo zabito a 15 zraněno při izraelských úderech na školu ukrývající uprchlíky a obytnou budovu v Gaze, informovala v sobotu brzy ráno oficiální tisková agentura Palestinské samosprávy.
Wafa uvedla, že nejméně osm mrtvých bylo ve stanech pro uprchlíky ve škole Halima al-Sa'diyya v Džabalíji na severu Gazy, píše agentura Reuters.
Izraelská armáda ve svém prohlášení uvedla, že „provedla přesný úder na teroristy, kteří operovali uvnitř velitelského a kontrolního centra Hamásu ... zasazeného v areálu, který dříve sloužil jako škola ‚Halima al-Sa'diyya‘ v severním pásmu Gazy“.
Při samostatném incidentu bylo při izraelském úderu na obytnou budovu v táboře Nuseirat v centrální části Gazy zabito pět Palestinců.
Izraelské síly bojovaly s ozbrojenci vedenými Hamásem na předměstí Zeitoun ve městě Gaza, kde podle obyvatel již více než týden operují tanky, a také ve východních čtvrtích Chán Júnis a v Rafáhu u hranic s Egyptem, kde podle obyvatel izraelské síly vyhodily do povětří několik domů.
Obyvatelé Chán Júnisu a vysídlené rodiny z Rafáhu nadále houfně navštěvovali zdravotnická zařízení a přiváděli své děti na očkování proti dětské obrně. Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvedla, že nejméně 160 000 dětí dostalo ve čtvrtek kapky v jižních oblastech Gazy, kde zdravotníci zahájili druhou etapu rozsáhlé imunizační kampaně.
Bílý dům uvedl, že je „hluboce znepokojen“ smrtí Američanky, kterou podle palestinských představitelů a svědků střelili do hlavy izraelští vojáci během protestu proti izraelským osadám na okupovaném Západním břehu Jordánu. Bílý dům rovněž vyzval Izrael k vyšetření jejího zabití, které vyvolalo silné reakce napříč mezinárodním společenstvím. Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo smrt šestadvacetileté Ayşenur Ezgi Eygiové, státní příslušnice USA a Turecka, která byla dobrovolnou mírovou aktivistkou protiokupačního Mezinárodního hnutí solidarity (ISM).
Izraelské síly se stáhly z okupovaného města Dženin na Západním břehu Jordánu, informovala palestinská tisková agentura Wafa po desetidenním zátahu, při kterém bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví zabito 21 lidí. Svědek agentury Reuters uvedl, že izraelské síly po sobě zanechaly rozsáhlé škody na infrastruktuře. Palestinské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení na Facebooku obvinilo Izrael, že přenáší na okupovaný Západní břeh své brutální ničení v Gaze.
Diskuse