„Podvod“: činitelé vyjadřují obavy z amerických plánů na vybudování mola pro pomoc v Gaze

24. 4. 2024

čas čtení 9 minut
 

Obávají se, že Izrael ovlivňuje umístění přístavu mimo sever, kde je hrozba hladomoru nejvážnější.

Obří plovoucí přístav se blíží k dokončení ve východním Středomoří, odkud bude posunut k pobřeží Gazy, ale roste nejistota ohledně toho, jak užitečný bude tento americký projekt při odstraňování hladomoru.

V humanitární komunitě panují obavy, že Izrael plán mola, který Joe Biden vyzdvihoval jako způsob, jak dosáhnout „masivního“ zvýšení pomoci Gaze, převzal, přičemž jeden z humanitárních pracovníků uvedl, že hrozí, že se projekt stane „kouřovou clonou“ pro plánovanou invazi do Rafáhu.

 
Přístav byl postaven z amerických námořních lodí a měl by být na místě do začátku května. Podle několika představitelů humanitární pomoci je v současné době v plánu zakotvit ho nikoliv u severní části Gazy, kde je hrozba hladomoru nejvážnější, ale na místě v polovině pásma, kde mají Izraelské obranné síly (IDF) opěrný bod.

To by znamenalo, že potravinová pomoc přivážená přes tento dok by stále musela procházet kontrolním stanovištěm IDF v koridoru Netzarim, na vojenské silnici, která protíná pásmo a která je překážkou pro humanitární dodávky na sever.

Někteří představitelé OSN a dalších humanitárních organizací se obávají, že pomoc bude přesměrována na jih do táborů zřízených pro více než milion lidí, kteří se nyní ukrývají v Rafáhu. IDF je chce odtamtud přesunout, aby mohla provést ofenzívu proti jednotkám Hamásu v tomto nejjižnějším městě Gazy.

Taková ofenzíva by nevyhnutelně znamenala dočasné uzavření přechodů Rafáh a Kerem Šalom na jihu Gazy, takže plovoucí dok vyrobený v USA by sloužil jako náhrada a zároveň by odvrátil tlak na Izrael, aby otevřel severní přechody pro značný objem pomoci.

„Jedním z klíčových argumentů pro umístění doku bylo jeho umístění severněji, aby dodavatelé mohli jet přímo na sever,“ uvedl jeden z představitelů OSN a dodal, že to, co se ve skutečnosti navrhuje, vypadá spíše jako „kouřová clona, která má Izraelcům umožnit invazi do Rafáhu“.

Když Biden 7. března oznámil tento program jako jeden z hlavních bodů svého projevu o stavu Unie, prezentoval jej jako rozhodující krok v dodávkách potravinové pomoci. „Toto dočasné molo by umožnilo masivní zvýšení množství humanitární pomoci, která se do Gazy dostává každý den,“ řekl.

Vysoce postavený americký představitel to tehdy prezentoval jako způsob, jak dodávat potraviny, aniž by se musely využívat pozemní přechody provozované IDF. „Nečekáme na Izraelce,“ řekl úředník.

Od té doby se ukázalo, že monopol IDF na bezpečnost v Gaze umožnil izraelským úřadům ovlivňovat, kde má být dok umístěn.

Bombardování konvoje s humanitární pomocí, kterou 1. dubna v Gaze vezla organizace World Central Kitchen, a při němž zahynulo sedm humanitárních pracovníků, způsobilo, že obavy o bezpečnost se staly hlavní překážkou pro jakoukoli formu nezávislé distribuce.

Americký plán počítá s plovoucím dokem ukotveným na mořském dně, kde se budou vykládat velké lodě, a s plovoucím 500metrovým molem spojeným s pobřežím. Menší plavidla by dopravovala náklad z doku na molo, kde by se nakládal na nákladní automobily k distribuci. Touto námořní cestou by se do Gazy mělo denně dostat 200 kamionů, které by převážely 2 miliony jídel.

O tom, kdo by měl dodávat potraviny do Gazy, se vedly spory již několik týdnů před pátkem, kdy americká humanitární a rozvojová agentura USAid oznámila dohodu se Světovým potravinovým programem OSN (WFP).

Tato dohoda byla v rámci OSN kontroverzní, protože její agentury se již dříve dohodly, že na všech operacích pomoci v Gaze by se měla podílet UNRWA, agentura pro pomoc palestinským uprchlíkům v celém regionu, kterou se Izrael snaží odstavit na vedlejší kolej.

Z pátečních oznámení bylo zřejmé, že ne vše se podařilo dojednat.

„Operativní rozhovory s WFP pokračují, aby bylo zajištěno bezpečné a udržitelné poskytování humanitární pomoci palestinským civilistům v Gaze nezávislým, neutrálním a nestranným způsobem,“ uvedl mluvčí USAid. „Jedná se o složitou operaci, která vyžaduje koordinaci mezi mnoha partnery, a naše rozhovory pokračují.“

Oznámení WFP bylo ještě neurčitější. „OSN souhlasila se spoluprací s USA a dalšími partnery na námořním koridoru jako další cestě pro pomoc do Gazy za podmínky, že bude možné zajistit humanitární zásady a že bude rozšířen i pozemní přístup,“ uvedl mluvčí.

Agentury OSN jsou nervózní z toho, že se příliš ztotožňují s mechanismem doručování pomoci ze strany IDF.

„Vnímání, které by se vytvořilo, že humanitární pracovníci působí po boku IDF jakýmkoli způsobem, v jakékoliv podobě nebo formě, by zničilo pověst humanitárních pracovníků v Gaze. Byli bychom považováni za kolaboranty,“ uvedl jeden z představitelů OSN. „Mělo by to samozřejmě následky, pokud jde o naši bezpečnost a přijetí uvnitř Gazy.“

Stephen Morrison, starší viceprezident Centra pro strategická a mezinárodní studia, uvedl, že OSN se této myšlence velmi brání, ale že se „nechává tlačit a tahat“.

„Nejasné je: povede to k další degradaci a marginalizaci Unrwa?“ řekl.

Mezitím paralelní program prosazuje soukromá firma Fogbow, složená z bývalých příslušníků amerických speciálních jednotek, námořní pěchoty, důstojníků CIA, bývalého diplomata, bývalého správce fondu a veterána pomoci OSN. Plán společnosti Fogbow, který nazývá Blue Beach (Modrá pláž), zahrnuje tři bárky, z nichž každá je schopna převézt 175 nákladních automobilů, které plují přímo z Kypru k pobřeží Gazy.

Bárky společnosti Fogbow by přistály na břehu v blízkosti amerického mola a izraelského bezpečnostního perimetru, ale na severní straně koridoru Netzarim. Společnost chce navázat spolupráci s palestinskými podniky, včetně palestinského podnikatele Bašára al Masrího, aby pomohla se skladováním potravin a distribucí dodávek.

Společnost Fogbow vznikla v roce 2022 s myšlenkou poskytovat soukromě provozovanou humanitární pomoc v obtížných nebo nepřátelských podmínkách. V roce 2023 byla tato myšlenka odložena, ale po říjnovém vypuknutí války v Gaze a katastrofální humanitární situaci v pásmu byla oživena.

Ačkoli Gaza by byla prvním podnikem společnosti Fogbow, věří, že její tým má hluboké zkušenosti s logistikou v extrémních podmínkách.

„Jsou to lidé, kteří jsou drsnými americkými typy, kteří mají pocit, že mohou jednat s Izraelci, s izraelskými inspektory, mohou jednat s Palestinci, mohou mluvit s Kypřany, mohou organizovat dopravu a mohou se spojit s USA,“ řekl Morrison.

Fogbow založila v Ženevě pobočku pro získávání finančních prostředků, která se jmenuje Maritime Humanitarian Aid Foundation a kterou vede další bývalý americký diplomat Cameron Hume. Tým objíždí světové metropole a hledá podporu a věří, že má přísliby podpory od monarchií Perského zálivu a Evropy.

Několik členů týmu Fogbow působilo během své vládní služby v Izraeli a nyní se snaží využít svých vztahů v IDF k vytvoření soukromého námořního koridoru. Mohli by také převzít provoz amerického plovoucího doku a mola, až americké jednotky odejdou.

Existence privatizované námořní trasy by Izraeli poskytla alternativu k jednání s UNRWA nebo palestinskou samosprávou, z nichž ani jednu nechtějí Izraelci v Gaze posílit.

Představitelé humanitární pomoci se však obávají, že pokud by se podnik Fogbow rozběhl, mohl by vytlačit agentury OSN a nevládní organizace v soutěži o omezené zdroje, jako jsou nákladní automobily a řidiči pro rozvoz potravin po Gaze, a čas a pozornost izraelských bezpečnostních kontrolorů, kteří zřizují stanici v kyperském přístavu Larnaka, aby námořní koridor hlídali.

Pokud a až se námořní cesta otevře a lodě začnou připlouvat do plovoucího doku vyrobeného v USA, bude to velkolepý, náročný, ale nesmírně nákladný a pomalý způsob doručování pomoci.

„Přestože snahy soukromého sektoru o podporu humanitárních organizací oceňujeme, je nezbytné zajistit, aby byly v průběhu těchto snah dodržovány humanitární zásady,“ uvedl Ziad Issa, vedoucí oddělení humanitární politiky organizace ActionAid UK.

Issa dodal: „V souvislosti s tímto plánem zůstává významný problém: kdo bude zodpovědný za poskytování této pomoci na místě? Je nepravděpodobné, že by doba potřebná pro zprovoznění této nové trasy dokázala uspokojit naléhavé potřeby těch, kteří v současné době čelí hladomoru a nutně potřebují potraviny, vodu a zdravotnické potřeby.“

Humanitární pracovníci tvrdí, že existuje mnohem jednodušší způsob doručování pomoci přes pozemní přechody v severní Gaze, které by mohly být kdykoli otevřeny. Izraelské obléhání Gazy zatím brání vjezdu nákladních automobilů v potřebném množství.

„Existuje jednodušší, rychlejší, efektivnější, levnější a rychlejší způsob, jak se dostat k lidem na severu,“ řekla Juliette Touma, ředitelka komunikace UNRWA. „Je to velmi snadné a přímočaré. Stačí k tomu jen politická vůle.“

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1580

Diskuse

Obsah vydání | 26. 4. 2024