Po utrpení těhotné ženy se do centra pozornosti opět dostaly polské hraniční zátarasy

27. 4. 2024

čas čtení 5 minut
 
Podle aktivistů se za nové vlády Donalda Tuska zacházení s migranty a uprchlíky příliš nezměnilo
 

Případ ženy z Eritreje, která byla nucena porodit sama v zalesněné pohraniční oblasti mezi Polskem a Běloruskem, vyvolal otázky ohledně reakce nové polské vlády na pokračující humanitární krizi na hranicích mezi oběma zeměmi.

Předchozí pravicová vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) využívala migrační problematiku k získávání politické podpory obyvatelstva a byla obviňována z podpory porušování práv ze strany strážců hranic,. Přicházely zprávy o častém násilném „odsunu“ lidí do Běloruska.

Od prosince má Polsko novou vládu vedenou bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který slíbil zvrátit ústup od demokracie a porušování zásad právního státu své předchůdkyně. Ochránci práv však tvrdí, že pokud jde o zacházení s uprchlíky a migranty, změnilo se jen málo.

 
„Lidé, které potkáváme v lese, nám vyprávějí úplně stejné příběhy jako dříve. Většina z nich, kteří se setkali s pohraničníky nebo vojáky na polské straně hranice, zažila deportace a  násilí,“ řekla Aleksandra Chrzanowska, aktivistka za práva, která na hranicích pracuje již několik let a je součástí skupiny Grupa Granica, volného seskupení aktivistů a pracovníků za práva, kteří nabízejí pomoc lidem snažícím se překročit hranice.

V případě z minulého týdne byla Eritrejka, jejíž jméno nebylo uvedeno, nakonec vpuštěna do Polska a odvezena do nemocnice i se svým novorozeným dítětem. Dítěti, které bylo zabaleno pouze do mikiny patřící matce, byla velká zima a bylo umístěno do inkubátoru.

Podle aktivistů, kteří s ní hovořili, žena tvrdila, že se v předchozích týdnech dvakrát dostala do Polska a pak byla polskými strážemi zatlačena zpět do Běloruska, přestože byla těžce těhotná. Dodali, že skutečnost, že byla nakonec přijata, byla výjimkou z pravidla.

„Obvykle jsou lidé, kteří přijdou k plotu a žádají o pomoc s tím, že mají zdravotní potíže nebo že několik dní nejedli, vyháněni armádou, velmi často za použití násilí,“ řekl Bartek Rumieńczyk, člen komunikačního týmu skupiny Grupa Granica.

Běloruský režim Alexandra Lukašenka od roku 2021 podporuje migrační trasu přes zemi do Evropy jako způsob nátlaku na Evropskou unii a běloruská pohraniční stráž často bije lidi, kteří jsou z Polska vytlačeni zpět, a nechává je uvíznout v nehostinných lesích v šedé zóně s násilím na obou stranách.

Tusk od svého nástupu do funkce premiéra několikrát kritizoval zatlačování uprchlíků a prohlásil, že je „nepřijatelné“, aby lidé po přechodu do Polska umírali v lesích. Zároveň uvedl, že řešením není ukončit deportace, ale dále posílit hranice, aby nikdo nemohl přejít, a opakovaně použil pravicovou rétoriku o nebezpečí migrace.

„Prvním a nejdůležitějším úkolem polského státu, pokud jde o situaci na hranicích, je jejich ochrana, a to i před "nelegální" migrací. Je to otázka přežití naší západní civilizace,“ řekl Tusk na začátku letošního roku. Tento měsíc přislíbil „chránit Polsko“ před plánem EU na přemístění migrantů přes blok ze států, jako je Itálie a Řecko.

Migrace není nelegální, Podle Ženevských úmluv, které podepsaly všechny evropské státy, mají uprchlíci právo přejít jakoukoliv hranici a zažádat o azyl.

Polské ministerstvo vnitra popřelo, že by Eritrejku odsunulo, a v únoru náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk prohlásil, že není spravedlivé označovat politiku nové vlády za pokračování toho, co se dělo na hranicích v letech vlády PiS. „Naším úkolem je spojit bezpečnost našeho státu s humanitou,“ řekl.

Podle aktivistů však deportace zůstává normou v případech, kdy neexistuje žádný dohled. Chrzanowská uvedla, že v posledních měsících, pokud se aktivisté dostali k lidem uvízlým v lese jako první a pak jim pomohli požádat o azyl, byly jejich žádosti zpravidla podány a posouzeny. „Ale ti, kteří se dostali do Polska a setkali se s pohraničníky beze svědků, nám říkají, že neměli možnost požádat o azyl,“ řekla. Tito lidé často tvrdí, že byli vystaveni fyzickému násilí ze strany pohraniční stráže a poté zatlačeni zpět do Běloruska.

Minulý týden se Chrzanowská setkala s Etiopanem, který tvrdil, že byl před několika dny v Polsku zadržen policií a „surově zbit do žeber, ramene a přes obličej“, než byl odveden do kanceláře pohraniční stráže. Tam mu bylo vyhrožováno, dokud nepodepsal prohlášení, že nechce v Polsku žádat o azyl. „Poté ho zatlačili zpět do Běloruska. Poté ho Bělorusové brutálně zbili,“ uvedla.

Někteří členové Tuskovy vládnoucí koalice začali být znepokojeni nedostatečným řešením situace na hranicích. Franek Sterczewski, poslanec, který se podílel na pomoci lidem v pohraniční oblasti během vrcholícího střetu v roce 2021, řekl, že místo používání deportací by úřady měly zavést rychlý a transparentní proces přezkoumávání žádostí o azyl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2309

Diskuse

Obsah vydání | 29. 4. 2024