Zelenského turné po Evropě bylo úspěšné, ale poslední dary Západu nemusejí stačit

17. 5. 2023

čas čtení 5 minut
 

Západní zbraně dávají Ukrajině největší naději proti Rusku, jak ukázala reakce na noční pondělní útok na Kyjev,
míní Dan Sabbagh

Pozn. red.: V úterý večer oznámili nizozemský premiér Mark Rutte spolu s britským premiérem Rishim Sunakem, že podporují předání stihaček F-16 Ukrajině

I podle měřítek Volodymyra Zelenského byla rychlá cesta ukrajinského prezidenta po hlavních evropských městech úspěšná. Cesta do Berlína vynesla závazek dodat další zbraně v hodnotě 2,7 miliardy eur, Paříž nabídla další výcvik vojáků a lehké tanky a Londýn se postaral o výcvik pilotů a bezpilotní letouny dlouhého doletu.

Právě pokračující dodávky západních zbraní dávají Kyjevu největší naději, že ruské útočníky vyžene, což podtrhlo noční pondělní bombardování Kyjeva Moskvou. Osmnáct z osmnácti raket zřejmě mířilo na systémy protivzdušné obrany Patriot americké výroby. Byly všechny sestřeleny a ztráty na životech se zdají být minimální.

 

Není jisté, jakým způsobem Ukrajina střelbu odrazila, ale vzhledem k tomu, že dodávky raket pro místní systémy S-300 a Buk se ztenčily, pravděpodobně šlo o západní vybavení, ať už americko-norské NASAMS, francouzsko-italské SAMP-T, německé IRIS-T nebo dva systémy Patriot z USA a Německa, které začaly do země přicházet v polovině dubna.

Otázkou však zůstává: dostane Ukrajina dostatek zbraní, aby měla šanci válku rozhodně vyhrát? Částečná odpověď přijde, kdykoli Ukrajina zahájí svůj již očekávaný protiútok, ačkoli Zelenskij moudře říkal, že "opravdu potřebujeme ještě nějaký čas", když se v pondělí v Chequers setkal s britským premiérem Rishim Sunakem.

Některé z nejnovějších evropských darů jsou k použití již nyní. Nejpozoruhodnější jsou zásoby britských raket Storm Shadow, oznámené minulý týden, těsně před Zelenského cestou. S největší pravděpodobností jich je několik desítek a jejich dolet (pravděpodobně přes 300 km) činí z jakéhokoli místa na Ruskem okupované Ukrajině cíl. Většina nejnovějších příslibů se však týká pozdějšího období tohoto roku.

To z vojenského hlediska znamená, že hlubší smysl Zelenského cesty spočíval v tom, že cokoli bylo Západem přislíbeno, ještě nemusí stačit - a že je nutné zajistit pokračování budoucích dodávek z Evropy po celý rok 2023 pro případ, že by počáteční fáze protiúderu nestačila nebo selhala.

Příslib Německa darovat zbraně v hodnotě 2,7 miliardy eur v podstatě odpovídá stávajícímu závazku Spojeného království poskytnout v letošním roce 2,3 miliardy liber. Znovu potvrzuje zahraniční politiku Zeitenwende (Obrat času), kterou kancléř Olaf Scholz vyhlásil krátce po zahájení invaze, a Zelenského přítomnost v Berlíně ukazuje, že po měsících počáteční frustrace z pomalého tempa dodávek zbraní jsou nyní vztahy pozitivní.

Zajímavější však bylo tiché zdůrazňování potřeby Ukrajiny zajistit nové stíhačky ve Velké Británii a Francii. Na této cestě chybělo Zelenského showmanství neboli veřejná diplomacie. V únoru, při předchozí cestě do Spojeného království, ukrajinský vůdce v projevu ve Westminsteru požádal o "křídla pro svobodu" a předsedovi Dolní sněmovny Lindsay Hoylemu předal přilbu pilota, aby to zdůraznil.

To bylo doprovázeno nepravděpodobným požadavkem na evropské stíhačky Typhoon - které nikdy nebyly považovány za ideální pro potřeby Ukrajiny - od kterého bylo v tichosti upuštěno. Tentokrát Zelenskij na venkovském sídle v Chequers hovořil zdrženlivěji o budování "koalice stíhaček", čímž myslel snahu jemně přesvědčit Bílý dům, aby dal zelenou daru stíhaček F-16 americké výroby.

Sunak se okamžitě  zavázal, že Spojené království pomůže s "výcvikem pilotů a veškerou logistikou", aby se vytvořil kádr pilotů připravených létat na F-16. Přes noc se francouzský prezident Emmanuel Macron, který se setkal se Zelenským mezi Scholzem a Sunakem, vyjádřil, že jeho země se také zapojila: "Otevřeli jsme dveře k výcviku pilotů, a to s několika dalšími evropskými zeměmi."

Scholz se však této otázce vyhnul, když na ni přišla řeč na tiskové konferenci v Berlíně, a USA alespoň prozatím nejeví známky toho, že by svůj postoj změnily. V polovině července se však uskuteční další výroční summit NATO (a koncem týdne se chystá zasedání G7), což může pomoci soustředit mysl váhajících. Není zřejmé, zda malé přežívající ukrajinské letectvo dokáže přežít dlouhou válku.

Evropská vojenská podpora sama o sobě nebude Kyjevu stačit k poražení ruských útočníků, vzhledem k tomu, že největším jednotlivým přispěvatelem jsou s určitým odstupem USA. Washington od začátku plné invaze v únoru 2022 přislíbil 36,9 miliardy dolarů na zbrojení, včetně dalších 1,2 miliardy dolarů před týdnem.

Ale v době, kdy opětovný nástup Donalda Trumpa připomíná Kyjevu, že po příštích prezidentských volbách nelze zaručit plnou podporu USA, dává posílení klíčových evropských spojenců před začátkem letního kola mezinárodních summitů dobrý strategický smysl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3171

Diskuse

Obsah vydání | 22. 5. 2023